20.08.2019
HEAVENS EDGE
Po boji s rakovinou jater zemřel basista George "G.G." ..více

20.08.2019
ALŽBĚTA
Česká bigbítová kapela upozorňuje na nové album "Duše ..více

20.08.2019
HEFAISTOVA LYRA
Svébytná metalová formace z Brna vydala novinku ..více

20.08.2019
WOLFPAKK
Německá kapela podepsala smlouvu s labelem Massacre ..více

19.08.2019
VISION DIVINE
Novinka italských melodiků ponese titul "When All The ..více

17.08.2019
KALIDIA
Powermetalová kapela z Itálie stvořila singl s názvem ..více






SHADOWSTRIKE - Legends of Human Spirit
Jako sorry, ale po třech youtube ukázkách tomu ..

TURILLI/LIONE RHAPSODY - Zero Gravity (Rebirth and Evolution)
Nové album mi nepřipadá jako pokračování dvo ..

ARAKAIN - předvoj
A hlavně na Plný Energie je slyšet ještě ta z ..

ARAKAIN - předvoj
Bude to tím, že Radegast je o dvě ligy jinde. D ..

ARAKAIN - předvoj
Přesně ..

ARAKAIN - předvoj
Citron a Plni energie je plnohodnotný nadupaný h ..

ARAKAIN - předvoj
Citron to byl jen náznak metalu i když v tý dob ..

ARAKAIN - předvoj
Citron to byl jen náznak metalu i když v tý dob ..

ARAKAIN - předvoj
První ofiko metal vydaný na desce u nás byli Ci ..

ARAKAIN - předvoj
O Nerakainu jsem slyšel nebo někde četl hodně ..




Za poslední měsíc:
MASTERS OF ROCK 2019 - Vizovice, čtvrtek (11.7.) a pátek (12.7.)
1242x

SABATON - The Great War
1210x

MASTERS OF ROCK 2019 - Vizovice, sobota (13.7.) a neděle (14.7.)
1172x

ARAKAIN - předvoj
997x

SLIPKNOT - We Are Not Your Kind
952x

HOLLOW HAZE - Between Wild Landscapes and Deep Blue Seas
848x



31.08.2019
HOLY MOSES, TROLLECH, NORNIR, DYSANGELIUM, MALLEPHYR, LAID TO WASTE, DOUPOV...
Plzeň-Kalikovský mlýn., začátek od:14:00., vstupné: 399 Kč.

04.09.2019
GOSPEL OF THE FUTURE + MOBIUS..
Olomouc (SF Mini), začátek od:20:00, vstupné:

02.10.2019
PROTECTOR (Ger/Swe), DENET (Ova)..
Barrák Music Club, Ostrava, začátek od:19:00, vstupné: 250/300



článků celkem: 7095
recenzí: 5795
reportů: 561
rozhovorů: 376













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


NIGHTWISH – Endless Forms Most Beautiful

Nejočekávanější album roku? Bez diskuzí ano. Ostatně u Nightwish už je to tak trochu tradice. Vlastně mi přijde, že kapela jako by všechny své kroky důkladně promýšlela, aby se ani na malou chvíli neztratila ze středu pozornosti. Výjimkou není ani nová placka „Endless Forms Most Beautiful“, která nám poprvé představuje novou zpěvačku Floor Jansen. Ta už má na metalové scéně poctivě vybudovanou pozici, a tak není divu, že od ní kritici i většina fanoušků očekávají velké věci, mě nevyjímaje. Jak to tedy nakonec dopadlo? Za mě určitě dobře!

Nightwish z mého pohledu uspěli hned ve dvou důležitých ohledech. Za prvé dokázali šikovně navázat na svého předchůdce a připomenout i svá starší období, a za druhé přinesli svěží vítr se spoustou dalších nápadů. Někdo může namítat, že kapela někdy používá motivy, které se až moc podobají těm starším a již použitým. Tento pocit navodí třeba hned první kousek „Shudder Before The Beautiful“, u níž se nevyhnete srovnání s písní „Storytime“, nebo úvodní kytarový riff ve skladbě „Yours Is An Empty Hope“, jež má toho hodně společného zase s „Dark Chest Of Wonders“. Že by prachsprostá kopie a sebevykrádání? Mě osobně přijde, že to je trochu záměr. Není tajností, že skladatel Tuomas Holopainen se už dlouho inspiruje ve filmové hudbě, kde opakování některých momentů je na denním pořádku. Umění je ale do nich vnést novou náladu a návaznost. A to se podle mě Tuomasovi daří! Sblížení s filmovou hudbou je pak tradičně spojené i s bombastickou orchestrací a také se sborem Metro Voices, který má koneckonců v téhle oblasti mnohaleté zkušenosti.

