Pojem Venom je instituce. Jedněmi milovaná, druhými proklínaná. Jedni tvrdí, že jsou nejryzejší black metal (což je svým způsobem pravda), druzí je odstrkávají jako přitvrzelý heavy metal či rock n`roll s dětinskými texty, ohánějící se peklem a Satanem. Je ale jedno, k jaké skupině se řadíte, jejich obrovský vliv a odkaz popřít nemůže ani největší škarohlíd. Minimálně alba „Welcome To Hell“ a „Black Metal“ jsou naprostým kultem, z kterého vycházely další generace hudebníků, včetně nechvalně proslulé norské vlny devadesátých let. Nositelem odkazu dnes není jen frontman Cronos, který je obklopen jinými muzikanty než v osmdesátých letech, ale také parta Venom Inc. Ač nemůže používat původní název, je dnes možná právoplatnější, protože ji tvoří kytarista a zakládající člen starých Venom Jeffrey „Mantas“ Dunn a zpěvák a basista Tony Dolan, říkající si Demolition Man, jenž na konci osmdesátých let nastoupil na Cronosovo místo poté, co původní frontman přiznal, že pletky se satanismem byla jen pubertální hra, čímž Venom v mnohém uškodil.
Venom Inc. fungují už více než pět let, poté, co vznikli z formace M:pire Of Evil, kterou vedli Dunn s Dolanem. Tehdy se k nim přidal původní bubeník Venom Abaddon, čímž znovu vykrystalizovala sestava z alb „Prime Evil“, „Temples Of Ice“ a „The Waste Lands“. Dnes už Abaddon členem Venom Inc. není, ale to nebrání tomu, aby tato parta nemohla znovu navazovat na to, co kdysi původní Venom znamenali. Dolan s Dunnem vědí, jaký odkaz mají v ruce, a proto s ním zachází nanejvýš citlivě. Využití starého loga i jména legendy potřebuje co nejšetrnější ošetřování. Dělo se tak na debutu „Avé“ z roku 2017 a děje se tak i na novince „There`s Only Black“, která je znovu nejtypičtějším vzorkem venomovské kultury. Znovu ožívají odkazy na „Welcome To Hell“ a „Black Metal“, stejně jako na Dolanovu éru na přelomu osmdesátých a devadesátých let. V zásadě není potřeba nic jiného, když nesete stylotvorné jméno…
Čekat od Venom Inc. něco jiného než prapůvodní black metal, který nese znaky stařičkého heavy metalu a thrashe, by mohl leda blázen. Nebylo by to vhodné a Mantas si jistě dobře pamatuje, jak se mu (i Cronosovi a Abaddonovi) vymstilo, když na konci devadesátých let začali pošilhávat po vycizelované produkci, po groove metalu nebo názvucích industriálu. Toho se posluchač na „There`s Only Black“ nedočká ani náhodou. Zde se jede podle přísných pravidel, v nejčistší stylové linii. Využíván je původní primitivismus a hrubá síla, která však není jediným (a nejdůležitějším) aspektem. Dolan s Dunnem jako muzikanti vyspěli, po svém boku mají skvělého bubeníka Jeramieho Klinga (pro potřeby Venom Inc. překřtěného na War Machine) a proto se na novince nacházejí i variabilnější pasáže. Nejvíce se to projevuje ve skladbě „Burn Liar Burn“, v níž dojde na nečekaně vyklidněné pasáže v režii Mantasově, ve kterých kytarista dokáže vykouzlit překvapivé melodie.
Oproti „Avé“ znamená „There`s Only Black“ krok kupředu i v jiných směrech. Zejména Klingova účast je důležitá, a je jasně slyšet, jak kapele prospělo angažmá živého bubeníka. Venom Inc. ve skladbách „Infinitum“, „There´s Only Black“, „Don´t Feed Me Your Lies“ či „The Dance“ (ať jmenujeme ty nejlepší) zní energičtěji než s automatickým bubeníkem na „Avé“. Energie a nespoutanost je pro kapelu důležitá, protože to bylo něco, na co vsadili původní Venom před čtyřiceti let. Kořenům se klaní i „There´s Only Black“, i když se přihlíží k současné době, jelikož trojice muzikantů ví, že podobně znějící album jako „Welcome To Hell“ dnes natočit nelze. Je znát modernější produkce (i když v rámci venomovského pokroku) a robustní zvuk, skladbám přidává na údernosti, ale zároveň se snaží zachovávat i tradice.
Deska je určena zejména starým fanouškům britské legendy, jak jejího nejklasičtějšího období, tak éry s Dolanem za mikrofonem. Snaha o co nejkvalitnější počin v typickém hávu se dnes lépe vyplácí této partě než Cronosově družině, která jako kdyby nechápala, jaký se píše rok a stále se snaží zaujmout variacemi na prastará alba. Venom Inc. tak mají větší produkční i muzikální záběr, který je dnes v ranku, který produkují, docela zásadní.
|
