14.10.2019
HATTRICK
Hudební projekt HATTRICK, který dali dohromady Aleš ..více

14.10.2019
RICHIE KOTZEN
Bývalý kytarista Poison, Mr. Big či The Winery Dogs ..více

14.10.2019
LIONHEART
Comeback této britské formace, kterou vede bývalý ..více

14.10.2019
MASVIDAL
Vědět o sobě dává bývalý kytarista Death a Cynic Paul ..více

14.10.2019
SWORD
Kanadská heavymetalová formace, která pro Metallicu ..více

14.10.2019
NULLINGROOTS
Pilná parta z Arizony hrající post-black metal/shoegaze ..více






L.A. GUNS - The Devil You Know
Já to rozseknu. Mělo vyjít v 12.10. 2018, ale v ..

L.A. GUNS - The Devil You Know
Jo jo o London.Nene nějak v říjnu 2018 jsem se ..

SAINT DEAMON - Ghost
Opravdu zbytečně dlouhému albu naštěstí pom ..

L.A. GUNS - The Devil You Know
Teď mluvíme o čem? O těch London? Ty jsou pře ..

L.A. GUNS - The Devil You Know
Pepsi bude dodatečná recenze?Sice je to z roku 2 ..

L.A. GUNS - The Devil You Know
Jirka Čáp - kdyžtak můj mail je tomstrange@sez ..

CORELEONI - II
to orre: sypu si popel na hlavu a díky za upřesn ..

CORELEONI - II
Jinak souhlasím, tohle je po velmi slabém posled ..

CORELEONI - II
Igor Gianola samozřejmě na prvním albu nehral, ..

DRAGONFORCE - Extreme Power Metal
Hudsona jsem kolem druhyho alba s nim vzal celkem ..




Za poslední měsíc:
Kolinss (DEBUSTROL) - Spěcháme maximálně jen na pivo
1700x

ARAKAIN - S.O.S
1211x

ARAKAIN - Legendy
1072x

ARAKAIN - 15 Vol.1 & 2
965x

SONATA ARCTICA - Talviö
926x

ARAKAIN - Apage Satanas
912x



27.10.2019
HOUBA, POZOR MAMUT, BANDA...
Havlíčkův Brod - Oko Klub, začátek od:20:00, vstupné: 150

02.11.2019
ATOMOVÁ MIHULE, ČERSTVĚ NATŘENO, NEVIDIM, GIGIGANG, APPLE SPOKESMAN...
Havlíčkův Brod - Oko Klub, začátek od:19:00, vstupné: 150

15.11.2019
Večer legend 18 - rocková muzika od A do Z Nejlepší tribute bandy AC/DC, LE..
KC SEMILASSO, začátek od:18:00, vstupné: 290



článků celkem: 7188
recenzí: 5879
reportů: 564
rozhovorů: 378













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


ARAKAIN - Apage Satanas

Po nadmíru povedené a hlavně důstojné oslavě patnáctiletého výročí, které mj. zahrnovalo vydání dvoudílné kompilace „15 Vol. 1 a 2“, se Arakain pustil do tvorby nové řadovky. Ta předešlá s titulem „S.O.S“ byla přijata vlažně, což do jisté míry zapříčinila situace uvnitř kapely. Postupem se ale rozeklaný stav ustálil (tedy alespoň do té míry, do jaké to území tří až čtyř kohoutů umožňovalo) a do autorských myslí opět vstoupil klid a pohoda. Už při hrubém nástinu nových písní bylo zřejmé, že vzniká cosi výjimečného, avšak – jak praví Jiří Urban – dokud není album smícháno, nemůže být nikdy nic jisté. Původní „podezření“ se však brzy potvrdilo, konkrétně v roce 1998, kdy pražská kapela vrhla na trh studiový zářez s titulem „Apage Satanas“.

Toto album – i díky plnému zvuku z Jandovy Propasti - vyzařuje jakýsi abstraktní pozitivní magnetismus, ke kterému se kapele podaří dobrat pouze jedinkrát za celou kariéru (většinou ale vůbec). Což na druhou stranu neznamená, že je každá z písní vybroušena do poslední tvůrčí mrtě. Dodnes jsem nenalezl nic zvlášť zajímavého na „Šér Chánovi“, jenž působí jako pozůstatek z předchozí fošny „S.O.S“. Už vůbec mě nebere „Hey kritik“, jehož text si to rozdává se samozvanými recenzenty a publicisty, nic proti tomu, jenom škoda, že tak činí způsobem, který dává důvod ke snadnému kritickému sejmutí (viz hlavně refrén). Tím jsme ovšem méně povedenou část díla uzavřeli a nyní zbývá prostor pro položky dobré až naprosto skvělé.