Nezapomeňme ale na to, že „Endless Forms Most Beautiful“ je i přes to všechno především metalová deska. A to více než kdy jindy! Celý zvuk je neuvěřitelně kompaktní, agresivní a co je důležité, má energii. Jako by v kapele konečně fungovala ta správná chemie. Floor podle očekávání exceluje (ač mám pocit, že to nejlepší nás od ní ještě čeká)! Velkým překvapením však je, že návrat k opernímu stylu se nekoná, zpěvačka naopak často zkouší úplně nové polohy. Jemný a laskavý, někdy však i rockově dravý a silný – takhle všestranný dokáže být Floořin hlas. Tomu tradičně skvěle sekunduje zpívající baskytarista Marco Hietala a nově také Troy Donockley, který na albu působí už jako plnohodnotný člen a kromě zpěvu ho okořeňuje i hrou na folkové nástroje (konkrétně irské dudy a irská píšťalka).

Finové si navíc opět vybrali velmi atraktivní téma a po extravagantním a megalomanském „Imaginaeru“, které mělo snahu prorazit i do světa kinematografie, se zabývá evolučními teoriemi britského biologa Charlese Darwina. Z tohohle pohledu je naprosto fenomenální závěrečný čtyřiadvacetiminutový opus „The Greatest Show On Earth“, který oplývá nejen nádhernými hudebními motivy, ale i speciálními zvukovými efekty, které skvěle podtrhují celý umělecký záměr kapely.

Nightwish evidentně měli na nahrání své novinky dost času. Jak jinak si vysvětlit to, že zní tak vyrovnaně a plynule? Neříkám, že je vše dokonalé. Jsou momenty, bez kterých bych se asi na desce obešel, ale svojí podstatu určitě mají. „Endless Forms Most Beautiful“ je zkrátka pro mě jedno z nejupřímnějších děl, co kdy Nightwish vytvořili. Věřím jim zde naprosto všechno a dokonce jsem si jistý, že příště ohromí ještě víc.

Mikka             

Na další placku finského symfonického sextetu se, jak to tak už bývá, čekalo dlouho, divoce, netrpělivě, a očekávání bývají různá. Všichni už dobře známe to, že promo materiály a najatí novináři o desce (a nemusí se nutně jednat konkrétně o tuto kapelu) budou mluvit v nejjasnějších superlativech. Nejinak je tomu i v tomto případě. Nejlepší deska? Pchéé. Nevím v čem, ale vykrádání sama sebe, navíc tak okatě, aby to i posluchači touto kapelou poměrně nepolíbení, poznali už na základě několika tónů úvodní skladby, považuji za dosti alarmující.

Ke změnám v sestavě. Hudební svět dobře ví, že došlo k výměně na postu zpěvačky, takže namísto Anette Olzon zde své vokální umění předvádí již dávno etablovaná a uznávaná divoška Floor Jansen, bicman Jukka kvůli své chorobě ohlásil pauzu a album nabouchal jeho kamarád Kai Hahto (zatímco pan Nevalainen nadále zůstává členem kapely, doufejme, že se své insomnie rychle dokáže zbavit) a navíc se ke kapele oficiálně připojil starý známý „píšťalkář“ Troy Donockley. Poslední krok mi příliš nedochází, protože deska zní vlastně úplně stejně jako všechny předešlé bez něj; jeho vliv na nahrávku tím pádem musel být menší než nulový.

