Když se nad King`s X před zhruba dvanácti lety takřka zavřela voda, nevsadil by si nikdo na budoucnost kapely ani pětník. Přestože už v roce 2010 začala kultovní trojice z Missouri pracovat na novém materiálu, vše utichlo, a jak frontman a basista Doug Pinnick, tak kytarista Ty Tabor se rozběhli po různých projektech, ať už to byla Taborova formace The Jelly Jam s basistou Dream Theater Johnem Myungem a bubeníkem Winger Rodem Morgensteinem nebo Pinnickova parta KXM, kterou dodnes vede s kytaristou Georgem Lynchem (ex-Dokken, Lynch Mob) a bubeníkem Rayem Luzierem (Korn). Aktivity King`s X pak definitivně zabrzdil těžký infarkt bubeníka Jerryho Gaskilla v roce 2012. „Tuhle kapelu tvoří tři lidé. Kdyby jeden z nich chyběl, byl by to konec,“ řekl Doug Pinnick a fanoušky tím rozhodně neuklidnil. Gaskill se zotavil natolik, aby mohl nastoupit zpět a kolotoč se začal pomalu, ale jistě znovu roztáčet. Opět se rozběhly práce na skladbách, které začaly vznikat před dlouhými lety.
King`s X nikdy nepatřili k hvězdám americké rockové scény, jsou spíše kapelou, která má jedny z nejoddanějších fanoušků po světě, což jim zaručilo pevné kultovní postavení. V době, kdy vydávali první alba „Out Of The Silent Planet“ a „Gretchen Goes To Nebraska“ byli pro glam metalovou vlnu příliš „obyčejní“ a málo okázalí, když nastoupil grunge, zdáiy se desky „Faith Hope Love“, „King`s X“ či „Dogman“ příliš hardrockové a progresivní. To už si trojice žila ve vlastním světě, kde nepotřebovala prodávat miliony alb a tvořila hudbu zejména pro sebe a své věrné. To se léty neměnilo. I když si kapela udržovala standardně vysokou kvalitu, model, který byl přitažlivý na starých albech (dejme tomu do desky „Ear Candy“ z šestadevadesátého), začal trochu blednout. Nemůžeme mluvit o tom, že by se některé z alb kapely dotýkalo průměru, ale postupem let jako kdyby entuziasmus vyprchával. Zůstávaly velmi slušné skladby a vyšlechtěné instrumentální výkony.
Ač se nejedná o nejlepší desku kapely, vzbudila novinka „Three Sides Of One“ v táboře fanoušků vlnu nadšení. Je to dané i tím, že půst mezi ní a minulým počinem „XV“ byl dlouhý, a naděje, že toto album vyjde, mizely v nedohlednu. Nadšení může být způsobeno tím, že v případě „Three Sides Of One“ jde skutečně o velmi dobré album, které neslevuje z vysokých nároků, přestože je nahrávka dělaná stylem, aby oslovila především staré a skalní fanoušky a na hledání nových rezignuje. King`s X jsou spokojeni s tím, čeho v minulosti dosáhli, dobře vědí, že jsou svým způsobem jedineční a dávají to na novém počinu najevo. Nabízí pestrou paletu nálad, v níž se potkává typický hard rock, tu s alternativnějším, tu s progresivnějším zněním, a bluesové nálady s punkovým minimalismem. Vše naprosto s přehledem a přirozeností, přičemž tyto zdánlivě nesourodé vlivy vedle sebe fungují s až nebývalou lehkostí.
Kapela vedle sebe může postavit skotačivou punkovku „Festival“ a metalově zatěžkanou „Swipe Up“, v níž slyšíte vlivy Alice In Chains, a o žádnou nevyrovnanost nebo rozkolísanost se nejedná. Tyto skladby nejsou tím nejlepším, co deska nabídne, ale i tak je jejich poslech docela slušným zážitkem. Nejsilnější momenty lze hledat v úvodní „Let It Rain“, ve které rozostřené kytary vyvolávají až halucinogenní atmosféru, a v monumentální, epicky rozmáchlé suitě „Nothing But The Truth“, v níž kapela sahá k bluesovějšímu vyznění, které umí Ty Tabor šperkovat skvělými sólovými výpady. Z podobného soudku King`s X vytahují zádumčivou „All God`s Children“, která nemá tak vypulírovaný charakter jako „Nothing But The Truth“, ale kontrastní polohy mezi hřmotnými pasážemi a intimnějšími částmi rovněž fungují dokonale. Silní jsou King`s X i v pasážích, v nichž si berou inspiraci z typických harmonií The Beatles ve skladbách „Take The Time“ a „Every Everywhere“, ke se slovu dostává zpěvnější tvář, jež byla vždy důležitou složkou jejich tvorby. V tomto ohledu se také nic nemění…
Legendární trojice předkládá po čtrnácti letech desku, která ji vrací do hry. Postrádá moment překvapení, ale tento drobný nedostatek vyvažuje řadou dobrých skladeb, v nichž není nouze o hudební vzrušení a skvěle řemeslně odvedenou práci. „Three Sides Of One“ je deska v typickém stylu King`s X, což na jednu stranu zaručuje pozornost posluchačů, kteří si oblíbili staré desky, na stranu druhou byla kapela vždy natolik osobitá, že ani co nejtradičněji postavená deska není na škodu.
|
