20.09.2018
KISS
Další z legend ohlásila rozlučkové turné. Příští ..více

20.09.2018
U.D.O.
Basista Fitty Wienhold oznámil, že opouští kapelu ..více

20.09.2018
EXCITER
Kanadská heavy/thrashová legenda se smrskla už jen na ..více

20.09.2018
GORGOROTH
Bývalý frontman těchto norských blackmetalových ..více

20.09.2018
MASTER
Americká deathmetalová legenda, mající už delší dobu ..více

19.09.2018
Dion BAYMAN
Australský hudebník vydá 21. září studiovku "Better ..více






URIAH HEEP - Outsider
Pod vlivem toho, že kapela vydala nové album Liv ..

WALDA GANG - Je tu léto
Přesně tak, Vláďa byl fenomenální zpěvák, ..

WALDA GANG - Je tu léto
Zemřel Vláďa Šafránek. :( Obrovská ztráta p ..

METAL ALLEGIANCE - Volume II - Power Drunk Majesty
Jasně překonávají trochu nedotaženou první d ..

Ozzy OSBOURNE - Down To Earth
Po dvoch dokonalých albumoch musel prísť pád d ..

Ozzy OSBOURNE - Down To Earth
mě poslední dobré Madmanovo album. Ta tvrdost m ..

Ozzy OSBOURNE - Ozzmosis
Je to subjektivne hodnotenie. Beriem, o tom su rec ..

ALICE IN CHAINS - Rainier Fog
Grohla zmiňuji proto, že čím více uhýbal z g ..

Ozzy OSBOURNE - Down To Earth
V době vydání jsem album neměl moc rád, ale d ..

SATAN - Cruel Magic
Ale jo, chápu co chceš říct tím vývojem, ale ..




Za poslední měsíc:
ALICE IN CHAINS - Rainier Fog
1005x

CATASTROFY - Besnota
944x

Ozzy OSBOURNE - No More Tears
915x

DORO - Force Majeure
898x

Ozzy OSBOURNE - No Rest For The Wicked
833x

U.D.O. - Steelfactory
815x



29.09.2018
PANYCHIDA, MALLEPHYR, KAAR, BLOODY CREEK...
Spáňov u Domažlic, začátek od:19:00, vstupné: 200 Kč

30.09.2018
DIRT RIVER RADIO (Australia), SILENT SESSION..
Praha, Klub Vagon, začátek od:21:00, vstupné: 299,-

04.10.2018
BLACK MAJESTY (AUS), SQUEALER (DE), DEAD DANIELS (CZ)..
Cemetery Pub - Krakow, Pl, začátek od:20:00, vstupné: 10 Zl



článků celkem: 6533
recenzí: 5312
reportů: 531
rozhovorů: 360













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


PRETTY BOY FLOYD - Public Enemies

Jestli se dá o nějaké kapele z někdejšího hairmetalového třesku konce osmdesátých let (tedy té takzvané třetí vlny tohoto stylu, přičemž první je charakterizována vzestupem kapel jako Mötley Crüe, Quiet Riot či Ratt, druhá pak průlomem Bon Jovi a nástupem Poison a Cinderelly) mluvit v souvislosti s totálním mrháním talentu a řadou ztracených let, pak to jsou rozhodně Pretty Boy Floyd. Ti tenkrát v roce 1989 působili jako docela žhavé želízko v žánrovém ohni, když sice vsadili na přehnaně glamovou image, ale měli v zádech i desku „Leather Boyz With Electric Toyz“, ze které stříkala energie i dobré nápady. Brzy ale celou kariéru kapely pošramotil spor s jejich někdejším spoluhráčem Aurielem Stylesem (údajně se s ním rozloučili proto, že si nechtěl změnit jméno), který si nárokoval autorství skladeb na albu. Kapela mu je neustále upírala, ovšem z hlediska věcí dalších je zřejmé, že pravda byla asi na Stylesově straně.

Pretty Boy Floyd totiž, ač se snažili sebevíc, nebyli schopni přijít s kloudnou deskou, která by jasně potvrdila kvality debutu. Jejich dvojka z devětadevadesátého přežvykovala skladby z debutu, což po deseti letech byl hodně tristní výsledek a následující „Size Really Does Matter“ byla deskou slaboučkou jako špatně vylouhovaný čaj. Chyběla jim skladatelská osobnost jako byl Styles? Zcela určitě. Zpěvák Steve Summers mezitím nastoupil k německým hairmetalistů a vykradačům všeho možného Shameless, aby následně oživil Pretty Boy Floyd s katastrofální nahrávkou „Kiss Of Death“, což nebylo nic jiného než příšerně zahraná a ještě hůř odzpívaná "pocta" jeho velkým vzorům Kiss. Co na tu zrůdnost asi tak říkal Gene Simmons?