Začátek dokáže ale navnadit poměrně láskyplně, bohužel ne na dlouho. Úvodní „Shudder Before The Beautiful“ je skvěle šlapající výtvor s chytlavým refrénem (velkoryse pomíjím fakt, že se jedná jak už strukturováním nosného kytarového riffu, tak celkovou orchestrací, o drzou kopírku dvanáct let starého hitu „Dark Chest Of Wonders“). Jdeme dále, kapela nám toho dává k poslechu mnohem více. „Weak Fantasy“ sice začíná tak, že se jedná o pecku, ale opak je pravdou. Orchestrace sice hřmí, ale nosný melodický nápad aby člověk hledal elektronovým mikroskopem. Singl Élan už má prošlapanou cestičku rádii, ale další „Amaranth“ se nekoná. Píseň má úmyslně ostříhané kytary (aby se vešla do rádií), a ať už se vám líbí jakkoli, rozhodně to nikdy nebude skladba, která pootočí zemskou osou. Poslouchá se příjemně, o tom žádná, ale fanoušek by čekal přeci jen malinko více, než tuctovou píseň s flétničkami, honosící se jménem „Nightwish nosný singl“. Následující trio písní jen dokonale plní úlohu vaty. Symfonických aranží si užijeme vrchovatě, ale to nic nemění na faktu, že se ve finále jedná o mlácení prázdné slámy, které sice místy mají slušné náběhy, ale nejsou dále smysluplně rozvíjeny, se slabým chytlavým potenciálem. Titulka startuje sympaticky agresivně rozjařenou hajtkou a útočícími smyčci a zde se konečně dočkáme zpěvného refrénu, který si posluchač dokáže zapamatovat. Bravo, Tuomasi (jen dodávám, že podobně jsi to uměl vtisknout i VŠEM písním…a není to až tak dlouho). „Edema Ruh“ opět spadá spíše do vatózní kategorie. A zaznívá „Alpenglow“. Třetí vrchol alba s velmi zajímavě vymyšleným harmonickým záškubem v předposledním refrénu. No, a dále pro mě album už nepokračuje. „Eyes Of Sharbat Gula“ je nudné nic a finální, cca půlhodinovou kompozici psal snad namísto Tuomase jeden z bývalých prezidentských kandidátů. Kvůli povinnosti recenzentské jsem ji několikrát dokázal protrpět a nezkamenět nudou, ale ostatním bych poslech daného „opusu“ doopravdy nedoporučil. Kvůli relativně smysluplným, asi dvakrát čtyřem minutám někde v průběhu celého tracku nemá cenu se, v dnešní divoké době, zabývat čímkoli podobným. Pokud nejste zapřisáhlý žrout čehokoli, co kapela vydává, ani se nezatěžujte snahou o poslech (a pokud ano, tak si k hodnocení přihoďte bod nahoru).

Zvuk je kategorie, kterou kapela této velikosti nesmí opomíjet … a neopominula ani tentokrát. Vše zní tak, jak jsou fandové zvyklí a jak očekávají, že finská modla přinese. Přidrzle znějící kytarové riffy pod náporem orchestrů, do toho nosné vokální linky a střižné bicí. Ale ano, ono to tak je … jen s tím rozdílem, že předešlé tři desky měly zvuk zkrátka lépe vybalancovaný. Když opomenu místa, kde kytara hraje prim (těch je na desce vskutku poskromnu), tak jsem nucen zmínit to, že právě onen šestistrunný nástroj hraje na této desce úlohu jen a pouze „přitvrzování“ (což už známe, ale proč jej zvukaři nevytáhli o něco výše?), jinak je ale zoufale nevyužit a je velká škoda, že tak erudovaný kytarista, jakým Emppu bezesporu je, zůstává trestuhodně upozaděn. Šťavnatá kytarová sóla, rytmické záseky nebo výjezdy nad mléčnou dráhu? Zkuste například ANCIENT BARDS, zde se jich nedočkáte.

