18.09.2020
BLOODBOUND
Švédská powermetalová kapela tvoří nové album, ..více

17.09.2020
BULLET FOR MY VALENTINE
Velice úspěšné album "Gravity" z roku 2018, bude mít ..více

17.09.2020
TWISTED SISTER
I když to vypadá, že je tato americká legenda už ..více

17.09.2020
ARTILLERY
Znovu o sobě dává vědět dánská thrashmetalová ..více

17.09.2020
RED HOT
Dávno v osmdesátých letech existovala ve Švédsku ..více

17.09.2020
死んだ細胞の塊
Trojice z japonského Tokya, která svůj název překládá ..více






MANTICORA - To Live to Kill to Live
nelíbí se mi to. ..

MANTICORA - To Live to Kill to Live
Hudební extáze, ale musí se naposlouchat, pocho ..

HELL IN THE CLUB - Hell Of Fame
Celkem příjemné překvapení, už proto, že ka ..

KING DIAMOND - Abigail II: The Revenge
Mohl bych začít i skončit dobovou recenzí pana ..

TÖRR – Made In Hell
Výborný návrat dua Hereš/Henych, který dokáz ..

MANTICORA - Roots Of Eternity
/1velice silně nedoceněná skupina! Vynikající ..

KING DIAMOND - Abigail II: The Revenge
Pokračování Abigail pochopitelně nedosahuje pr ..

TÖRR – Made In Hell
Protože seriál o Törru skončil Tancem svatého ..

KING DIAMOND - Abigail II: The Revenge
...raději se zdržím komentáře. 3/10 ..

KING DIAMOND - Abigail II: The Revenge
Hudobne pre mňa jednoznačne najslabšie KD album ..




Za poslední měsíc:
TÖRR - Chcípni o kus dál
1162x

TÖRR - Morituri te Salutant
960x

AMARANTHE - Manifest
924x

KING DIAMOND - House Of God
887x

KING DIAMOND - The Graveyard
857x

TÖRR - Tanec svatýho Víta
814x



19.09.2020
INFEKCIA, EY FOR AN EYE, SIX-SCORE, DELUMINATOR, VICTIMS OF CLASSWAR, NON PRESID..
Cross Club, Praha, začátek od:12:00, vstupné: Doporučené 100,- a v

19.09.2020
POWER 5, Torrax, Diesel..
Kutná Hora - Klub Česká, začátek od:20:00, vstupné: 130.-

26.09.2020
ZNOUZECTNOST, NAŠROT, NONSENSE, ATOMOVÁ MIHULE...
Havlíčkův Brod - KD Ostrov, začátek od:20:00, vstupné: 250



článků celkem: 7843
recenzí: 6448
reportů: 573
rozhovorů: 432













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


DREAM THEATER - Distance Over Time

V dobách desek „Images And Words“ a „Awake“ byli Dream Theater neskonalými miláčky hudební kritiky a milovali je i fanoušci. Uměli totiž to, co málokdo. Skloubit svoje hudební profesorské umění s výbornými skladbami, které, na rozdíl od nekonečné řady dalších progresivních kapel, měly hlavu a patu a vykazovaly i jisté hitové ambice. Vždyť si stačí vzpomenout na takové věci jako „Pull Me Under“, „Another Day“ nebo „Innocence Faded“ a každý musí nutně uznat, že se jedná o až neskutečně silné skladby, které oslňují i po letech. Jenže situace se u Dream Theater postupem roků změnila. K horšímu…

Poprvé na albu „Metropolis Pt. 2: Scenes From A Memory“ kapela popustila uzdu svým choutkám a deska svou složitostí šokovala nejen odbornou veřejnost, ale i fanoušky samotné, kteří by do té doby dali za kapelu ruku do ohně. Postupem let Dream Theater tento prvek ještě prohlubovali a proto další desky „Train Of Thought“ nebo „Systematic Chaos“ přinášeli stále větší porce nestravitelné hudby, ze které sterilita sálala na sto honů. Vrchol tohoto „snažení“ přišel před třemi lety, kdy kapela vypustila neuposlouchatelnou, strašlivou a více než dvouhodinovou ságu „The Astonishing“, kterou do konce vydrželi asi už jen opravdu skalní a otrlí jedinci. Zahleděnost sama do sebe dostoupila vrcholu. Dál už to nešlo…

Dream Theater se po „The Astonishing“ ocitli ve slepé uličce. Vlastně jediná šance bylo vystřízlivění z tehdejších orgií, méně zahleděnosti do sebe a celkové zjednodušení soundu. A to se na „Distance Over Time“ děje. Kapela totiž udělala ten nejrozumnější krok, jaký mohla a svoje nové skladby osekala na minimum. Jistě, v porovnání s jinými hudebními tělesy se bude tahle deska jevit opět jako nestravitelný kus megasložité hudby, ale u Dream Theater? Neslýchané, nevídané… Tedy asi tak od alba „Falling Into Infinity“… Kapela se nezpronevěřila svému letitému progresivnímu stylu, ovšem tentokrát mu dala trochu lidskosti a ne jen studiové sterility a odtažitosti.

