15.04.2021
TOTO
Americká legenda vydá záznam zajímavého session, které ..více

15.04.2021
EXODUS
Americké thrashmetalisty zaskočila zpráva o zdravotním ..více

15.04.2021
DESTRUCTION
Už dva roky uplynuly od vydání alba "Born To Perish", ..více

15.04.2021
HIRAES
Melodický death metal je doménou této německé pětice, ..více

15.04.2021
HOT LAUNDRY
Vyznavači garážového rocku a hudby šedesátých let ze ..více

15.04.2021
ROT AWAY
Dánská čtveřice, pohybující se na rozmezí death ..více






MOONSPELL - Hermitage
Ještě k tomu srovnání s posledními PL. Jejich ..

MOONSPELL - Hermitage
Já se přiznám, že mě album zatím nijak moc n ..

MOONSPELL - Hermitage
Děkuji všem. Za pochvalu a jsem moc rád, že se ..

URIAH HEEP - Look At Yourself
Mě nalákal ten obal, dodnes ho mám rád :-) ..

URIAH HEEP - Look At Yourself
Kdysi, už je to strašně dávno, jsem četl napr ..

MOONSPELL - Hermitage
Do téhle desky jsem se dostával asi týden při ..

MOONSPELL - Hermitage
VH - vnímám to stejně - včetně srovnání s P ..

MOONSPELL - Hermitage
Skvělá recenze na úžasnou desku. Líbí se mi, ..

MOONSPELL - Hermitage
Echoes zine - redaktorské ozvěny březen 2021 .. ..

MOONSPELL - Hermitage
redaktor Shnoff - rubrika Shoutbox ..."Fernando a ..




Za poslední měsíc:
COVERDALE/PAGE - Coverdale/Page
3147x

LED ZEPPELIN - In Through The Out Door
1825x

DEBUSTROL - 33 let Antikrista
1680x

Ronnie ATKINS - One Shot
1551x

FIGHT - War Of Words
1204x

SMITH/KOTZEN - Smith/Kotzen
895x





článků celkem: 8313
recenzí: 6847
reportů: 573
rozhovorů: 481













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


WHITESNAKE - Restless Heart

Mediálně velice sledovaný projekt, který dohromady svedl Davida Coverdale a bývalého kytaristu Led Zeppelin, trval kratší dobu, než se dalo čekat. Přestože oba umělci si spolu sedli jak po stránce hudební, tak lidské, Page vyslyšel volání svého srdce, které ho stále táhlo k Led Zeppelin a když se po dlouhé době zpěvák Robert Plant konečně uvolil k další společné činnosti (ze které sice nebyl comeback Led Zeppelin, ale jen album “No Quarter” projektu Plant/Page), musela jít spolupráce s Coverdalem k ledu. Zlé jazyky tvrdily, že Plant nemohl přenést přes sdrce, že na jeho místě stojí někdo, komu se dlouhá léta vysmíval, jiné hovořily i o nových Coverdaleových problémem s hlasem. Z dnešního pohledu to vypadá, že na obou verzích bylo trochu pravdy, ale konec projektu Coverdale/Page, který za sebou nechal jednu desku, znamenal prostor pro návrat Whitesnake. Ten byl tentokrát mnohem kratší než se čekalo. Reunion z roku 1994, kdy po Coverdaleově boku stanul ze staré sestavy jen Adrian Vandenberg a basista Rudy Sarzo, které doplnil kytarista Ratt Warren DeMartini, klávesista Paul Mirkovich a bubeník Denny Carmassi (ex-Montrose, Sammy Hagar, Ted Nugent), byl vlastně návratem jen na jedno turné, pořádané u příležitosti vydání kolekce “Greatest Hits”. Po něm ale bylo zase ticho…

“Když vidím svoje fotky z osmdesátých let, tak se mi chce blejt,” tvrdil sebekriticky David Coverdale na konci roku 1996, když s mnohem civilnější image a přírodní barvou vlasů ohlašoval další comeback Whitesnake. Doba se změnila, rocková scéna byla proměněna k nepoznání a zdálo se, že na comeback jednoho ze symbolů osmdesátých let už nikdo nečeká. Coverdale moc dobře věděl, že už nemůže přijít s podobnými alby jako byla “Whitesnake” a “Slip Of The Tongue”, ale zase nempohl udělat změnu jako někteří jeho souputníci typu Mötley Crüe, Warrant či Dokken a předložit album, které by popíralo podstatu Whitesnake. Navíc měl vedle sebe stále Adriana Vandenberga s jeho typickým stylem, a nakonec i starého poctivého bubeníka Dennyho Carmassiho. Změna se udála na klávesovém postu, kde se objevil jistý Brett Tuggle, a na postu basisty, který pro tu dobu zastával Guy Pratt, britský muzikant, hrající v minulosti s Michaelem Jacksonem, Madonnou, Bryanem Ferrym nebo Pink Floyd. Sestava poskládaná na oko, bez ladu a skladbu. Mohla fungovat?

