Rok 2009 byl pro Swallow The Sun rokem změn. V kapele skončil jeden ze zakladatelů, bubeník Pasi Pasanen. Skupina však velmi rychle našla náhradu v již velmi ostříleném bicmenovi Rotten Sound Kai Hahtovi, jehož jméno se později spojilo s Nightwish. Brzy po jeho příchodu přišlo na svět nové album „New Moon“ s krásnou kresbou na obalu,
Swallow The Sun připravili opět osm skladeb i pár překvapení. To první přišlo s úvodní skladbou „These Woods Breathe Evil“. Její začátek naznačuje, že půjde o něco temného a znepokojivého, přesto ještě v mezích death/doom metalu. Mikkův blackový vokál posouvá song do neskutečné temnoty. Přidávají se i blackové riffy a skladba útočí na pozici „nejzlejšího“ songu kapely vůbec. Extrémní, těžké, znepokojivé a přesto písni nechybí chytlavost. Pozoruhodná je rovněž práce kytar, krom typických doomových či blackových riffů kapela neváhá přijít i s jemnějšími téměř post-rockovými motivy.
Menší překvapení přináší „Falling World“. Už od počátku uměli být Swallow The Sun hitoví, přinejmenším v rámci svého žánru. Jenže tady přichází se skladbou, která je bez debaty „hitem jak kráva“. Přitom je to stále doomová píseň. Sloky doslova pláčou a refrén je i přes svou krásu drtivě smutný a zoufalý. Mikko zde zpívá tak, že mu nelze nevěřit jeho emoce. „Sleepless Swan“ přináší stavbu skladby, kterou kapela i další léta s oblibou používala. Velmi křehké, místy tiché sloky a následný brutální útok kytar a growlu. Tuhle formulku Swallow The Sun často opakují, ale když se to umí udělat, funguje to náramně. „…And Heavens Cries Blood“ je poněkud obyčejnější song. Klasický death/doom metal, ale kapela přidává pro tuto desku tolik typické black metalové koření. Mikko si hraje se svým hlasem, takže blackový skřehot se pasuje s hlubokým growlem.
Jsou skladby, které vás totálně zničí (v dobrém slova smyslu) a dojmou na první poslech, stejně jako na stý. Mezi takové kousky patří „Lights On The Lake (Horror Pt.III), jenž přesahuje hranice žánru a je ukázkou skladatelské geniality. Od křehkého začátku s fantastickou melodií, ze které vás zamrazí, přes doom metalové pasáže až po destruktivní sypačkový black metalový nálet. Nechybí ani prvky gotiky a celé to má nesmírně silnou atmosféru. Mrazivost zesiluje nádherný sametový hlas Aleah Stanbridge, na který už nikdy nezapomenete. Dojme i skutečnost, že tahle éterická bytost a krásná žena, životní partnerka a múza kytaristy a skladatele Swallow The Sun Juha Raivia už není mezi námi, jelikož zemřela na rakovinu ve věku pouhých devětatřiceti let. Titulní skladba „New Moon“ je snad ještě větší hitovka než „Falling World“. Má podobný průběh, jen refrén je ještě tesknivější a textově malebnější.
New moon, would you open the gates
And take me away, away from this night
New moon, between the curtains
Walk me away on your silvery bridge
New moon, lay your mercy on me tonight
Emoce trochu uklidní pohodová death/doomová pecka „Servant Of Sorrow“ s parádním ústředním riffem. Nebyli by to Swallow The Sun, aby na desce neměli nějakou opravdu mega-epickou věc. Devítiminutová „Weight Of Dead“ začíná jako hodně zlá symfo-blacková věc v duchu Dimmu Borgir. Dlouhý song se samozřejmě mění a své místo tu má jak klasický doom, tak „funeral“ či „deathová varianta žánru“. Swallow The Sun mění rytmus i atmosféru, krásu střídá brutalita, Mikko nepřestává překvapovat tím, kde má jeho hlas hranice. Závěr samotný je totální epická megalitická exploze. Záhuba, konec světa, šmitec.
„New Moon“ je sice doom metalová deska, ale její pestrost je ohromná. Swallow The Sun se zlepšují ve všech svých dovednostech a přidávají něco navíc „New Moon“ je pošpiněná black metalem, ale paradoxně přináší nejhitovější písně kapely. Není moc interpretů, kteří by dokázali takhle pracovat s atmosférou a především s emocemi. „New Moon“ má ohromnou sílu a patří mezi ty nejpozoruhodnější doom metalová alba vůbec.
Deska byla úspěšná, i když obsadila až desáté místo ve finské prodejní hitparádě, což byl pro kapelu oproti „Hope“ pokles (a dodnes je to nejhorší pozice kapely – mimo debut - v historii). I přes zdánlivě lehký neúspěch se staly skladby z alba velice oblíbené a album patří k živě nejhranějším. Swallow The Sun se navíc definitivně zařadili na absolutní špičku doom metalu a celkově do první metalové ligy. Už to nebyli žádní zelenáči a své zkušenosti dál zúročovali. Jestliže „New Moon“ přineslo pár překvapení, pak následující nahrávka nebyla o nic pozadu a kapela zas ukázala další svou tvář.
|
