Nevšední jak bipolární noci, král všech kavalírů je zpět. Necrocock přichází s další deskou, která otestuje váš hudební vkus. „Bipolární noci“ pokračují v Necrocockově cestě a autor se na albu nesnaží ničím šokovat (za předpokladu, že jste už jeho tvorbu ochutnali). Jestli jste slyšeli předchozí „Křivoklátské martyrium“, vězte, že novinka jako by byla natočena chvilku po téhle desce. To ale neznamená, že by album bylo nudné. S Necrocockem není nikdy nuda!
„Za starou saunou“ je eine kleine typische Necrocock. Trochu synth pop, trochu prog rock, ale především divnohudba. Elektronický podklad (velice klidný) doplňuje elektrická kytara a zpěv. Kromě Necrococka zazní rovněž hlas Marie Houbové, kterou můžete znát z předešlých alb. Skladba „Bipolární noci“ dala název celému albu. Píseň se tématicky dostává k psychické nemoci a patří k těm nejtemnějším na albu. Bicí metalové, kytary také tvrdší a ponurou atmosféru tvoří klávesy. Ve skladbě si navíc blackově zakřepčil František Štorm z Master´s Hammer, který hostoval již na „Houbovém albu“ v písni „Phallus Impodicus“. „Bipolární noci“ ji připomínají a plní stejnou roli – tedy desku trochu přitvrdit. Zajmou i imitace orientálních hudebních nástrojů.
K Necrocockovi neodmyslitelně patří i humor. U textu „Zabil jsem posvátnýho hulmana“ se nejde neusmát. Hudba nabídne takřka disco rytmus, skladba je to nesmírně hravá a zaujmou všelijaké skřeky, vokální hrátky a zpěvákův expresivní výraz. „Vakace“ je roztomile úchylná a dominuje svým hravým, skvěle rýmovaným textem. Chvilku má člověk pocit, že poslouchá zpívánky a chvilku zas ten nejlepší prog rock. Necrockokův hlas se zde pohybuje nebezpečně vysoko. Krátká „Hádej, kde jsme včera byli“ je zpívána dětmi a zní – jako dětská říkanka. Překvapivá „Jídelní hudba pro princeznu Karolínku“ zarazí svou – krásou? Orchestrální pasáže zní báječně a takřka povznášejícím dojmem. Opět tu hrají velkou roli dětské hlasy a brblání. Skladba je zvukově a atmosféricky bohatá a neustále se vyvíjí. Avantgarda, ale velice dobře poslouchatelná. „Když se dívky bojí“ nabídnou totálně milý, hodný popík, který nabourává jen text a aura divnosti. Píseň „Jack staví dům“ odkazuje na stejnojmenný film, text je zčásti český a zčásti anglický, skutečně chytlavý refrén si budete broukat hodně často...
Necrocock je svůj. V písních střídá různé žánry, všechny hraje po svém a zcela neuchopitelně. Oproti předchozí desce přibylo chytlavých melodií, ve kterých autor doslova exceluje. Deska je plná všemožných detailů a má parádní zvuk. Album „Bipolární noci“ se dobře poslouchá a je na pohodu. Avantgarda, která je však snadno poslouchatelná. Necrocock si jede ve své osobitosti/podivnosti svou vlastní ligu a novinka patří k jeho nejlepším dílům.
|
