Ač se Richard Marx snaží seč může, někdejší slávu se mu vzkřísit nedaří. Nebo alespoň v takové míře, aby se přiblížil výsledkům prvních tří alb, multiplatinových trháků „Richard Marx“, „Repeat Offender“ a „Rush Street“. K dobru je mu nutné přičíst fakt, že za jeho úpadek nemohla klesající kvalita dalších desek, jako spíše změna vkusu publika, na níž doplatil už v devadesátých letech. Po stránce komerčnímu mu moc nepomohlo, když se v první desetiletce tisíciletí obrátil více k hard rocku, protože alba „Emotional Remains“ a „Sundown“ se stala čistým komerčním propadákem. Z uměleckého hlediska se o žádné zaškobrtnutí nejednalo, naopak budoucí příklon, či návrat k sofistikovanějšímu pop rocku se dal považovat za krok zpět, ač byla alba „Beautiful Goodbye“ a „Limitless“ velice slušnou ukázkou žánru a Marx z nich dokázal vygenerovat skladby, které při koncertech skvěle doplňovaly slavné kusy „Angelina“, „Right Here Waiting“ nebo „Endless Summer Nights“. Žádná odbočka od nastaveného stylu se nedala čekat ani od novinky „Songwriter“.
A ani nepřichází. Marx ukazuje nejtypičtější tvář posledních let, v nichž se zbavil bombastické rockové produkce prvních alb, ale styl, ač lehce provzdušněný a zjednodušený, zůstal zachován. Dalo by se říct, že produkuje typický pop rock, v němž není nouze o vlivy country, taneční složky a sem tam ani o tvrdší kytary a slušná kytarová sóla. „Songwriter“, ač délkou se jedná o dílo velice ambiciózní, z trendu nijak nevybočuje, spíše jej rozvíjí. Marx si na to nechal více než hodinový prostor, do něhož umístil dvacítku skladeb, což se jeví jako kontraproduktivní, protože nedokáží udržet pozornost po celou dobu. Méně by znamenalo více a kdyby Richard vybral deset, dvanáct nejsilnějších věcí, mohl z desky udělat jednu z nejlepších s jakou kdy přišel. Takhle je posluchač nucen probírat se předlouhým materiálem, o jehož kvalitách sice nepochybuje, ale v němž jednotlivé položky mají tendenci mírně splývat.
Marx pro album zvolil skvělou, mírně snovou atmosféru, v níž si pohrává s různými zvuky, kterými ozvláštňuje tradiční poprockovou písničku. Je energický, působí nenuceně a nejlepší skladby chytře rozprostírá na celou plochu alba. Ač se začátek zdá být silnější a „Same Heartbreak Different Day“, „Anything“, „Moscow Calling“ či „My Love, My Enemy“ jsou velmi mazaně napsané, skvěle zahrané a výtečně zazpívané, silná místa se dají najít i v druhé polovině alba. Nepopiratelný vrchol Richard zažije ve svižné trojici „Just Go“, „Misery Loves Company“ a „Breaking My Heart“, v níž se bičuje k velkému výkonu, jenž by mohl mluvit o jeho výsostné formě. Nabízí se paralela se světem Jona Bon Joviho, ale tomu už několik posledních let Marx suverénně ukazuje záda. Tam, kde Jon sklouzává ke sladkobolnému balastu (příkladem je opravdu průměrná deska „2020“), tam je Richard jako ryba ve vodě, přestože oba vaří prakticky z totožných ingrediencí.
A pak jsou tu balady. Je jasné, že druhou „Right Here Waiting“ Marx nenapíše, i když těch tendencí byla celá řada. Nevyhýbá se jim ani na „Songwriter“, honba za přeludem megaúspěšné balady se projevuje zejména na konci alba. Je třeba říct, že tato snaha je zbytečná, i když v některých případech Richard neservíruje špatné věci, kvalit „Right Here Waiting“, „Hold On To The Night“, či „Hazard“ nedosahuje ani jedna ze závěrečné čtveřice slaďáčků, z nichž největší životaschopnost vykazuje sympatická „Maybe“, následována dramatickou „As If We`ll Never Love Again“, ve které Marx pěje podmanivě jen za doprovodu romanticky znějícího klavíru. „Still In My Heart“ a „Always“ se pohybují až moc nad propastí popového nevkusu, až z každé noty odkapává přeslazený cukrkandl.
„Songwriter“ pokračuje v linii nastavené deskami „Beautiful Goodbye“ a „Limitless“, a nabízí kvalitativně srovnatelný materiál, v němž není nouze o sympatické melodie a silné skladby. Je to deska, která je určena zejména stávajícím fanouškům Marxovy tvorby, protože má všechny typické atributy. Škodí jí přílišná délka a rozplizlost balad, ale Richard neslevuje ze svého standardu. Těžko někoho, kdo ho zná, zklame, ale těžko přivábí posluchače nové.
|
