Přiznám se, že jsem k poslechu této desky přistupoval s pramalým očekáváním. Jsa si vědom těsných žánrových mantinelů, mezi kterými playeři z Majesty operují, tedy dřevnatý heavy metal ala Manowar, očekával jsem pouze další dávku obligátního patosu (viz také název alba), s minimální přidanou hodnotou. Stejně tak jsem věděl, že obsah minulých nahrávek občas dokázal nabídnout velmi příjemné skladby, šlo však spíše o výjimky, nežli pravidlo (např. songy „Guardians Of The Dragon Grail“ a „Nowhere Man“ z desky „Hellforces“). Němci mě ale tentokrát dokázali dokonale překvapit, neb je nespornou skutečností, že jejich novinka „Generation Steel“ je vpravdě výbornou metalovou jízdou!
Ačkoli start díla tomu ještě úplně neodpovídá. První dva fláky („Hawks Will Fly“ a „Generation Steel“) zatím přinášejí sice slušnou, ale nijak zvlášť výživnou hudební krmi. A přece se již v jednom momentu obou písní obnaží velký klad, který se bude v následujících skladbách ještě zvýrazňovat. Jde o refrény, které oplývají chytlavou zpěvností a (naštěstí!) jsou ochráněny před zlou kompoziční chorobu, jež znamená tupou a nezáživnou repetici názvu songu. Třetí kus „Circle Of Rage“ přispěchá se slušným heavyspeedovým tempem (a sólem jako od Judas Priest), další položka „Shout At The World“ už ale znamená samotný vrchol celé desky. Vkusný start s popově-klávesovým podkladem (melodie připomíná Švédy Roxette) nás vítá k poslechu mimořádně atraktivní kompozice, ve které potěší úplně vše. Ať jsou to chytlavé vokální linky ve slokách a refrénu nebo správně klenuté sólo, zábava je to celou dobu a měl-li -bych někdy definovat slovo „metalový hit“, posloužil bych si právě touto skladbou. Paráda!
Tím ovšem nejsou zdařilé momenty ani zdaleka vyčerpány. I v následném dění nebude nouze o syté zážitky, dynamické riffy, příjemné ozvláštnění (dětský sbor v "Children Of The Dark" nebo melancholický podtón balady "The Last Reward"), no a samozřejmě vzletné chorusy, které se jako kukačky usadí v paměťovém hnízdišti a dobrovolně z něj jen tak nezmizí. Nastolená kvalita upadne až s posledním kusem "War Of Metal", jenž přináší přesně to, co jsem očekával před poslechem desky. Tedy průměrný metalový patos pro náctileté. V rámci této desky jde však naštěstí o výjimku, nikoli pravidlo. Připočteme-li k tomu skvělý zvuk, není snad už žádný důvod pochybovat o tom, že se sedmá řadovka německých Majesty opravdu povedla.
|