Do poslechu spolehlivě vtáhnou řinčivé kytary a hutné valy písně „A zvony zvoní“ s „doomově“ stylizovaným Brichtovým zpěvem, ještě lepším nápěvem na refrén, ústřední část skladby nicméně malinko zadrhne. O fous lépe si v tomto ohledu vede počin „Mý jméno je plamen“, který dále zaujme zklidněným slokovým pochodem, hravým sólem i krátkým heavymetalovým předělem. Běžné groovy-riffy uvozují o poznání schůdnější vnitřek „Špatných dnů“, „Návrat bohů“ stojí na vyhrávce, jež se skladbou proplétá jako had mezi těly mrtvých vojáků a dotváří náladově zajímavý - ačkoli oproti většině songů přece jenom chladnější - dotyk písně. Co zbývá? Sedm kompozic, které jsou zářivým klenotem nejen tohoto alba, ale také celé arakainovské metalografie.

Vybrnkávaný úsek „Karavany slibů“ střídá mimořádně působivé vyostření, vše v dokonalé a svůdné skladatelské symbióze. „Kyborg“ kontruje dynamickou instrumentací s megahitově vyklenutým - a chytře odloženým - refrénem, aby dané songy do vrcholné trojice úvodní části alba doplnila „Princess“, která je tak důmyslnou variací písně „Princess Of The Dawn“ od Accept, že v ní originální verzi údajně nerozpoznal ani sám Udo. Není se co divit, tradiční zemitost německé kapely zde vůbec nefiguruje, Brichta si navíc do skladby přidal čarokrásnou vokální nástavbu, při které se nám právě slyšené události přímo zobrazují před očima („potil se sál, rezonoval, z cigaret dým, duše nám svázal vzápětí…“), v závěru se navíc dočkáme dokonalého vyústění („já nepřestávám, přivolávám…“). Výjimečná věc, která se právem stala jedním z emotivních středobodů následujících koncertních vystoupení.

Podobně úchvatně se poslouchají také závěrečné čtyři kousky. „Půl století“ je vznešenou baladou, jež éterem proplouvá v jemných poryvech neinverzního sentimentu, který otvírá nebeskou bránu díky chorusové části. Úplně odjinud na to jde „Trip“, který doporučuje devět z deseti huličů. Hypnoticky mámivý obsah korunuje echo-refrén s psychedelickým textem, který nenásilně vjede do chytlavě trylkujícího sóla. Přichází „Promiňte slečno“ a s ní zase jiný hudební příběh. Tentokrát proběhne nepokrytá vzpomínka na thrashové období, slyšíme i záměrně odlehčená, avšak dostatečně zábavná slova, jež jsou v refrénu výtečně našponována za sebe (v mládí jsme zkoušeli danou část odzpívat – odříkat - bez škobrtnutí, kdo zaváhal, platil pivo, bylo tedy neustále co pít). Závěr v podobě vláčně sugestivní titulky (s opět důmyslným vyostřením) znamená skladatelství 1. třídy, zenit, který dotáčí míru nahrávky na přesnou metalovou hladinku. Hit „Apage Satanas“ sestává z nesmírně silných jednotlivých úseků, které mistrovským způsobem zapadají do sebe a plně slouží celku, včetně tklivého vokálního dojezdu, jenž se zároveň stal – stejně jako celý song – rozlučkovou gradací nastávajících koncertů.

Album „Apage Satanas“ mělo obrovský úspěch a dodnes je mnohými považováno za nejlepší zásek Arakainu, případně vrchol veškerého autorského snažení. Na koncertech se kromě skladby „Návrat bohů“ hrálo celé, v roce 2018 navíc došlo ke stejnojmennému turné, které jenom potvrzuje oblibu této desky. Její obsah přitom působí jako dobrý partnerský vztah: občas se vyskytnou slabší momenty, na ty ale dají rychle zapomenout chvíle výjimečné a pamětihodné. Při zpětném pohledu je pak nadmíru jasné, že čas strávený s touhle holkou (deskou) měl a pořád má hluboký smysl.

Pagan             

Dalo by se říci, že album „Apage Satanas“ je v porovnání s předchozí tvorbou kapely posluchačsky přívětivější. Sází se zde na větší melodičnost, ubývá thrash metalové urputnosti, ale zároveň si pánové udržují určitou tvrdost a údernost (rozhodně se nedá říct, že by Arakain vyměkl!). Pokud k tomu všemu připočteme i výborný zvuk, skvělé texty a precizní muzikantské výkony, které byly u téhle formace vždy na té nejvyšší úrovni, máme zde zaděláno na vynikající desku. Dokonce bych se nebál pronést, že na jednu z nejlepších domácích nahrávek vůbec.

