Na první pohled by se mohlo zdát, že mladičká zpěvačka s osobitým projevem Melissa Bonny si nemůže na nečinnost stěžovat. Svou první metalovou nahrávku vydala před čtyřmi lety s power metalovými Evenmore, vloni natočila album s Rage Of Light, jejichž členkou stále zůstává, zahostovala si na albu Warkings, se kterými se objevila i na pódiu, stejně jako s Dragonland a Serenity, výrazně pomohla Jensu Faberovi s letošním debutem Malefistum. V tomhle poměrně bohatém výčtu se neztratila Melissina touha tvořit vlastní hudbu ve vlastním projektu a tak je na světě i debutové album Ad Infinitum „Chapter I: Monarchy“.
Ten souhrn dosavadních aktivit Melissy je z pohledu Ad Infinitum docela důležitý. Ani na jedné ze zmíněných štací totiž Melissa nedostala do svého hlasu tak smyslnou ženskost, jako na svém nejnovějším počinu. Samozřejmě se neubrání tomu, aby své hlasivky agresivně přejela rašplí a občas si nezachroptěla, ale snad s výjimkou „I Am The Storm“, kde v úžasně laskavé melodii je krátké přitvrzení trochu nadbytečné (je náhoda, že se tak děje v prvním singlu, který v roce 2018 Ad Infinitum pustili do světa?), využívá své hrubé já poměrně sporadicky a velmi účelně. A spojení až oslnivě příjemného hlasu s parádními melodiemi (pro jakousi orientaci je možné odkázat se na zmíněnou Melissinu kooperaci se Serenity, byť Ad Infinitum se svými písněmi zachází přece jen o ždibec civilněji a méně majestátně) hned v několika položkách dosahuje absolutoria (a v těch zbývajících pod tuto laťku příliš nesestupuje). To deklaruje „Marching On Versailles“ s působivou symfoničností, rozverně křehkým motivem, narůstajícím napětím a dramatičností, dokonale využitým chropotem a potemnělými vokály, křehce se rozjíždějící výpravná „See You In Hell“ s mrazivým cellem, explodující do strhujícího refrénu a vyhrocených emocí, proměnlivá „Revenge“ se špetkou horrorové atmosféry i kabaretní nálady, či „Fire And Ice“ s dynamickými zvraty ze sametově slastného pohlazení do řezavé pocitové vypjatosti.
Ad Infinitum se velmi elegantně vypořádali i se současnou módou instrumentálních přídavků alba. Kolekci deseti skladeb doplnili dvojicí instrumentálních a dvojicí akustických verzí (v obou položkách figuruje „See You In Hell“, aby bylo jasno, na kterou ze skladeb kapela nejvíc sází) a finále představuje vtipně pitvořivá interpretace Elfmanova hitu „This Is Halloween“, proslaveného v Burtonově „Ukradených Vánocích“. „Chapter I: Monarchy“ je dokonalá lekce z toho, kterak symfonický metal udělat nepřeplácaně, jednoduše a přitom velmi vzrušujícím způsobem. Název alba naznačuje, že by Ad Infinitum mohli mít v plánu pustit se i do další kapitoly. Na to, že za sebou mají teprve debutové album, mi není úplně jasné, kam se chtějí posouvat, či jak se zlepšovat… Dokonale zvolený název kapely, tahle deska se skutečně dá poslouchat Ad Infinitum!
|
