Je až k nevíře, jak dlouhou dobu Omnium Gatherum působí na scéně v rámci melodického death metalu. Kdo by řekl, že to trvá již dvaadvacet let? Vzhledem ke skutečnosti, že jsou tito Finové zastínění jinými žánrovými spolky, tipnul by takové číslo zřejmě málokdo. Tvorba Omnium Gatherum neobsahuje na první poslech mnoho oslnivých hitovek. Novinková deska „The Burning Cold“ si nestojí jinak, avšak předvádí vyspělou kapelu, která se nepotřebuje pouštět do vratkých hokusů pokusů.
Máme dva druhy desek – buď zaujme okamžitě na první poslech a posléze uvadá, anebo převládají rozpačité dojmy a až s důkladným objevováním se odkrývají přednosti (nebo si člověk prostě zvykne). „The Burning Cold“ se řadí mezi ten druhý typ a jeho hlavní předností je opravdu velký prostor pro nástroje. Ty si vychutnávají každou chvilku, nikam nespěchají a nemají potřebu nic zamazávat bezvýznamnou a nastavovanou výplní. Melodika balancuje na hraně příjemné přátelskosti, aniž by upadla do vlezlého podbízení se. Kytarové vyhrávání hustohustě protkává celou fošnu a zvlášť je třeba vyzdvihnout, že klávesy doplňují zvukovou paletu velice vkusně. Instrumentální stránce dává navíc vyniknout vokál, jež se podařilo do audio malby vsadit tak, aby nevedl, ale doplňoval. Výsledná produkce je skvěle vyvážená a dynamická.
Vypichovat silné kousky je v tomto případě zcela zbytečné, protože koho na „The Burning Cold“ baví jedna skladba, zabaví ho i každá jiná (za mě to ale i tak vyhrávají „Over the Battlefield“ a „Be the Sky“). Tento kotouček si zkrátka užíváte a neřešíte, zda by něco mělo být jinak. Tedy, jedna věc tu přece jenom je – „The Frontline“ navozuje pocit zakončující písně, a proto poslední dvě položky připadají trochu nadbytečné (poněvadž se o nadbytečné skladby nejedná, stačilo by to jen jinak uspořádat).
Finská šestice si nepotřebuje na nic hrát, místo toho jede na (vysokoúrovňovou) jistotu a z novinkového alba lze cítit, že si Omnium Gatherum hraní pořádně užívají a že jim přináší radost. Přitom tu nejde o nadstandardní složitosti. Ne nadarmo se říká, že v jednoduchostí tkví krása. Na rozdíl od nového alba finských kolegů Wolfheart se Omnium Gatherum podařilo přijít s nahrávkou nadprůměrně důstojnou a příjemně chytlavou.
|
