Člověk si už zvykl, že když poslouchá nejednu desku, zdá se mu, že něco zaslechl už dříve. Tu větší, tu menší část skladby, ten riff, onu melodii, jako kdyby to někde slyšel. Děje se to léta, protože, jak se říká, v rocku už bylo všechno podstatné vymyšlené. Teď už se jen převařuje, louhuje nebo v nejlepším případě se na staré větve roubují nové výhonky. Jenže čas od času se najde někdo, kdo si usmyslí, že se dá ještě přivydělat na slavných skladbách a to přímo u soudu. Jak tedy na to? Stačí se zaměřit na známého umělce, který má nepochybně hromady peněz a jen hledat, dát si tu mravenčí práci, a po dlouhém bádání prsknout do světa jedovatou slinu, že přece ten postup, jenž se objevuje ve známé skladbě, vymyslel dávno už někdo jiný. A chtít prachy…

Stalo se to, když Guns N`Roses vydali „Chinese Democracy“ a hned začal vyskakovat jeden bezvýznamný DJ z Německa, že intro k „Rhiad N`The Bedouins“ vymyslel on. A chtěl prachy. Soud jej uzemnil velice rychle. Nedávno se obětí jemu podobných stali Led Zeppelin a to dokonce se svou ultimativní „Stairway To Heaven“. Rodina zemřelého člena kapely Spirit Randyho Wolfea se totiž rozhodla zažalovat pány Planta, Page a Jonese za to, že do „Stairway To Heaven“ ukradli motiv z písně „Taurus“, kterou složil právě Wolfe. A zase chtěli prachy. Ono si stačí obě věci poslechnout a soudný člověk uzná, že prostě „Stairway To Heaven“ nemohla ze zmíněné skladby vzniknout, přestože se využívaly stejné akordy. Jenže síla dolárků je mocná. Soud opět případ, zcela podle zdravého rozumu, smetl ze stolu. Wolfeova rodina tak nedostala nic a akorát si uřízla takovou ostudu, že chudák Randy ve svém hrobě skáče kotrmelce. Není ale jediný. Šustot penízků je totiž věčný.

Pepsi Stone, 24. 7. 2016