Tuzemští Innersphere stále rostou a jestliže debutová deska „Amnesia“ byla jejich dětstvím, minulá deska „Omfalos“ je ukázala jako dospívající těleso, které svůj styl rozpracovává směrem k větší pestrosti a kvalitě. Utekly tři roky a Innersphere mají venku třetí album. „In The Shadows Of The Sun“ je dospělá deska sebevědomé kapely, která je stále velmi mladá a má nejen plno energie, ale taky chuti svůj výraz stále obohacovat. Kapela potřetí změnila label a tentokrát zakotvila u Smile Music. Innersphere chtějí růst, to je znát i z četnosti koncertů, včetně zahraničních.
Novinka lehce přetahuje tři čtvrtě hodinovou stopáž a obsahuje deset skladeb. Innersphere se vždy věnovali melodickému death metalu, nové album ukazuje kapelu v dosud nejpestřejším světle. Je progresivnější, techničtější, ale zároveň melodičtější, aniž by to bylo na úkor tvrdosti. "Petrichor“ začíná pořádně epicky a rozmáchle. Sloka je řízně death metalová, nad ní ční melodický refrén se sborovým zpěvem. Nechybí ani kytarová sóla a v pozadí klávesy, které však nejsou příliš výrazné. Innersphere si hrají se strukturou skladby, a tak najednou přijde zklidnění, na instrumentaci bohatá mezihra, která kapelu přivádí až do progové říše. Klávesy a orchestrace sice zůstávají značně v pozadí, ale daří se i díky nim stupňovat velkolepost songu. „Whisperer“ je o něco pomalejší píseň a drží se spíš melodicko-death metalové klasiky. I zde je přítomen čistý zpěv, ale více je growlu. Veliký prostor dostává kytarové sólo, jež skladbu ukončí.„Obsidian“ začne vcelku tajemně zajímavou melodií a odříkáváním slov. Atmosféra lehce připomíná starší tvorbu Devina Townsenda. Dojem je rozbit následným zvratem směrem zpět do melodeath metalu ve středním tempu. Střed alba je tvořen tvrdšími songy, které místy řádně zpomalí a získají i doom metalovou náladu. Growl hraje prim a čistě zpívaný refrén se vrátí až v hitovce „Redemption“. Dravé a moderní riffování kapela předvede v „The Old Man Of Storr“, jež má pěkně ponurou atmosférou. Riffy jsou sekané a kapela jich využije celou řadu. Zajímavou tečkou je titulní „In The Shadow Of The Sun“, v níž jsou opět využity orchestrace (nic opulentního, ale příjemně funkčního) a skladba patří do death / doomového hájemství.
„In The Shadow Of The Sun“ je povedená a vyspělá deska. Má však i slabiny. Ne všechny skladby působí skvěle, v druhé polovině desky nadšení z nabušeného úvodu trochu poklesne, ale nabídne perfektní závěr v podobě titulní skladby. Je trochu škoda, že deska nemá více rychlejších songů, něco hodně rychlého chybí. To neznamená, že by desce chyběla energie, jen by občas slušelo nahrávku řádně provětrat. Kytarista a zpěvák Míra Litomerický předvedl doposud nejpestřejší zpěv a zvuk nahrávky je výborný. Hodně se povedly kytary a oceňuji citlivě zakomponované klávesy a orchestrace, které na sebe strhávají pozornost a dobře dotváří atmosféru. Kapela zní sebevědoměji a možná se to promítlo i do kytarových sól, kterých není málo a zní moc dobře.
Innersphere dospěli a „In The Shadow Of The Sun“ je jejich nejlepší album. I v rámci světové konkurence ho hodnotím jako melodeathovou špičku.
|
