11.05.2021
K.K.`S PRIEST
Kapela tří bývalých členů Judas Priest, ikonického ..více

11.05.2021
HELLYEAH
Bubeník Roy Mayorga, který se u této kapely stal ..více

11.05.2021
BORNHOLM
Přestože nad osudem této maďarské paganmetalové ..více

11.05.2021
SOLSTICE
S novým basistou Marcelem Salasem se o slovo hlásí tato ..více

11.05.2021
REIGN OF ATHENA
Zbrusu nová power/thrashmetalová parta ze Springfieldu v ..více

11.05.2021
STEELPREACHER
Němečtí milovníci fantasy a piva se po dvaceti letech ..více






WITCHBOUND - The End Of Paradise
Předem je třeba poděkovat za recenzi. Myslím, ..

THE PRETTY RECKLESS - Death By Rock And Roll
Recenze na Evanescence bude. Je už napsaná a če ..

THE PRETTY RECKLESS - Death By Rock And Roll
Jo, s touhle recenzí se ztotožňuji a jsem rád, ..

MARIUS DANIELSEN´S LEGEND OF VALLEY DOOM PART III.
Já jsem Helloween zmiňoval spíš jako nejbliž ..

EVERMORE - Court Of The Tyrant King
Zvukově hodně slabé, řekl bych že bubny jsou ..

MARIUS DANIELSEN´S LEGEND OF VALLEY DOOM PART III.
Tak já vkládám větší naděje do Eunomie než ..

WITCHBOUND - The End Of Paradise
prostě nedám; debutové album výborné, novinka ..

EVERMORE - Court Of The Tyrant King
Parádní deska...teda mohla být. Zpěvák to ,,z ..

O pistolnické bitvě, která už požrala své vlastní vojáky
O L.A. Guns se tu psalo, když vydali desku, jedna ..

O pistolnické bitvě, která už požrala své vlastní vojáky
...k Pepsimu: L.A.Guns patří k těm nejméně za ..




Za poslední měsíc:
SAXON - Inspirations
3050x

THUNDER - All The Right Noises
2992x

WARRANT - Dog Eat Dog
2813x

WARRANT - Cherry Pie
2568x

Ken HENSLEY - My Book Of Answer
2386x

NEJLEPŠÍ ALBA DRUHÉ DEKÁDY NOVÉHO TISÍCILETÍ PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Pagan
1351x





článků celkem: 8372
recenzí: 6899
reportů: 573
rozhovorů: 485













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


Daniela NEUMANOVÁ (THE CORONA LANTERN) - Měli jsme potřebu udělat krok k přirozenosti. Zvuk nového alba se opírá o autentičtější výraz

The Corona Lantern nechali své fanoušky vyhladovět… Celých pět let trvalo, než se dočkali nové řadové desky. Čekání ale stálo za to. Album "Certa Omnibus Hora", které vyšlo na přelomu listopadu a prosince u labelu MetalGate, kapelu zachycuje ve skvělé formě. O působivé novince jsme si povídali se zpěvačkou Danielou Dahlien Neumanovou.

První, co fanouška při poslechu „Certa Omnibus Hora“ napadne, je, že jste prošli celkem výrazným stylovým vývojem. Deska je rozmanitější, žánrově ne tolik ukotvená… Čím to?
Prostě to vyplynulo ze situace. Mezi debutem a novou deskou je celých pět let, bylo by kontraproduktivní stát na místě a nikam se neposunout. Za tu dobu se obměnilo nejen naše hudební vnímání, ale stejně tak se naše životy stihly ubírat různými směry. V řece uplynulo až moc vody na to, abychom se pořád plácali ve stejném rybníčku, pohyb vpřed je určující síla. Chtěli jsme se rovněž poučit z debutu, kdy nám byla místy vytýkána právě žánrová svázanost bez schopnosti trochu více nahlédnout za roh. Nechali jsme se tedy naplno unášet proudem, který nám ve chvíli skládání protékal myslí a prsty.

