Finská melancholie = Swallow The Sun. Asi by se našlo rovnítko i s dalšími kapelami, ale doomaři z Jyväskylä jsou pro tuhle charakteristiku ideální. Od minulé nahrávky „Moonflowers“ uběhly tři roky a Finové jsou tady s novinkou. Jestliže minule to byla v podstatě sázka na jistotu, tentokrát Swallow The Sun zariskovali. Pro novou desku „Shining“ získali producenta Dana Lancastera, který se proslavil především jako producent a spolupracovník Bring Me The Horizon, Enter Shikari, Don Broco či naší Lenny. To mohlo vypovídat o určitém příklonu k mainstreamovějšímu zvuku, protože Lancaster na ničem doom metalovém dosud nedělal.
„Shining“ je tak i díky producentovi oproti ostatní produkci Swallow The Sun jiné . Deska má padesát minut, najdete na ní deset songů a některé z nich opravdu překvapí.
Úvodní „Innocence Was Long Forever“, která byla i prvním singlem, odhalí, v čem je změna. Melodie, tempo i nálada jsou klasické, ale zvuk je poněkud uhlazenější. Výrazné je nazvučení zpěvu, kterému se Lancaster věnoval nejvíc. Mikkův čistý hlas je zřetelně upravený a zkreslený efektem. Tohle může být pro některé posluchače neskousnutelné. Takhle nějak zní zpěv u moderních i popových kapel. Mikko zní místy až příliš sladce a skladba představuje jemnější tvář Swallow The Sun. Důležité je, že je hitová a s následujícími poslechy působí ještě silněji.
I přes zjemnění nechybí na desce tvrdé momenty. „What I Have Become“ připomíná death / doomovou tvář kapely. Hluboký growl i blackové křepčení tu mají místo a zní tak, jak je u skupiny zvykem. Refrén ukazuje opět jemnost a chytlavost. Přímočarost je ve znamení úvodu alba. Skladby dosahují maximálně čtyř minut. Nejkratší z nich je další singlovka „MelancHoly“. Opět je výrazně zkreslený Mikkův vokál, v refrénu je slyšet i druhý hlas, který ale působí poněkud rušivě. Nebýt krátkých pasáží s growlem, jedná se prakticky o rádiový song. Jedna z mála delších skladeb „Under the Moon and Sun“ má zajímavý orientálně znějící úvod, ale posléze zapadá do melancholicko - rockového bahýnka. Mikkův hlas je vytažen do popředí a přichází další hitový refrén. Složitější struktura dovoluje mít parádní kytarové sólo a skvělé vyvrcholení skladby. Jeden z vrcholů alba, další přichází vzápětí. Ačkoliv je nahrávka prozářená nadějí, větší, než bylo u kapely obvyklé, nechybí ani něco temného. „Kold“ i přes melodický refrén pořádně cení zuby. Growl, black metalové prvky a opět další kytarové sólo, jasná koncertní tutovka.
Swallow The Sun měli vždy blízko i ke gotice. „November Dust“ osciluje mezi doom metalem a gothic rockem. Mikko zpívá nízko položeným hlasem a podobnost se stylem zpěvu Petera Steela z Type O Negative nebude náhodná. „Velvet Chains“ má jen tři minuty a Swallow The Sun se v ní nepokrytě noří do popových vod. Zazní tu i zpěv hostující zpěvačky Rachel Wilkinson. Je to jemné a pěkné. Vítané přitvrzení a návrat k pro kapelu typičtějšímu hudebnímu vyjádření přináší „Charcoal Sky“. To je death / doom metal, jak ho od Swallow The Sun máme rádi. Nejdelším titulní song výrazně přesahuje osm minut je nejpropracovanější a nabízí gotiku, doom, extrémní metal, melancholii i pro album charakteristickou hitovost. Skvělé završení odvážné desky.
Swallow The Sun v minulosti ukázali, že umí hrát pořádný underground, jindy pro změnu zahráli takřka akusticky a moc rádi pracovali s melodiemi. Novinka díky zvuku (zejména ve vokálech) přináší jinou náladu. Je to jemnější tvář kapely, jež více odpovídá mainstreamovějšímu pojetí metalové hudby. Přesto se Swallow The Sun nezřekli kořenů. Stále je tu doom metal i prvky extrémního metalu, jemné skladby střídají písně s growlem, jedná se o jednu z nejpestřejších nahrávek Swallow The Sun, přibylo kytarových sól, nazvučení zpěvu je však poněkud zvláštní a ne každý si na něj zvykne. I tak je „Shining“ výborná nahrávka, jen není nejlepší v diskografii kapely. Je to deska, která si zaslouží prozkoumat a pořádně naposlouchat. Žádná rychlokvaška, ale muzika, která má velkou vnitřní kvalitu. Není už pro ortodoxní doomaře, ale vlastně pro všechny, co mají rádi pořádnou dávku melancholie, která se dobře poslouchá.
|
