Po řadě hubenějších let se zdá, že kanadská zpěvačka Lee Aaron je od alba „Diamond Baby Blues“ ve velice dobré formě. To lze soudit nejen z faktu, že v šedesáti letech vypadá pořád velmi dobře, lépe než její vrstevnice, ale zejména podle kvalit předkládaného materiálu, který leckdy strčí do kapsy i známější alba z osmdesátých let. Tehdy ani čtveřice klasických desek od „Metal Queen“ po „Bodyrock“ nebyla dotažena k takové dokonalosti jako „Diamond Baby Blues“ nebo loňská kolekce „Radio On!“, právě na těchto dvou nahrávkách Lee ukázala svou dospělou, vyšlechtěnou tvář. Rezignovala na dávné heavymetalové pletky i následné jazzrockové experimenty a místo nich natočila velice silné rockové kolekce, v nichž bylo místo pro tradiční hardrockový spodek, lehké AOR vyznění, nepostradatelné bluesové cítění a velkou dávku hitovosti, která byla blízká největším stadionovým kapelám z osmdesátých let.
Je znát, že Lee zažívá umělecký přetlak, protože v devadesátých letech, v době své koketérie s alternativním rockem, ale i v prvních letech nového milénia nebylo běžné, že by takřka každý rok přišla s novou deskou. To se děje od alba „Fire And Gasoline“ z roku 2016, které její jméno znovu etablovalo na scéně, ale působilo spíše jen jako zahřívací kolo před tím, co mělo následovat. Lee se vrátila silnější a nezdá se, že by jí síly ubývaly. Možná, že novinka trochu trpí nadprodukcí, protože od vydání „Radio On!“ uběhl jediný rok, i tak Lee předkládá vysoce kvalitní dílo, v němž lze najít řadu silných skladeb, ač jejich počet je tentokrát o něco menší než na obou předchozích dílech. Důležité je, že se zde nenachází ani jedna věc, kterou by bylo možné označit za slabou a to nebylo na řadě starších alb Kanaďanky samozřejmé.
Slabší je první polovina desky, i když otvírák „Rock Bottom Revolution“ vykazuje slušné ambice, posluchači neunikne fakt, že na předchozích dvou nahrávkách byla zpěvaččina forma o chlup silnější. V singlové „Troublemaker“ je vše v pořádku, Lee nasazuje trochu drzejší výraz, kytary koketuje s jižanským rockem a refrén má hitparádovější parametry. Problém se nachází v následujících dvou věcech, „The Devil U Know“ a „Freak Show“ jsou jasně nejhorší kompozice desky, jako kdyby se jejich prostřednictvím zdůrazňovala skutečnost, že „Elevate“ je poněkud uspěchané album. Naštěstí zůstane jen u nich, protože Lee moc dobře ví, jak napsat dobrou věc a vedle sebe má skvěle sehranou kapelu v neměnné sestavě, a to je důležité pro dobrou pohodu, kterou desky vyzařují. K velkému výkonu se Lee se svými spoluhráči vybičuje v druhé polovině desky. Tam už není co zásadního vytknout…
Na vysokou úroveň se „Elevate“ vydrápe s výtečnou „Heaven`s Where We Are“, v níž zaujme zejména skvěle vystavěný refrén, jenž má mírně tajemnou atmosféru, která mu velice prospívá. Na bluesovou notu zpěvačka udeří v členitější „Still Alive“, která má tu nevýhodu, že její krása trochu bledne mezi skvosty alba. Těmi není jen „Heaven`s Where We Are“, ale i bezstarostně svižná „Highway Romeo“ a uvolněná „Red Dress“. Druhá zmíněná je skvělým příkladem typické rockové balady, ve které prim hraje romantický klavír a skvělý hlas hlavní představitelky. Podobně laděné skladby Lee vždy uměla, stačí si vzpomenout na čarokrásnou „The Best Thing“ z „Diamond Blues Baby“, či dávnou „Barely Holdin` On“ z „Call Of The Wild“. Oproti ní Lee využívá mnohem civilnější projev, ale emoce v něm zachovává takřka totožné. Vydařilo se finále, které obstarává velkolepá „Spitfire Woman“, v níž se hraje na epičtější notu (možná jakýsi pohled do diovské éry Rainbow) a atmosféra je umocňována využitím houslí a tajemně znějících kláves. Finální tečku udělá klasičtěji laděná titulní věc, která album uzavře v duchu klasického amerického hard rocku ve stylu Aerosmith či Teda Nugenta. I to Lee velmi sluší…
„Elevate“ je pestrá deska, což je její velká deviza, protože pár hlušších míst vyváží zdatnými kompozicemi, které díky rozmanitosti nemají tendenci nudit. Lee potvrzuje, že se nachází na druhém tvůrčím vrcholu (ten první byl v osmdesátých letech), a že jí korekce původně heavymetalovějšího směru sedí dokonale. Přizpůsobila se podmínkám dnešní doby a udělala to skvělým způsobem.
|
