Draconian mají neobyčejně vyrovnanou diskografii a všechny jejich nahrávky si drží vysoký standard a svůj gothic/doom metal dělají moc dobře. Na novinku si fanoušci museli počkat nezvykle dlouho. Pět let mezi alby je dosud nejdelší pauza, avšak ne vždy jde vše, jak člověk chce. Vloni v lednu jsme na koncertě mluvil s Andersem Jacobsenem, který říkal, že deska se rýsuje a rád by, aby vyšla do konce roku...
Draconian mají svůj osobitý výraz a bylo by bláhové si myslet, že nějak zásadně svou muziku změní. Novinka "Under A Godless Veil"
přináší přesně to, co Draconian umí na jedničku - úžasné propojení krásy a melancholie, střídání andělského hlasu Heike Langhans a growlu Anderse Jacobsena, ponurou atmosféru, oscilující mezi klasickým doom metalem a gotikou, poetické texty a melodie, které očarují. Právě melodie jsou nesmírně důležité. Na jednu stranu si několikrát patrně řeknete, že jste je už od Draconian slyšeli, což zavání repetivností. Jenže stejně vás dostanou. To je třeba příklad i úvodní „Sorrow Of Sophia“. Je na skladbě něco překvapivého? Ne, ani náhodou. Připomíná vám melodie jiné věci, co kapela dělala?
Jo, podstatně. Takže? Takže je to přímo neuvěřitelně skvělé a krásné! Přesto, nebojte se. Kapela je natolik zkušená, že by posluchače jen tak neodbyla. Základ je známý a klasický, ale finální nálada alba je jiná. A při opakovaných posleších zjistíte, že Draconian si na albu dali skutečně záležet.
Asi nejvíce slyšitelnou „novotou“ je Andersův growl. Je to stále on, ale přidal na brutalitě. Je chraplavější, bublavější, hlubší (naopak někdy zase blackovější) a celkově pestřejší. Zvuk je v každém případě jiný než v minulosti a dá se říci, že growl tvrdí muziku. Hodně zajímavé jsou kytary. Draconian se s nimi někdy pouští do zajímavých až zasněných zvuků, například v „Lustrous Heart“ a nejvíce v „Moon Over Sabaoth“. Kytary zde tvoří jakousi klenbu a jako by do doom metalu vůbec nepatřily. Jindy jsou překvapivě black metalové. V tomto ohledu příjemně překvapí tvrdá a mrazivá „The Sethian“. Nejenže je skladba mistrně vystavěná (takřka hororový úvod střídá tvrdá pasáž a epičnost), ale přináší i metalovou extrémnost. Andersův hlas vás sejme stejně jako zmíněné kytary. Nelze opomenout ani momenty, které připomenou atmosféru jiných švédských melancholiků Katatonia. Závěr skladby patří Heike, která předvede svůj zatím nejvýraznější a nejlepší pěvecký výkon za své působení v Draconian. Mezi tvrdší písně patří „Lustrous Heart“, ale také závěrečná „Ascend Into Darkness“. V ní se opět dostávají do popředí black metalové riffy, ale také post-rock. Opět jde o přirovnání v rámci zvuku kytar, jinak se samozřejmě jedná o doom metal. Zajímavým zpestřením nahrávky je křehká „Burial Fields“, která se obejde bez metalových prvků. Balada je doprovázena pouze klávesami a nese v sobě velkou melancholii, ale také gotickou auru. Ta atmosféra! Nesmírně silný song.
„Under A Godless Veil“ je albem, které nepřekvapí, ale přesto nadchne. I když se jedná o melancholickou muziku, zní čerstvě. Draconian střídají křehké či zadumané kousky s tvrdými. Právě ostřejší vyznění některých písní je vítaným kořením a blackové zabarvení dává skladbám potřebnou šťávu. Nápadité kytary a Andersův barvitý a brutální growling jsou pastvou pro uši.
Draconian si šikovně hlídají svůj styl, aniž by se příliš opakovali. Jedna věc se však skutečně nemění. Pokud chcete nejlepší gothic/doom metal, pak jsou Draconian jasnou volbou.
|
