Zatímco první čtyři alba americké crossover-thrashmetalové party Municipal Waste vyšla v dvouletých odstupech, v případě posledních fošen se najelo na půldekádové intervaly. Ničemu to nevadí, zaprvé se v daném žánru nelze nijak vyvíjet, zadruhé tato formace předvedla to nejlepší v nultých letech, kdy dokonce s vynikajícími alby "Hazardous Mutation" nebo "The Art Of Partying" přispěla k vzedmutí druhé thrashmetalové vlny. V pořadí sedmá studiovka "Electrified Brain", jež vyšla na začátku prázdnin, ovšem tato slova potvrzuje způsobem, který není úplně milý...
Není to o vývoji, jenž se víceméně zastavil v momentě, kdy daný žánr vznikl (tedy v půli osmdesátých let). Jde spíše o procento energie, které je sestava kolem zpěváka Tony Foresty schopna v současné době předat. To číslo pořád není malé, v konfrontaci s materiálem nultých let však vyznívá jako chudý, nebo lépe řečeno starý příbuzný. Ač se to na první pohled nezdá, ten prvotní náboj a vášeň jsou pryč, což na druhou stranu nemusí jít na vrub jenom o dvě dekády starším hudebníkům, ale také autorovi těchto řádků, který se pohybuje zhruba ve stejném věkovém rozmezí.
Neznamená to větší - či nedej bože moudřejší - odstup, naopak, každé crossover / thrashové album, jež není polovičatě odvedené, pořád vítám s doširoka otevřenou náručí. U Municipal Waste je jistota, že dostaneme kvalitní příděl řemeslné i producentské práce (mastering kupříkladu zastal zkušený Joel Grind z Toxic Holocaust), kterou finančně a marketingově podporuje největší metalový label Nuclear Blast. Zaručena je i hudební kvalita s tím, že laťka živočišné přitažlivosti prvních nahrávek může být maximálně vyrovnána, nikoli překročena. Na novince dojde k několika okamžikům, které evokují prvotřídní crossoverovou esenci a ve výsledku dokazují, že americký spolek má stále dostatek autorských argumentů ke konzultaci. K výběrovým kouskům nového playlistu patří songy "Demolarizer", "Crank The Heat", "Putting On Errors" a zřejmě nejchytlavější námel "The Cent Beer Night".
Většina skladeb představuje dobrý standard kapely, ve kterém se misí nejvěrnější tradice s mírnými ústupky, mezi něž patří - na podobný styl - nečekaně časté sólové výlety a melodické vyhrávky s heavymetalovým ozvukem. Samotnou kapitolu tvoří vokální složka. Tony Foresta je jako vždy skvělý a sebevědomě táhne celou pětici kupředu (s neodmyslitelným jištěním kytaristy Ryana Wastea a basisty Landa Phila). K žánru odjakživa patří doprovodné hlasy, se kterými kapela tentokrát nepracovala úplně důvtipně. V songu "Grave Dive" jsou pokřiky spíše kontraproduktivní, stejně jako harshové vokální vsuvky či popěvky v jinak slušném kusu "High Speed Steel". Dobře oproti tomu dopadlo hostování Marka Greenwaye z Napalm Death, jenž svým výkonem okořenil zmíněný vál "Putting On Errors". Výsledkem je dílo, které uspokojí mírný hlad po dobrém crossover-thrashi, pokud však dychtíme po vydatnějším stylovém zážitku, musíme si počkat na nějaké jiné album.
|