Už úvod je famózní. První song „A zvony zvoní“ totiž krásně graduje a po pomalu se rozjíždějící sloce přejde do silného refrénu, kde Brichta naprosto dominuje svými extrémně hlubokými tóny, navíc tak přesvědčivě, že nabýváte dojmu, že ho přitom opravdu pohřbívali zaživa. S další skladbou „Mý jméno je plamen“ navštívíme přehlídku skvělých kytarových riffů. Následující „Karavana slibů“ je z dvojice balad na albu ta slabší, ale pořád si drží slušný standard, ke kterému se tisíce jiných všelijakých rockových ploužáčků nikdy ani zdaleka nepřiblíží. „Kyborg“ stojí hlavně na silném textu, který je z dnešního pohledu krásným důkazem toho, jak člověk v průběhu let dokáže změnit svůj pohled na svět, vezmeme-li v potaz, s jakými názory veřejně sympatizuje Aleš Brichta dnes. Netradiční polocover verze „Princess“, vystavěný na kultovním acceptovském riffu, který pánové obohatili o ultrachytlavý refrén, má obrovskou sílu a dodnes patří k nejžádanějším věcem při živých vystoupeních. Následující „Špatný dny“ začíná poměrně nevýrazným motivem, vše se ale změní s nápaditým refrénem, kde upoutají především Brichtovy vokální linky. „Návrat bohů“ je netradičně postaven na nosném baskytarovém riffu, který na sebe postupně nabaluje pestré kytarové vyhrávky a do toho krásně duní Alešův hluboký hlas. Oproti tomu „Šer Chán“ stojí na výrazném kytarovém motivu, který z hlavy jen tak nedostanete (pokud vám ovšem hlava neuletí při zběsilém headbangingu, ke kterému tahle pecka neodolatelně vybízí). „Hey kritik“ je vcelku standardní věc, která rozhodně není špatná, zde v silné konkurenci za zbytkem alba lehce zaostává. Naopak nádherná balada „Půl století“ patří k nejpůsobivějším pomalým songům v historii kapely (a že jich má Arakain v repertoáru slušnou sbírku). Aleš Brichta zde dokazuje, že ani vysoké tóny mu nečiní sebemenší problém. Člověk se z té vysoké jízdy nestihne vrátit ani na zem a už vyráží na „Trip“, který je provázen střídáním nálad, a tak po pomalejší a melancholicky vyznívající sloce přijde svižný, rychle zpívaný refrén, který se i přes bláznivý text zaryje posluchači rychle do paměti. Pořádný thrashmetalový nářez samozřejmě nemůže chybět a kapela si ho tentokrát nechala skoro až na konec - „Promiňte slečno“ zaujme nejen svižným tempem a nevšedním textem, ale i ostrým kytarovým riffem a skvěle zahranými bicími. Bubeník Marek Žežulka se zde opravdu vyznamenal. Pořekadlo „to nejlepší na konec“, platí u téhle desky na sto procent. Neboť titulní skladba, která nahrávku uzavírá, má už roky status největšího hitu Arakainu, bez kterého si nelze žádný jejich koncert představit.

Album „Apage Satanas“ je pestrá kolekce výborné hudby, která vyznavače staré thrashové klasiky nezklamala a zároveň přivedla (a stále přivádí) k Arakainu novou generaci posluchačů. Asi nepřekvapí, že tahle deska zaznamenala obrovský úspěch a u velkého počtu posluchačů platí za nejlepší počin v bohaté diskografii pražské metalové legendy.

Moloch 10/10

www.arakain.eu

YouTube ukázka - Půl století

Seznam skladeb:
1. A zvony zvoní
2. Mý jméno je plamen
3. Karavana slibů
4. Kyborg
5. Princess
6. Špatný dny
7. Návrat bohů
8. Šer Chán
9. Hey kritik
10. Půl století
11. Trip
12. Promiňte slečno
13. Apage Satanas

Sestava:
Aleš Brichta - zpěv
Jirka Urban - kytara
Mirek Mach - kytara
Zdeněk Kub - baskytara
Marek Žežulka - bicí

Rok vydání: 1998
Čas: 54:35
Mix: Petr Ackermann
Mastering: Oldřich Slezák
Produkce: Arakain
Label: Popron Music
Země: Česká republika
Žánr: heavy/thrash metal

Diskografie:
1990 - Thrash The Trash
1991 - Schizofrenie
1992 - Black Jack
1993 - Salto Mortale
1994 - Thrash!
1995 - Legendy
1996 - S.O.S
1998 - Apage Satanas
1999 - Farao
2001 - Forrest Gump
2002 - Archeology
2003 - Metalmorfoza
2005 - Warning!
2006 - Labyrint
2009 - Restart
2011 - Homo Sapiens..?
2014 - Adrenalinum
2016 - Arakadabra
2019 - Jekyll & Hyde

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 10.10.2019
Přečteno: 911x




počet příspěvků: 17

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
lukáš:...11. 10. 2019 13:47 Avram
Apage vs. Divadlo snů .To all : Rád bych...11. 10. 2019 13:17 lukáš
Apage SatanasTak tahle deska se...10. 10. 2019 21:20 Domy
Dobrá, ale...10. 10. 2019 21:01 orre
ApageKdyz jsem to...10. 10. 2019 17:57 Milhaus


 
Metalforever.info © 2006 - 2019     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17621 sekund.