Až se jednou Melissa Bonny podepíše pod mizernou desku, asi zamrzne peklo. Zatím to vypadá, že na co tahle šarmantní zpěvačka sáhne, z toho kouká úspěch. Platí to i na tak ultratenkém ledě, jako jsou předělávky skladeb z různých populárních filmů, seriálů a videoher. Zpracovat takový námět bez toho, aby z něj nekoukala prvoplánovitost nebo laciná zkratka ke snadné popularitě, není tak úplně samozřejmé. Debutové album The Dark Side Of The Moon „Metamorphosis“ se narodilo v důsledku sázky mezi kytaristou Feuerschwanz Hansem Platem a Mellisou. Melissa prohrála, Hans ji vyzval k nazpívání singlu „Jenny Of Oldstones“ (původně Hra o trůny) a konečným výsledkem je jedenáct náladově dokonale propojených kousků - osm jich pochází z filmových děl, z nichž většina v dnešní době mohla minout jen málokoho, a kolekci výpůjček doplňují tři vlastní skladby, věnované oblíbeným postavám zúčastněných muzikantů. Mellisu a Hanse na albu doplňují harfistka Jenny Diehl (Feuerschwanz) a bubeník Morten Løwe Sørensen (Amaranthe).
Není nutné znát dopodrobna původní předlohy skladeb, i když pokud víte, odkud vítr fouká, je to o ždibec zábavnější. The Dark Side Of The Moon totiž dávají písním vlastní tvář. Kapela do kolekce vložila i vlastní kousky, které (pokud nejste zběhlí filmoví znalci) od výpůjček jen stěží rozeznáte – jasně chytlavá, temně optimistická a elegantně skočná „The Gates Of Time“ (s inspirací v adventuře The Legend Of Zelda) dokonce náleží k nejsilnějším položkám desky, a košatě zasněná „New Horizons“, v níž (zdaleka ne poprvé a naposled) hraje velmi důležitou roli nástroj Jenny Diehl, může kandidovat na královnu romantiky. Ve střehu by měli být příznivci Hobita, Zaklínače, Pána prstenů či Vikingů, The Dark Side Of The Moon bez výjimky sahají po naprostých jistotách, největší potlesk však sklidí za poťouchlou a velice zábavnou adaptaci skladby „Double / Trouble, Lumos!“ z Harryho Pottera. Osvědčené melodie ve svojském podání však nejsou to jediné, na co The Dark Side Of The Moon posluchače lákají – pozornost spolehlivě přitáhnou i hosté. Tom S. Eglund (Evergrey) je ideálním jin-jangovým Mellisiným parťákem v „Misty Mountains“, romantiku v „New Horizons“ vydatně podporuje Fabienne Erni (Eluveitie), „May It Be“ s příchutí nálad Enyi pomůže rozsvítit Charlotte Wessels (ex-Delain), housličky Rusandy Panfili jemnou náladu skladeb (Melissin chropot ve finální „Jenny Of Oldstones“ je nejtvrdším okamžikem celé nahrávky) dokonale podtrhnou.
Podobné záležitosti zpravidla dopadnou jako laciná podbízivost, u The Dark Side Of The Moon podobný pocit nemám ani v nejmenším. Stejně jako měsíc má každá píseň svou neprozkoumanou stránku, kterou nyní objevili The Dark Side Of The Moon, tvrdí u Napalm Records, kterým stačila jediná skladba k tomu, aby kapelu bez váhání zařadili do své stáje. O tom, že se nápad ujal a vydařil není pochyb, to, že (budou-li Melissa s Hansem chtít) pro případné pokračování bude vždycky kam sáhnout, je jistota, takže řešit budoucnost The Dark Side Of The Moon je v tuhle chvíli zbytečné. Obzvlášť, když při poslechu příjemně mrazí z vědomí, že „… something wicked this way comes!!!“
|
