Kdyby po smrti existovalo něco jako Ráj a umístění do něj zaručoval počet písní, kterým autor za života opěvoval boha, měl by tam švédský hudebník Christian Rivel alias Christian Liljegren už dávno zaručený svůj koutek. Dělo se tak v kapelách Narnia, Divinefire, Golden Resurrection nebo Wisdom Call, a hold nejvyššímu je vzdán i na Christianově aktuálním projektu The Waymaker. Velebících písní je tedy mnoho, obávám se však, že pokud by byl bůh zároveň hudebním kritikem, neměl by Švéd svoji rajskou pemanentku zdaleka tak jistou.
Album "The Waymaker" na druhou stranu určitě není důvodem ke kajícnému přeříkávání otčenášů. Christian na jeho tvorbu nebyl sám, se zpěvem mu vypomáhala Finka Katja Stefanović a o nástroje se - krom bicích - postaral její manžel Jani, se kterým se Liljegren zná už z dob Divinefire. Zajímavá spolupráce, Christian ale v minulosti učinil ještě interesantnější (a hlavně povedenější) kooperace. Např. s Tommy Johanssonem (Majestica) v již zmíněné formaci Golden Resurrection, která se nám připomene téměř totožnou vokální linkou ve stejnojmenné úvodní písni. Hudebně se však skandinávské trio nachází malinko jinde. Krom power metalu uslyšíme hlavně - pro Liljegrena nikoli neobvyklý - mix hard rocku a jemného progu.
Daná fúze se většinou dobře poslouchá, Christian si s Katjou pěkně notují a Jani jim k tomu vytváří příjemnou hudební kulisu (s uměleckým zenitem v sólových partech), kterou podporuje plný sound, zmasterovaný ostříleným Thomasem Plecem Johanssonem. Nahrávka dlouho nezdrží, což je výhoda, jistý problém nastává v rovině refrénů, jež sice nemají vyčnívat jako v případě klasické powermetalové kapely, ale přesto nedávají bůhvíjaký (!) prostor k souhlasnému prozpěvování. V podstatě všechny skladby kloužou po vstřícně nastavené skladatelské ploše, která může být vzrušující maximálně pro metalové pánbíčkáře. Ani ostatní nicméně poslechem alba úplně neprohloupí, alespoň do chvíle, než se objeví nějaký zajímavější melodický počin. Dlouho by to trvat nemělo.
|