O albu by se ještě dalo napsat mnoho, ale pojďme nyní již jen zkratkovitě a začněme negativy: Nevyužití tak skvostné zpěvačky, jež v napsaných kompozicích nemá kde a čím vyniknout. Téměř naprostá absence Marcova agresivního vokálu. Fakt, že bez orchestrací (za které se má kapela již nějaký ten pátek tendence schovávat) by se jednalo o tuctovou hard rockovou bandu. Okaté recyklování vlastních starších postupů. Zoufale sterilní a neproměnlivá rytmika (skoro vše ve středních tempech s cinkajícím ridem). Důvod obsazení britského biologa Richarda Dawkinse, resp. několika vět, jež na albu pronesl (Prachy? Snaha o publicitu?). Mezi pozitiva zařadím tři výborné skladby (již několikrát zmíněnou „Shudder Before The Beautiful“, titulku „Endless Forms Most Beautiful“ a „Alpenglow“) a jednu lehce nadprůměrnou („Élan“). Dále sice nikterak dokonalý, ale přesto kvalitní zvuk a nakonec fakt, že v některých nezmíněných písních nalezneme přitažlivá místa.

Od tohoto alba bylo očekáváno mnohé, ale výsledek je zkrátka maximálně průměrný. Tři body – tři výborné skladby, půlbod za singl, půlbod za zvuk a poslední jeden za ona anonymní místa (která mohou pro každého posluchače ležet jinde…)



Hermes 5/10
Nová deska Nightwish má pro mě hořkosladkou příchuť. Je tu spousta dobrých a chytlavých nápadů, ale také vyloženě zkažených a nudných částí. Tuomas ubral z epičnosti a snažil se spíše o metalové písně. Zvuk nahrávky je vynikající, i když to by u takové kapely nemělo být překvapivé. Stejně jako u hudební složky alba jsem rozpolcen i u pěvecké. Hodně mě mrzí, že nedostal více prostoru Marco a ještě víc, že Floor snad ani nedostala šanci ukázat vše, co v ní je. Jsou místa, kde zní výborně a kde dokonce zazní i agresivnější zpěv z její strany, ale já čekal větší pestrost a pořádné využití jejího rozsahu. Z tohohle pohledu zklamání.

První deska, u které mám pocit, že Tuomas tak úplně nevěděl, co vlastně chce. Závěrečný opus je takovou jasnou zprávou o novém albu. Výtečné momenty střídají ty průměrnější a spousta minut se mi zdá vyloženě vatovitá. I přesto však je celkově „Endless Forms Most Beautiful“ nadprůměrné album. Oproti konkurenci určitě. V rámci diskografie pak ale slabší kousek (jsem fanda starých alb, ale líbí se mi desky s Anette).

Supermartonátor 7/10

www.nightwish.com

YouTube ukázka - Shudder Before The Beautiful

Seznam skladeb:
1. Shudder Before The Beautiful
2. Weak Fantasy
3. Élan
4. Yours Is An Empty Hope
5. Our Decades In The Sun
6. My Walden
7. Endless Forms Most Beautiful
8. Edema Ruh
9. Alpenglow
10. The Eyes Of Sharbat Gula
11. The Greatest Show On Earth

Sestava:
Floor Jansen - zpěv
Emppu Vuorinen - kytara
Tuomas Holopainen - klávesy, zpěv
Marco Hietala - baskytara
Jukka Nevalainen - bicí
Kai Hahto - bicí (dočasná náhrada za Jukku)
Troy Donockley - dudy, flétny, zpěv

Rok vydání: 2015
Čas: 01:18:36
Label: Nuclear Blast Records
Země: Finsko
Žánr: symfonický metal

Diskografie:
1997 - Angels Fall First
1998 - Oceanborn
2000 - Wishmaster
2002 - Century Child
2004 - Once
2007 - Dark Passion Play
2011 - Imaginaerum
2015 - Endless Forms Most Beautiful

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 10.04.2015
Přečteno: 4708x




počet příspěvků: 37

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
NightwishKdyž jsem slyšel...19. 07. 2015 14:48 David Vaněk (AB Project)
NightwishStrašná nuda a...16. 07. 2015 23:51 Jenos
to Dustter:Přesně tak....16. 07. 2015 16:14 Anonim
Já bych řekl...16. 07. 2015 12:21 Dustter
Nightwish na MOR...16. 07. 2015 11:14 Anonim


 
Metalforever.info © 2006 - 2019     RSS - články

stránka byla načtena za 0.18952 sekund.