Už pětatřicet let stojí nezmar Diddi Kastenholt v čele švédských glam metalistů Bai Bang. Nepodařilo se jim prorazit v době, kdy glam metal byl na vrcholu a ze Švédska do Ameriky expandovali jejich souputníci Shotgun Messiah, zato se kapela (tedy zejména Diddi) ukázala být jako trvalka a v posledních patnácti letech vydává desky v aspoň trochu pravidelném rytmu. Novinka „Sha na na na“ patří mezi její nejvydařenější počiny a proto bylo záhodno se na pár věcí Diddiho zeptat. Koho jiného, když je dnes už jediným zakládajícím členem. Komunikace s ním byla velmi jednoduchá a příjemná, Diddi se ukázal jako člověk, který ví, o čem m mluví a činí tak s nadhledem.
Bai Bang nepatří mezi kapely, které by vydávaly desky každý rok. Je šestiletý rozestup mezi alby optimální?
To ne, je to moc dlouhá doba. Covid to všechno posral, nemohli jsme nic moc dělat. Ale pokud to šlo, pracoval jsem ve studiu. Optimální doba je tak dva roky mezi jednotlivými deskami.
Covid změnil všechna pravidla, ale nebylo to spíše tak, že jsi měl víc času na nové album?
Ale jo, napsal jsem během té doby novou desku. Udělal bych to tak jako tak, ale teď to kvůli omezením trvalo déle. V jednom směru ta doba měla svůj přínos. Mohl jsem se více soustředit na různé detaily na albu, na nejlepší melodie a riffy.
Během šesti let mezi deskami „Rock Of Life“ a „Sha na na na“ se hodně věcí změnilo. Jaký rozdíl vnímáš v rockové scéně z roku 2017 a současností?
Co se týče glam/sleazové scény, tak jsem zaznamenal více lidí, kteří měli hlad po nových deskách. Taky víc lidí chodí na koncerty. Shrnul bych to tak, že prostě přišli noví fanoušci.
„Sha na na na“ začíná titulní skladbou. Její úvodní melodie mi připomněla „Born To Be My Baby“ od Bon Jovi. Byl to záměr nebo je podobnost náhodná?
Píšu, co mě napadne. Tuhle věc jsem napsal ještě před covidem ve Španělsku. Vůbec mě nenapadlo, že něco podobného už použil někdo jiný.
Nová deska je plná hitů. Jaké skladby jste vybrali jako singly?
„Sha na na na“ a „My Favourite Enemy“, to byli první singly. Vybírali jsme je společně s firmou. Ještě bychom chtěli pro tento účel vydat i „I Don`t Really Know“.
A ty máš nejradši jaké věci?
Líbí se mi všechny, ale nejoblíbenější je asi „Sha na na na“. Krásná je i balada „All Alone“, kterou jsem napsal pro mou matku. Mám hodně rád i „Motivated“ a „I Don`t Really Know“. Velmi speciální je pro mě „My Favourite Enemy“, protože ji napsal můj syn Mick, který zároveň celé album produkoval. Mick je velmi uznávaný producent ve světě house music, kde si říká DJ Kaaze. Koukni na něj, je to jeden z nejlepších dýdžejů a jezdí po celém světě. Je to on, kdo může za skvělý zvuk naší desky. Během let jsem pracoval s řadou producentů, ale pro tohle album jsem chtěl mladé svěží nápady a ty jsem dostal.
Velmi mě zaujala skladba „It`s Enough“, která mi připadá jako pocta Def Leppard. Zahraniční média mluví o tom, že by mohla být zapomenutým kusem Desmonda Childa. Máš rád rukopis tohoto hitmakera a Def Leppard?
Obojí. Desmonda Childa beru jako výborného skladatele, který udělal řadu hitů pro Bon Jovi, Kiss a mnoho dalších. Mám moc rád i Def Leppard. Mutt Lange jim udělal skvělý zvuk. Když nás srovnáváš s těmi borci, tak je to pro mě velký kompliment. Vždycky jsem věděl, že Bai Bang patří na velká pódia (smích).
Novou desku vydáváte u německé společnosti Pride And Joy Music. Proč jste přešli k ní od AOR Heaven, kde vyšla „Rock Of Life“ i „All Around The World“?