Myslíš, že nyní máte možnost oslovit širší posluchačskou základnu? Bylo i cílem otevřít se více potenciálním fanouškům?
Už jsem měla možnost tuhle myšlenku slyšet několikrát, takže na tvé otázce asi něco bude, ale prvotním cílem to rozhodně nebylo. Jen se to přirozeně odráží od našeho širšího posluchačského záběru. Navíc Corona funguje už delší dobu, takže je i tvorba uvolněnější, mírná křečovitost, se kterou jsme se potýkali v počátcích, se vytratila. Uvidíme, co nám to ve finále přinese, zatím jsme stále na úplném počátku, co se propagace nového alba a podobných věcí týče. V budoucnu bychom potenciálním fanouškům rádi představili další klip, tentokrát by se pravděpodobně jednalo o kontrastnější „Hours Between Heartbeats“. Tento singl by zase mohl zaujmout trochu jiné obecenstvo a dát tím najevo, že je pro nás nyní jednodušší brodit se rozdílnějšími náladami a nabízet širší uchopení naší tvorby.

A když srovnáš texty obou alb? Prošla jsi jako jejich autorka také vývojem?
Nepochybně. I když pro mě stále není jednoduchou záležitostí napsat dobrý text, protože v mém osobním kritickém měřítku jen tak něco neprojde, neboť to chce hodně zrání a koncentrace. Na atmosféru skladby se musím kompletně naladit, tak se mi daří daleko lépe zachytit podstatu toho, co chci sdělit. Přitom při výběru slov jsem na sebe ještě daleko přísnější, chci se posouvat, rozšiřovat své schopnosti a možnosti. Přijde mi, že zde pasuje ještě o dost méně slovních spojení a výrazů než v mé druhé kapele Diligence. Asi to je primárně kvůli tomu, že toto je daleko emotivnější muzika, která se podle mého vnímání dá popsat pouze limitovaným množstvím způsobů. Obsah textů je pro toto album temnější, méně smlouvavý, skladby jsou více vyhrocené, mnohdy hrubší, ale zároveň zde nalezneš hlubší přesah. Jsou i celkově poetičtější.

Zaujala mě vaše hravost s názvy skladeb, které dávají dohromady krátkou báseň… Baví tě pracovat s takovým přesahem?
Tahle sranda napadla našeho kapelníka Igora, to on je autorem této myšlenky. Na mě pak už zůstala složitější část - dát to nějakým způsobem dohromady. Musím přiznat, že to vůbec nebyla jednoduchá záležitost, dlouho jsem se s tím prala a nevěřila jsem, že se nám podaří vytvořit něco, co by nepůsobilo hloupě. Jedna věc je napsat krátkou báseň a rozsekat ji na několik částí, ale věcí druhou je pohlídat si, aby názvy obstály samy o sobě a jejich význam byl ukryt i v textu samotném. Tohle je naše první zkušenost podobného rázu a nemůžu vyloučit, že s další plackou budeme rovněž hledat způsob, jak to celé ještě zvednout, svázat dohromady a vytvořit daleko působivější dílo.

Nálada ve společnosti letos není úplně veselá. Odrazila se nějak při psaní „Certa Omnibus Hora“?
Řekla bych, že hudebně si ta situace cestu do skladeb zcela jistě našla, asi není možné, že by se nám něco takového při psaní vyhnulo. Celé to ale bylo spíše nenápadné, pod povrchem. Nepracovali jsme s tím plánovaně, ale jak už jsem zmínila na začátku rozhovoru, nechali jsme nálady plynout a použili, co nám přišlo v danou chvíli za vhodné. Pokud budu mluvit o textech, tak tam je to asi patrné daleko více. Kostra jednoho textu je přímo napsána během první karantény, kdy jsem seděla na balkóně… a tíha chvíle, odloučení a samota byla cítit více než ve dnech předcházejících. Jedná se o skladbu „Hours Between Heartbeats“. Její text spolu s minimalistickou strukturou skladby a vyhroceným vokálem geniálně vystihují danou situaci.