Ani „Distance Over Time“ se neposlouchá jednoduše, pořád máte v jedné minutě zahráno tolik not, tolik brejků a fines, že by si s tím jiná kapela mohla vystačit na celou desku, ale tak nějak z alba můžete cítit více radosti, než bylo u Dream Theater obvyklé. Můžete pozorovat, že po odchodu/vyhazovu Mikea Portnoye dva hlavní tvůrčí tahouni Petrucci s Myungem dávají více prostoru skladbám samotným a že se nejedná pouze o jejich (a samozřejmě Rudessovu a Manginiho) exhibici. Ke slovu se totiž dostává (v porovnání s minulými alby) zpěvák James LaBrie, jehož hlas byl vždycky největší devizou kapelou, přestože byl v minulých letech upozaďován právě kvůli absolutně zbytečným soubojům instrumentů.

I když se zde místy nachází trochu zbytečný patos a pasáže, bez kterých by se deska obešla, je nutné uznat, že tentokrát se pánům podařilo napsat i několik silných skladeb. Pravda, „Pull Me Under“ a „Another Day“ už konkurovat nemohou, pravděpodobně i staří fanoušci, kteří už na Dream Theater postupem let rezignovali, mohou být při poslechu minimálně tří stěžejních kusů („Fall Into The Light“, „Barstool Warrior a především geniální „At Wit`s End“) naprosto spokojeni. Ke slovu se totiž u Dream Theater dostává skladba samotná a to i v případě složitějších věcí jako „Paralyzed“ nebo „S2N“. Za ně se pak kapela fanouškům odmění skvostnou, na poměry kapely neslýchanou čtyřminutovkou „Out Of Reach“, kterou kupředu opět táhne stále silný a nezaměnitelný LaBrieho projev.

Dream Theater tedy překvapili a… potěšili. Asi nikdo už nečekal, že přijdou s deskou, kterou nebude až nalidská práce poslouchat. Samotná stopáž, která tentokrát zůstala pod jednou hodinou, už svědčí o lecčems. Ovšem uvidíme, jestli se opět pánové nezačnou v budoucnu opájet vlastní výjimečností. Další „The Astonishing“ by jim už asi neprošlo. Navíc poté, co „Distance Over Time“ vykročila skutečně správným směrem.

Pepsi Stone             


www.dreamtheater.net

YouTube ukázka - Untethered Angel

Seznam skladeb:
1. Untethered Angel
2. Paralyzed
3. Fall Into The Light
4. Barstool Warrior
5. Room 137
6. S2N
7. At Wit`s End
8. Out Of Reach
9. Pale Blue Dot

Sestava:
James LaBrie - zpěv
John Petrucci - kytara
John Myung - baskytara
Jordan Rudess - klávesy
Mike Mangini - bicí

Rok vydání: 2019
Čas: 56:51
Label: Inside Out
Země: USA
Žánr: progressive rock/metal

Diskografie:
1989 - When Dreams And Day Unite
1992 - Images And Words
1994 - Awake
1997 - Falling Into Infinity
1999 - Metropolis Pt. 2: Scenes From A Memory
2001 - Six Degrees Of Inner Turbulence
2003 - Train Of Thought
2005 - Octavarium
2007 - Systematic Chaos
2009 - Black Clouds & Silver Linings
2011 - A Dramatic Turn Of Events
2013 - Dream Theater
2016 - The Astonishing
2019 - Distance Over Time

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 25.03.2019
Přečteno: 3085x




počet příspěvků: 4

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Na živo paráda....10. 04. 2019 8:31 Lucifer86
Pro mě nej deska...25. 03. 2019 18:19 orre
Kapela, která...25. 03. 2019 17:54 JT
6,5/10Parkrát som...25. 03. 2019 13:33 Demonick


 
Metalforever.info © 2006 - 2020     RSS - články

stránka byla načtena za 0.57487 sekund.