Jméno Michael Schenker má v rockovém světě ještě patřičný říz. Obzvlášť, když se k jeho práci hlásí takové hvězdy jako Slash, Kirk Hammett, Joe Satriani, Dave Murray či Lenny Kravitz. Taková legenda ale, jak už to tak bývá, mívá své mouchy. Jelikož se právě Michael Schenker 14. listopadu chystá do Prahy se svým novým projektem Michael Schenker Fest, nabídce vyzpovídat samotného principála a prostřednictvím jeho vlastních slov vás upozornit na tuto akci nešlo odolat, Michael však neměl úplně nejupovídanější náladu… Z pečlivě připraveného rozhovoru tak zbylo jen torzo, když kytarista odpověděl jen na prvních pár otázek, kvůli čemuž nedošlo na žádné věci z jeho minulosti, na vzpomínky na sedmdesátá léta, kdy zářil v řadách Scorpions a UFO...
Jaká je podle tebe pozice klasického hard rocku na mezinárodní hudební scéně? Jak dlouho jej ještě budeme poslouchat v jeho nejtradičnější podobě?
Tohle nesleduji, dělám svoji muziku se svými přáteli, neřadím se do žádných proudů. Jsem sám za sebe.
Pojďme k tvému aktuálnímu projektu Michael Schenker Fest. Bylo těžké dát dohromady muzikanty, se kterými jsi hrál v dávných dobách, především pak zpěváky Garyho Bardena, Grahama Bonneta, Robina McAuleyho a Doogieho Whitea? Podle čeho jsi vybíral zpěváky do svého projektu a je někdo, koho bys do řad Michael Schenker Fest ještě rád přilákal?
Je to součást mého konceptu, už od začátku jsem se rozhlížel po zajímavých nových zpěvácích, různě experimentoval. Nechtěl jsem pracovat se známými lidmi, kteří na vás tlačí kvůli svým komerčním ambicím. Zkoušel jsem to různě, s Robem McAuleym jsme se kdysi například dělili půl na půl o jméno a pozici frontmana v kapele. Od roku 2008, kdy jsem se vrátil na pódia, mne baví hrát svoji hudbu s větším počtem zpěváků. Pozval jsem nyní ty, které jsem znal nejen z dob experimentů, ale i nové. Je to jiný způsob práce, než má většina jiných muzikantů a kapel, ale odpovídá to mému naturelu a způsobu, jak se můj život odvíjel. A energie se na pódiu sčítá.
Bude Michael Schenker Fest bude pokračovat i nadále nebo je jen dočasnou záležitostí ?
Beru tu, jak to přijde. Sedím ve vlaku, který jede dopředu. Mám tam dobrou společnost, se kterou mne to baví, ale kam ten výlet vede, přesně nevím.
Jaká je na „Resurrection“ role kytaristy Metallicy Kirka Hammetta? Hammett vždy přiznával, že jsi byl pro něho jedním z největších vzorů, takže jak probíhala spolupráce?
Kirk je můj kamarád a taky člen jedné z nejslavnějších kapel na světě. Zavolal jsem mu, řekl co chystám: „Hey Kirk, no guest, no Fest, dáš to s náma?“ A on se zasmál a řekl: „Jasně, jdu do toho“, a nahrál to skvěle ve domácím svém studiu, udělal i fotku. Myslím, že on z toho má stejně velkou radost, jako já.
Na tvé nové desce jsou skladby jako „Take Me To The Church“, které hodně koketují s heavy metalem. Myslíš si, že „Resurrection“ je tvoje nejmetalovější deska? Je to směr, kterým se vydáš v příštích letech?
V tomhle nejsem dobrý, nevyznám se ve stylech, nezajímají mne. Dělám Michael Schenker music.
Jak těžké je zkoordinovat časový harmonogram s ostatními muzikanty Festu? Bonnet nebo White určitě nemají moc času nazbyt...
Mám skvělého producenta, Michael Voss umí všechny tyhle věci dát dohromady a sladit je.
Na co se můžeme těšit při vaší show, která se bude konat 14.11. v Praze?
Na skvělou show, skvělou kapelu, čtyři výtečně zpěváky, hudbu z mé minulosti i nové pecky.
|
