Tak jak to s těmi bývalými rockery vlastně je? Na počátku nového milénia byli Nickelback skutečně výbornou kapelou, která sází jednu skvělou skladbu za druhou, jenže postupem času zabředla do popovějších kolejí a stále se ne a ne vrátit a navázat na přetrženou nit. V současnosti to vypadá tak, že Nickelback vydají desku, na kterou umístí pár úderných věcí, jen tak, aby se neřeklo a zbytek je jen sračkovitá výplň, která může v klidu být kulisa do hospody nebo ústřední melodie z reklamy na životní pojištění. Tento systém Nickelback dodržují nejpozději od desky „All The Right Reason“ z roku 2005, kde měli svůj pravděpodobně největší hit „Photograph“.
Navíc postupem let jde i úroveň skladeb dolů a tento trend nejvýrazněji podtrhuje poslední deska „No Fixed Address“. Snad už se mezi původními fanoušky nenajde žádný, který by doufal, že Chad Kroeger a jeho patra natočí skutečně pořádnou rockovou desku, ale pro ně už Nickelback dnes nehrají. „No Fixed Address“ jde ještě dál než jeho tři roky starý předchůdce „Here And Now“ a proto po výtečném úvodu v podobě úderné „Million Miles An Hour“ a vcelku ještě snesitelném pilotním singl „Edge Of A Revolution“ přichází opravdu úděsná dvojice skladeb „What Are You Waiting For?“ a hlavně neskutečně hloupá „She Keeps Me Up“.
Tady si skoro ťukáte na čelo, že takovouhle čurdu může složit kapela, která má na svém kontě album “Silver Side Up“. Jenže ono je takových skladeb víc. Třeba „The Hammer´s Coming Down“, jejíž úvod dá vzpomenout na ruskou potrhlou dvojici Tatu. Pak je tu další hrůza v podobě uondané „Miss You“ a vrchol všeho nevkusu „Got Me Runnin´ Round“ s hostujícím hip-hoperem Flo Ridou, kde Nickelback už překračují veškeré hranice, dávají jasně na srozuměnou, že se zkracujícími vlasy ztrácejí i poslední zbytky rockového espritu.
O Nickelback si už skoro nějakých deset let nemyslím nic valného. Jenže dosud byly jejich desky jakžtakž poslouchatelné, prostě takové ty lehce nadprůměrné záležitosti, které sice nemusíte mít doma, ale, když to někde bude hrát, tak vás to nenasere. To se s „No Fixed Address" mění a právě díky věcem, jako jsou zmíněné „She Keeps Me Up“ a „Got Me Runnin´ Round“ jsou pro mě v této době odepsanou kapelou. Uvidíme, jestli ještě někdy budou moci být považováni za seriózní kapelu.
|
