Meat Loaf zažíval zlé časy. Špatné hospodaření s penězi, které vydělal za desky „Dead Ringer“ a především „Bat Out Of Hell“, a čtyřicet pět soudních žalob, včetně jedné od Jima Steinmana, dospěly k bankrotu, který jej přivedl na pokraj chudoby. Zpěvák přišel i o práva na skladby, které stále vydělávaly balík, jenž však už směřoval do jiné kapsy. Rozhodl se před problémy utéct, opustil Spojené státy a zamířil do Velké Británie, která se stala jeho přechodným domovem. V Evropě panovala zcela jiná nálada a jestliže ve Spojených státech explodovala silou supernovy deska „Thriller“ od Michaela Jacksona, starý kontinent jel více na vlně hard rocku a heavy metalu. Zejména pak Velká Británie, která nejvíce odolávala vlně diska a stále byla baštou kytarové hudby.
I přes probíhající soudní třenice se Meat Loaf obrátil na Jima Steinmana s žádostí, aby mu napsal nové album. Minulá nahrávka „Midnight At The Lost And Found“, na které se Meat Loaf spolehl na nepříliš známé skladatele, krutě selhala a management nechtěl situaci znovu opakovat. I proto, že Meat Loafa stál propadák místo u vydavatelské společnosti Epic Records, která bláhově očekávala opakování úspěchu „Bat Out Of Hell“. Steinman zprvu souhlasil s tím, že pro chystaný projekt skladby dodá, ovšem týdny běžely, měnily se v měsíce a kde nic, tu nic. Nakonec se muselo znovu začít improvizovat, protože jakýkoliv kontakt se Steinmanem utichl, a bylo rozhodnuto, že se využijí alespoň dvě jeho starší skladby, které Meat Loafovi dosud ležely v šuplíku. Ne náhodou se „Nowhere Fast“ a „Surf`s Up“ staly největšími hity alba, od něhož si zpěvák sliboval, že by mohlo znamenat restart jeho skomírající kariéry a minimálně zalepit dluhy, v nichž byl až po uši.
Důležitým parťákem pro tvorbu alba „Bad Attitude“ se Meat Loafovi stal kytarista Bob Kulick, který měl za sebou spolupráci s Kiss a Michaelem Boltonem, a vnesl do desky výrazný hard rockový prvek. Oproti minulé nahrávce je album dravější, má více energických skladeb a i když znovu neobsahuje mnohaminutová dramatická díla jako první dvě desky ve Steinmanově režii, je po všech stránkách vydařenější než „Midnight At The Lost And Found“. Velmi důležitou osobou byla skladatelka Sarah Durkee, která zastoupila Steinmana a spolu s manželem Paulem Jacobsem dodala více než polovinu materiálu. Na tom se Meat Loaf autorsky vůbec nepodílel a stejně jako u svých nejslavnějších děl byl pouhým interpretem. Desce dodal hlavní tvář v podobě nezaměnitelného hlasu, jemuž šílený životní styl, který tlouštík vedl, na síle zatím příliš neubral.
První singlem alba se navzdory očekávání stala „Modern Girl“, která je jednou z nejlepších věcí na desce, ovšem stojí ve stínu následující „Nowhere Fast“, vracející Meata Loafa do dob jeho majstrštyků. Na této skladbě, více než na „Surf`s Up“, je znát, že není aktuálního data, protože její taneční úvod i sloka odkazuje spíše na konec sedmdesátých let než na blížící se polovinu následující dekády. Dravost jí dává Kulickova kytara pouze v refrénu a v energickém sóle, což ji spojí zejména s úvodní titulkou „Bad Attitude“, ukazující, že Meat Loaf na hard rockové základy nezapomněl. V tom mu pomáhá i frontman legendárních The Who, jenž přiložil své hrdlo k výslednému dílu. „Surf`s Up“ má rovněž silný Steinmanův otisk, dá Meat Loafovi prostor pro epičtější rozpětí jeho hlasu a místy dokáže vyvolat nadmíru příjemné vzpomínky na slavnou „Heaven Can Wait“ z netopýřího debutu.
Druhá polovina desky za první trochu pokulhává, ale i tak se dají najít silné kusy, mezi něž patří hitová „Piece Of The Action“ a dramatická „Don`t Leave The Mark On Me“, využívající lehce odlidštěných vlivů post-punku či nové vlny, které se v refrénu slévají s mnohem více rockovějším pojetím alba. Znovu nastartovat kariéru Meat Loafa se mu nepodařilo, ale po stránce umělecké představuje lepší výsledek, než tomu bylo u minulé nahrávky. Už jen tím, že album sebralo zbytky energie, která zpěvákovi zbývala a Meat Loaf se vybičoval k silnějšímu výkonu. Výsledek měl do „Bat Out Of Hell“ daleko, ale nešlo o nevydařené dílo, které by si zasloužilo odsudek, jakého se mu (alespoň v Americe) dostalo.
Na rozdíl od minulé desky se podařil návrat do americké hitparády, ale čtyřiasedmdesátá pozice byla zklamáním. Osmé místo ve Velké Británii ale bylo pro Meata Loafa uspokojivé a mohlo naznačovat světlo na konci tunelu. Zvažoval se i návrat k filmu, jehož svět zpěvák po úspěchu „Bat Out Of Hell“ takřka opustil. Krize však zdaleka zažehnána nebyla.
|