Váš debut „Consuming the Tempest“ měl u žánrových fanoušků velmi pozitivní ohlas. Jak ho dnes hodnotíš?
Je jasné, že nyní bychom k debutu přistoupili trochu jinak, ale to kouzlo je právě v tom, že se vždy snažíš udělat v daný moment to nejlepší. I instrumenty, které máš k dispozici, se postupem času obměňují, vylepšují. Kolektivně jsme tedy s albem Consuming the Tempest určitě spokojení i nyní. Tehdy jsme si ustanovili základy, na kterých nyní můžeme dále stavět a třeba se i odvážit je vyzdobit trochu jiným způsobem. Zvykli jsme si tvořit emotivnější věci a samotný častější proces tvorby vlastně pomáhá tomu, aby se člověk lépe vyjádřil. V neposlední řadě rozdíl z minulých let uslyšíš i ve zvuku, který se nyní opírá o autentičtější výraz, ale zase zabalený v hávu větší masivnosti. Opět to je nějaký krok k přirozenosti, který jsme za tu dobu měli potřebu udělat.

Doomová muzika to na koncertech nemá snadné. Vyhovuje ti hraní na festivalech, kde většinou lidé vyžadují spíše živelnější muziku?
Osobně se ke každému koncertu snažím přistupovat stejně. Možná má v tomto ohledu Corona jistou výhodu, neboť v rámci výstupů nekomunikujeme s publikem, držíme určitý rámec a vyhovuje nám, když nás na těch pár desítek minut obestře jisté tajemno. Zároveň je ale těžké se dostat do atmosféry někde, kde to má svištět celou dobu a na nějaké umíráčky v odpolední čas není většina návštěvníků příliš zvědavá, pokud se tedy nejedná o žánrový festival. Samozřejmě se tu můžeme bavit i o tom, že se k nám hodí tmou zahalená scenérie, ale to není pokaždé tak dobře možné, zvlášť na zmíněných festivalech, kde jsou večerní časy logicky rezervovány pro hvězdnější sestavy. Pokud ale máme okolo sebe tmavé kulisy, kdy se můžeme zahalit do mlhy a sem tam nechat problesknout stroboskop, tak se ostatní smysly a vnímání otupí a větší koncentrace a prožitek zákonitě umocní celé vystoupení. Tyhle výstupy patří mezi ty nejvíce povedené.

Koncertně každopádně příliš aktivní nejste. Vím, že teď se dá těžko plánovat, ale změní nová deska váš přístup k živému hraní?
Určitě bychom chtěli novou desku podpořit i větším množstvím výstupů, než jak je u nás zvykem. Jaká bude realita, je asi skutečně ve hvězdách, nicméně deska je vždycky aktuální pouze omezenou dobu, a tak se v rámci možností snažíme pomalu plnit kalendář, který čítá k tomuto dni zatím čtyři akce. Ale i naše nadšení odprezentovat nové věci naživo je pochopitelně velké a motivující samo o sobě, takže věřím tomu, že vypuštěním alba se k nám ještě nějaké akce dostanou a že budou moci proběhnout.

Zatímco v devadesátkách působilo v republice mnoho doomových kapel, vznikaly kultovní desky, dnes se jedná o žánr na absolutním pokraji zájmu. V posledních letech mi ale přijde, že se situace malinko zlepšuje. Jak to vnímáš ty?
Situaci z devadesátých letech se necítím příliš kompetentní hodnotit, jsem ročník 89, v tomto mi tedy ujel vlak. Vnímám to ale tak, že náš žánr je pořád dost na pokraji dění, není moc lidí, co tuhle muziku aktivně poslouchá, a akcí, které by se dramaturgicky opíraly o čistě podobnou hudbu. Nicméně možná máš pravdu a celé to jde trochu nahoru, ale bohužel to nikdy nebude na stejném levelu jako jiné populární žánry, které jsou lépe stravitelné. Nikdo dnes nemá dostatek času a motivace se nořit do časově náročných skladeb, které sahají třeba až k hranici deseti minut. Tak to prostě je. Nehledě na to, že to je mnohdy emociálně daleko více drásající záležitost a spolu se zrychlujícím se světem se lidé chtějí převážně bavit, ne nějak filozoficky hloubat nad světem, zkoumat strukturu skladby a hledat v ní příběh, potažmo se probírat vlastními pocity. Jsme tedy rádi za jakoukoliv podporu, která se nám v rámci scény dostane.

Venca Votruba             


FB THE CORONA LANTERN

Foto: archiv kapely


Vydáno: 12.12.2020
Přečteno: 455x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2021     RSS - články

stránka byla načtena za 0.42993 sekund.