V druhé polovině osmdesátých let rozhodně ne, ale léta devadesátá byla mnohem otevřenější a stejně tak hudba Whitesnake doznala velkých změn. Coverdale odhodil veškerou pompu předchozích tří alb a vrátil se ke svému naturelu a přírodnímu zvuku. Proto je album “Restless Heart” jakýmsi nostalgickým ohlédnutím za zpěvákovou bluesovou érou a výrazově jako kdyby směřovalo až dob mezi rozpadem Deep Purple a zrozením Whitesnake. Krotí se zejména Vandenberg, nepouští se do žádných bleskových sól ani hromových riffů, ale spíše předkládá bluesové ornamenty a pomalé, místy až sentimentální motivy. Proto také album netypicky uvádí výstavní balada “Don`t Fade Away”, což je skvělá ukázka toho, že Whitesnake mají i v nových dobách dostatek síly a kompoziční invence. Přestože je “Don`t Fade Away” pravděpodobně nejlepším kouskem “Restless Heart” (možná ještě s titulní hardrockově šlapavou skladbou), o další výborná místa není nouze. Ovšem už jich není tolik jako v minulosti…

Deska mohla dopadnout líp, jelikož staví na odiv zejména do té doby Coverdaleův velmi jistý hlas, ovšem pozornému posluchači neunikne jeden smutný fakt. Zpěvák se sice vrátil s typickou suverenitou a skvělou kapelou, ovšem jeho hlas jako kdyby mu místy už chtěl vypovědět službu. Od “Restless Heart” se Coverdale potýká s potížemi ve vysokých tónech (ač si to sám zjevně nechce přiznat) a už nikdy se nedostal do kondice, ve které byl do té doby. Místy to funguje, jako například v bluesové bouři “Take Me Back Again”, v závěrečné “Woman Trouble Blues”, výborné coververzi “Stay With Me” od americké soulové zpěvačky Lorraine Ellison nebo baladě “Too Many Tears”, ale jinde se Coverdale vyloženě trápí. Nejprve je to znát v závěrečném výkřiku jinak velmi dobré “All In The Name Of Love” a pak v tvrdé bluesovce “Crying”, kde chce operovat s někdejší jistotou a sytým hlasem, ale místy spíše zní jako Brian Johnson z AC/DC. Navíc předkládá i několik méně přesvědčivých unavených věcí (“Can`t Go On”, “You`re Son Fine”, “Your Precious Love” a v podstatě i “Woman Trouble Blues”), které mohly vypovídat ledacos o tom, že comeback Whitesnake se neodehrál v nejlepší možné formě.

Také dlouho nevydržel… Sestava, která album nahrála, se ropadla prakticky současně s jeho vydáním a na turné s Coverdalem, Vandenbergem a Carmassim vyrazil druhý kytarista Steve Farris, známý z popových Mr. Mister, klávesista Derek Hilland a někdejší spolupracovník Jimmyho Page, basista Tony Franklin. Už se nejelo po stadionech, ovšem i koncerty v menších prostrách měly své kouzlo, čímž kapela zahnala rozpaky, které u řady fanoušků po vydání “Restless Heart” panovaly. Nakonec ani tato koncertní šňůra nedokázala Coverdalea odvrátit od jeho rozhodnutí opustit hudební průmysl. To mu sice dlouho nevydrželo, ale pro rok 1999 už byli Whitesnake znovu mrtvou kapelou. Krátký comeback po sobě nezanechal jen album “Restless Heart”, ale také výborný akustický záznam “Starkers In Tokyo”, na němž Coverdale zní přesvědčivěji než na desce samotné.

Jestli tehdejší řeči o konci v showbyznysu vzešly jen z Coverdaleova zklamání nad tím, že “Restless Heart” byla vcelku neúspěšná deska, nebo je myslel skutečně vážně, se už asi nikdo nikdy nedozví. Ovšem toto rozhodnutí dlouhého trvání nemělo. Na další návrat Whitesnake se muselo ještě chvíli počkat, ale Coverdale tvořit nepřestal. Už v roce 2000 přišel se sólovým albem “Into The Light”, které atmosférou i stylem navazovalo na “Restless Heart”. Tím tuto kapitolu zpěvákovy kariéry symbolicky uzavřelo, protože v příštích letech přece jen Whitesnake byli trocjhu o něčem jiném.

Pepsi Stone             


www.whitesnake.com

YouTube ukázka - Too Many Tears

Seznam skladeb:
1. Don`t Fade Away
2. All In The Name Of Love
3. Restless Heart
4. Too Many Tears
5. Crying
6. Stay With Me
7. Can`t Go On
8. You`re So Fine
9. Your Precious Love
10. Take Me Back Again
11. Woman Trouble Blues

Sestava:
David Coverdale - zpěv
Adrian Vandenberg - kytara
Guy Pratt - baskytara
Brett Tuggle - klávesy
Denny Carmassi - bicí

Rok vydání: 1997
Čas: 55:51
Label: EMI
Země: Velká Británie
Žánr: blues/hard rock

Diskografie:
1978 - Trouble
1979 - Lovehunter
1980 - Ready An` Willing
1981 - Come An` Get It
1982 - Saints And Sinners
1984 - Slide It In
1987 - Whitesnake
1989 - Slip Of The Tongue
1997 - Restless Heart
2008 - Good To Be Bad
2011 - Forevermore
2015 - The Purple Album
2019 - Flesh & Blood

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 04.03.2021
Přečteno: 2120x




počet příspěvků: 12

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Tou dobou jsem...4. 03. 2021 21:26 V.
VéčkoMě by zajímaly ty...4. 03. 2021 20:37 JonathanGray
Díky bohu, že...4. 03. 2021 18:46 V.
9 bodů a naprostý souhlass Kolíkem, WS i...4. 03. 2021 18:06 Deny
Za mě velmi dobrá...4. 03. 2021 17:18 rumcajs


 
Metalforever.info © 2006 - 2021     RSS - články

stránka byla načtena za 0.39799 sekund.