Zdá se to skoro až neuvěřitelné, ale i Def Leppard byli kapela, která dokázala vydávat alba každý rok. Tedy, pravda, jen v absolutních začátcích, ale pohled do diskografie nelže, protože dvojka „High n´Dry“ skutečně vyšla pouhý rok a čtyři měsíce po debutu „On Through The Night“. Za tu dobu se ale stalo pár důležitých věci, mezi které určitě patří vystoupení kapely na prestižním festivalu v Readingu, kde si zahrála po boku tehdejších nejzářivějších hvězd britské rockové scény jako například Whitesnake, Slade či UFO. Druhý a pro budoucnost kapely velice důležitý stěžejní moment se stal, když se jí podařilo ke spolupráci sehnat renomovaného producenta Roberta Johna „Mutt“ Langea, který o rok dříve udělal svůj majstrštyk se slavným albem „Back In Black“ od AC/DC.
Troufám si tvrdit, že právě zde, počátkem spolupráce „Mutta“ Langea s kapelou vznikl ten pravý sound Def Leppard a kapela si vybrousila svůj rukopis. Jestliže debut „On Through The Night“ byl v podstatě jen řadovým dílem Nové vlny britského heavy metalu, je „High n´Dry“ počátkem famózní jízdy, která Def Leppard dovedla během osmdesátých let na absolutní vrchol, kdy se stali jednou pro vždy legendou.
Obrovský kus cesty, kterou Def Leppard za rok 1980 ušli, je slyšet hned z prvního riffu úvodní skladby „Let It Go“. Zde je jasně slyšet vliv Langea, a ač může začátek desky až nápadně připomínat AC/DC (v té době světové kapely number one), zachoval producent Def Leppard jejich tvář, kterou ale notně zcivilizoval, zbavil je zbytečné metalové urputnosti a skladbám dodal lesk a hitparádové pozlátko. Navíc na „High n´Dry“ se sešla taková sbírka skladeb, že by se dalo hovořit o starém známém přirovnání „co skladba, to hit“.
Hitem se samozřejmě stala jen balada „Bringin´ On A Heartbreak“, ale k výšinám mají nakročeno snad všechny skladby. Podívejme se na precizní práci s feelingem v „Another Hit A Run“, kdy jen samotná kytara Stevea Clarkea v úvodu navodí atmosféru ostré jízdy nočním městem. Titulní „High n´Dry (Saturday Night)“ je pak klasická stadionová hymna, která má v dnešní době už trochu toporný refrén, ale v roce 1981 fungoval naprosto dokonale.
Právě stadionové refrény je to, na co se Def Leppard (samozřejmě díky Langeovi, který s nimi měl z minulosti bohaté zkušenosti) na „High n´Dry“ zaměřili a to jim v podstatě udělalo kariéru. Fakt, že nezůstali zuby nehty u Nové vlny britského heavy metalu, která se během roku 1980 prakticky vyčerpala, z nich udělal na „High n´Dry“ už univerzální rockovou kapelu, která měla potenciál k velikému úspěchu.
Na skladbách jako „Lady Strange“, „On Through The Night“ (skladba toho jména se kupodivu na debutu neobjevila) či „Mirror Mirror (Look Into My Eyes)“ je jasně slyšet ten posun k jednoduššímu, rockovějšímu vyznění, aniž by ještě byly otupeny metalové hrany (to si doba tehdy samozřejmě nežádala).
Ovšem refrény (především v „Lady Strange“) jsou už jasně popové a mají hitparádové úmysly. Na druhé straně stojí za zmínku Clarkeova výborná instrumentálka „Switch 625“, která ukazuje tvorbu Def Leppard z druhé, muzikálnější a techničtější stránky.
Úspěch se také dostavil. Ovšem ne ve Velké Británii. Tamní posluchači, kteří znali „On Through The Night“ a brali jej jako slušnou metalovou nahrávku, „High n´Dry“ odmítli. Kapele vyčítali, že se zaprodala střednímu proudu a desku prakticky odvrhli. Členům skupiny i vydavatelské společnosti to zpočátku působilo nemalé starosti. Ovšem až do doby, kdy v Americe na singlu vyšla „Bringin´ On A Heartbreak“… a dostala se do hitparád. Od té doby bylo prakticky jasno.
|