Poslední léta byla u Pretty Boy Floyd ve znamení různých sporů, kdy nakonec spolu vydržela základní dvojice Summers a kytarista Kristy Majors, kolem kterých se vystřídal malý zástup jakýchsi hollywoodských nounejmů, aby ze sestavy nakonec vypadl i bubeník Vikki Foxx, který přece jen měl nějakou minulost u Enuff Z`Nuff a z doprovodné kapely Vince Neila z Mötley Crüe. Jaké to překvapení, že na sklonku roku ohlásila tahle partička kontrakt s italskou firmou Frontiers Music (což se není co divit) a hned ohlásila novou desku „Public Enemies“ (tady už je údiv větší, vzhledem k tomu, jak slabá je jejich diskografie). Hned se začalo mluvit o návratu k „Leather Boyz With Electric Toyz“, o což se ale ostatně Pretty Boy Floyd s mizerným výsledkem snažili dosud. Fanoušci přece jen doufali, že Summers s Majorsem seberou všechny síly a podaří se jim obstojně na svůj debut navázat.

Na rovinu, „Public Enemies“ je rozhodně jejich nejlepší deskou od debutu. To je pozitivní zjištění. Ovšem vzhledem k nevalné kvalitě ostatní alb to ani moc snažení asi nedalo. Na druhou stranu je nutno přiznat, že ani novinka dost dobře nemůže stát v jedné řadě s „Leather Boyz With Electric Toyz“, přestože je z předkládaného materiálu znát, že kapela se o to snaží, seč jí síly stačí. Proto také lze řadu skladeb, které deska nabízí, považovat za zdařilé, ale přece jen stojící o krok za takovými věcmi jako „Rock N`Roll (Is Gonna Set The Night On Fire)“, „Wild Angels“, „I Wanna Be With You“ nebo „Only The Young“. Ne, tak silné věci „Public Enemies“ nenabízí.

Je tu ale řada slušných skladeb, které rozhodně nedělají kapele ostudu. Mezi ty nejzdařilejší se dá rozhodně počítat samotný úvod alba „Feel The Heat“, „High School Queen“, „Girls All Over The World“ a baladická „We Can`t Bring Back Yesterday“. Tady jsou Pretty Boy Floyd silní, navíc Summers podává dobrý výkon, kdy to nebere přes čáru a svůj hlas netlačí do poloh, kde zní nepříjemně a dalo by se říct, že až odporně. Dojde samozřejmě i na slabší chvilky, kdy skladby „Do Ya Wanna Rock“, „Run For Your Life“ či „Paint It On“ zní už trochu omšele a jejich nápady jsou už stokrát přežvýkány. Jenže naštěstí pozitiva převažují, zejména, když dojde opět na pár slušných skladeb („7 Minutes In Heaven“, stadionová „Star Chaser“ a hlavně uvolněná „So Young So Bad“) v závěru alba. V tu chvíli jako kdyby se zdálo, že to Pretty Boy Floyd znovu dokázali. Tak docela to sice pravda není, ale po poslechu si uvědomíte, že „Public Enemies“ je dobrá deska a že průser se tentokrát nekoná.

Sice už z desky nestříká energie z každého tónu a kytara Kristyho Majorse zní někdy až moc uhlazeně, výsledný počet skladeb (čtrnáct) je až moc vysoký, místy se kapela potácí ve skladatelské nemohoucnosti, přes to „Public Enemies" má pro kapelu životadárnou energii. Proto je pro ně výsledná známka velice dobrá. Lepší by si snad ani přát nemohli...

Pepsi Stone             


www.prettyboyfloydband.com

YouTube ukázka – Girls All Over The World

Seznam skladeb:
1. S.A.T.A.
2. Feel The Heat
3. High School Queen
4. Girls All Over The World
5. American Dream
6. We Can`t Bring Back Yesterday
7. We Got The Power
8. Do Ya Wanna Rock
9. Run For Your Life
10. Shock The World
11. Paint It On
12. 7 Minutes In Heaven
13. Star Chaser
14. So Young So Bad

Sestava:
Steve Summers - zpěv
Kristy Majors - kytara
JK Famous - baskytara
Jimmy Mess - bicí

Rok vydání: 2017
Čas: 49:32
Label: Frontiers Music
Země: USA
Žánr: hair metal

Diskografie:
1989 - Leather Boyz With Electric Toyz
1998 - Porn Stars
2004 - Size Really Does Matter
2015 - Kiss Of Death
2017 - Public Enemies

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 09.01.2018
Přečteno: 514x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2018     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17146 sekund.