Buďte připraveni na to, že se vaše noční můry vrátí, lákají Massacre Records na třetí album okultistů The Heretic Order. Po opakované třičtvrtě hodince ve společnosti britské čtveřice by fakt něco takového mohlo nastat. Ne proto, že by The Heretic Order dokázali vypouštět tak intenzivní a vydařené straširybky, pokud vás napadla možnost srovnávání s King Diamondem, Mercyful Fate, či jinými mistry oboru, zapomeňte. Album „III“ je proti téhle lize ošoupaným strašidelným zámkem na vesnické pouti. To už je blíž realitě promo hláška o tom, jak z balíku nových písní stále kape zhoubný jed do posluchačova vědomí…
The Heretic Order hrají na extrém, teatrálnost a snaží se šířit auru zla. Jenže jim k tomu schází to základní – přesvědčivá atmosféra a hudební nápad. Vrcholem horrorového muzikálu o deseti dějstvích, krátkém outru a ještě kratším intru je skladba, jejíž název zní pro hudebního fanouška vskutku děsivě – „Deaf Forever“. Jenže ta pochází z dílny Motorhead a v rámci alba působí jako cizí těleso v otevřené ráně – do vlastního já kapely nezapadá, je nápadná a spolehlivě vyvolá bouřlivou reakci organismu… Fakt, že se The Heretic Order poměrně věrně drží původní předlohy, i skutečnost, že Lord Ragnaru Wagnerovi sluší nekomplikovaně přibroušený a přímočarý výraz, který nasadí pouze v této písni, hovoří dost výmluvně. Snad díky mohutnému osvěžení, které tahle skladba do alba vnese, nepůsobí následná „Spiders“ (jež pochopitelně sklouzne do obvyklého módu) tak neohrabaně, chaoticky a nevýrazně , jako předchozích sedm a následné dvě položky, dokonce její těžkopádnost lze považovat za přednost a drobný klimprový ocásek má sympatickou decentní horrorovou příchuť.
Možná je problém v tom, že jsem málo misantrop a nihilista, abych docenil (coby nejsnáz nepřehlédnutelné položky) nervní „Burn The World“, finální valivě uřvanou nářezovku „Invictus“, která v podstatě nepotřebuje žádný hudební nápad a vystačí si s nekontrolovanou energií, či svérázně teatrální projev hlavní postavy celého ansámblu, ale tohle prostě nefunguje. The Heretic Order chtějí být zlí. Jenže k tomu patří emoce. A na albu „III“ je hledám úplně marně…
|
