Kapela Ereley vznikla teprve před rokem a už vydává debutové album „Katharsis“. Zajímavostí je, že celou desku dali dohromady jen dva lidé, a ti jsou v příbuzenském vztahu otec - syn.Přesto se brzy můžeme těšit i na koncerty této formace.
Už od začátku desky Ereley zaujmou. Úvodní „On The Way“ je velice povedeným kouskem, který umně rozehraje výtečnou atmosféru. Zpočátku spíš lehce rocková hudba doprovázená vkusnými a melancholickými klávesami začne postupně metalově kousat a vy máte pocit, že posloucháte něco ne zrovna obvyklého. Musím pochválit skvělý zpěv, který nad hudbu nijak extra nevyčnívá, ale funguje jako další nástroj. Ereley umí předat emoce, rovněž tak vytvořit kvalitní kontrast, a to když hudba deathově zahřmí a z čistého zpěvu se stane growling.
V „The Glue“ extrémně metalových prvků přibude a Ereley znějí skutečně nebezpečně. Přesto si dovolím říct, že v těch klidnějších polohách a čistém zpěvu jsou prostě lepší. Vokály v podání LaResistance znějí příjemně a nejsou ani příliš přeslazené nebo vyumělkované. Growling je sice dobrý, ale spíš jen průměrný. Trochu mi Ereley připomínají jiné našince - Mindwork. Podobný typ muziky i práce s čistými a extrémními vokály. Ereley jsou možná ještě víc náladoví a emotivnější.
Z každého hrábnutí do struny jde cítit, jak si na všem dala kapela záležet. A to nejen na samotném skládání, ale i na zvuku. Ten nechává vyniknout všem nástrojům a je krásný a čistý.
Ereley mají i hitový potenciál, jak dokazuje „Soul In Chains“, které dominuje naléhavý refrén, a já nemám problém uvěřit všem emocím, které skupina předává. Každá píseň má nějaký zajímavý moment či melodii, chvilku mi Ereley připomenou Anathemu, jindy již zmíněné Mindwork. Žánr jako takový bych mohl označit jako alternativní metal, ale zejména v druhé polovině desky přibude progresivních elementů, což Ereley nejvýrazněji dokáží v „Decay Of Brain“.
I když jsou jednotlivé skladby velice dobré, ovšem jako celek už závěr desky začíná být lehce nudný. Respektive pozornost opadá a scénář skladeb je poměrně repetetivní. To je věc, kterou bych jako jedinou vytkl. Zpočátku Ereley překvapí, ale ke konci desky už prostě budete jejich styl a přístup k hudbě znát a v závěru chybí ještě něco, co by dalo pocit absolutní spokojenosti. Celkově se jedná o jeden z nejzajímavějších českých počinů posledních let. Především první půlka desky je prostě skvělá. Přemýšlivá a zároveň i odpočinková hudba s kvalitou a pocity, to jsou Ereley.
|