Ve skutečnosti se toho moc nezměnilo a je to stejná firma. Akorát má nového majitele a změnila jméno. Chtěli jsme u ní zůstat kvůli Birgitt, která v této firmě pracuje už řadu let. Ona je skvělá.
Na scéně působíte dlouhou dobu, první desku „Enemy Lines“ jste vydali před pětatřiceti lety. Jak vzpomínáš na osmdesátá léta, na zlaté éru glamu?
(smích) Hodně kapel si nepamatuje ani své poslední turné, ale já si z té doby pamatuju ještě hodně věcí. Hodně zajímavých věcí.
Druhou desku „Cop To Con“ jste vydali ve chvíli, kdy vyšla „Nevermind“ od Nirvany. Byla Nirvana a grunge příčinou toho, že jste se pak na pět let odmlčeli?
My jsme se nikdy úplně neodmlčeli, nepřestali jsme koncertovat, ale žádná firma nechtěla podepsat smlouvu s hardrockovou kapelou. Je paradoxní, že v té době jsme vydali naše nejlepší album.
Jak moc Bai Bang pomohla Nová vlna skandinávského glam metalu, která se rozjela kolem roku 2010?
Těžko říct. Ale skutečností je, že nás hodně kapel z mladé scény požádalo o support. Třeba Crashdïet.
V té době jste začali desky vydávat v pravidelnějších intervalech. Znamenalo to, že se i k vám vrátil duch pravého glamu? Chodily k vám mladé kapely pro rady, když jste byli v pozici legendy skandinávské scény?
Ten duch nikdy nezmizel, nikam se neztratil, jen prostě nebyly pro něho dobré časy. A co se týče rad, tak opravdu se skutečně sem tam někdo objevil, což jsem vždycky bral jako fajn věc.
Během let se u Bai Bang vystřídalo větší množství muzikantů. Proč taková fluktuace?
Tak to prostě je. Uznávám, že v průběhu let došlo k mnoha změnám, protože někteří spoluhráči se na muziku vykašlali, jiní chtěli zkusit štěstí v jiných kapelách, což některým vydrželo dodnes. Některé členy jsme museli vyhodit, protože jejich srdce nebilo pro Bai Bang.
Jeden čas s vámi hrál Marcel Jacob, který před lety spáchal sebevraždu. Po ní se začalo mluvit o jeho velkých psychických problémech. Dělo se s ním něco špatného v době, kdy hrál v Bai Bang?
Abych řekl pravdu, tak s námi nikdy úplně nehrál, jen jsme spolu napsali jednu skladbu. Tu stále hrajeme naživo jako poctu vůči němu. Je hrozně smutné, že odešel tak brzy, ale prostě to tak holt mělo být. Doběhl do konce. Jak se říká, jen ti nejlepší umírají mladí.
Jak dlouho budete nové album propagovat na turné a do jakých zemí se podíváte?
Teď budeme na turné skutečně dlouho. Budeme hrát v Evropě i v USA. A snad se nám podaří zahrát si i u vás v České republice, což bych bral jako skvělou věc.
V Bai Bang působíš dlouhou řadu let. Máš kromě této kapely i jiné hudební aktivity?
Ne, nic jiného. To je přesně ten důvod, proč jsou Bai Bang stále činná kapela. Nevěřím na žádné vedlejší projekty. Během let jsem dostal několik nabídek, ale vždycky jsem je odmítl. Bai Bang si vyžadují stoprocentní koncentraci. Někteří bývalí členové mají boční projekty, ale je to jen projekt, ne plnohodnotná kapela
Kdyby ses ohlédl za svou kariérou, které období budeš považovat za nejlepší a které za nejhorší?
Doba posledních pěti alb je nejlepší. Pro mě to tak je, ale mám skvělé vzpomínky i z minula. Třeba když jsme v Estonsku hráli pro sto tisíc lidí. Nebo naše první velké turné, které jsme jeli s Nazareth, nebo když jsme vystupovali na festivalu v polských Sopotech, což se přenášelo do celého světa, takže to viděly miliony lidí. Nebo moje první návštěva L.A., kdy jsem jen tak šel do Whisky. A pak taky turné s Dio a Alicem Cooperem… A nejhorší? To doufám, že nikdy nepřijde.
|
