Co se stalo v Kingdom Come na přelomu milénia, Lenny Wolf nikdy přesně nevysvětlil. Jisté je, že album „Too“ znamenalo kvalitativní pokles, a i když už se nedalo delší dobu předtím mluvit o nějakém komerčním úspěchu, oproti „Master Seven“ si deska našla cestu k ještě menšímu počtu příznivců. To však pravděpodobně nebude hlavní důvod, proč se sestava Kingdom Come rozpadla a odešli z ní i ti, kteří po Wolfově boku stáli od chvíle jeho návratu ze Spojených států na rodnou německou hroudu. Ledacos mohl naznačit titulek Lenny Wolf`s Kingdom Come, pod nímž byla „Too“ vydána a jemuž ještě nikdo nepřikládal velkou váhu. Jenže to by první známka toho, co se mělo dít v příštích letech. Jestliže se od alba „Hands Of Time“ mluvilo o tom, že Kingdom Come je v podstatě záležitost pouze Wolfa jako sólového umělce, začátek milénia tuto skutečnost podtrhl.

Lenny zůstal sám a ze spolupracovníků oslovil pouze zvukového technika Martina Langera, na němž si považoval jeho programátorských zkušeností. Měl v úmyslu udělat stylovou korekturu, protože doba pokročila a Wolf měl pocit, že se původní styl Kingdom Come vyčerpal. Možná měl pravdu, protože „Too“ ukázalo přešlapování na místě, neboť si musel vypomoci třemi skladbami od své původní kapely Stone Fury, ale přece jen jeho melodický rukopis byl natolik specifický, že jej nešlo jen tak ze dne na den od základu změnit. Lenny sledoval vzestup moderních technologií a rozhodl se je implantovat do své hudby. Doba už nepřála tvrdým, řekněme zeppelinovským kytarám, protože elektronika začala být všudypřítomná a ve velkém pronikala i do rockové tvorby.

Na to Wolf slyšel, protože patřil k muzikantům, kteří mají velmi rozšířené obzory vnímání a začal postupovat tímto směrem. Výhodou pro něho bylo, že mohl veškeré nástrojové obsazení pokrýt sám, protože ze zvuku Kingdom Come začala mizet kytarová sóla, která nahrazovaly drobné vyhrávky a industriální plochy. Tím se tvorba začínala stávat mnohem zemitější a přizpůsoboval se tomu i zvuk, jenž ale klesl na garážovou úroveň a šel ruku v ruce s lacinou, až mizernou produkcí. Ta příliš nehleděla na hitovost, která kdysi Kingdom Come udělala jméno, ale vytvářela spíše temnější nahrávku, nesoucí s Wolfovou předchozí tvorbou styčné body, ale jinak se snažící z původního hájemství utéct jiným směrem. Wolf v rozhovorech zmiňoval cosi o vyspívání, ale zlé jazyky mluvily o špatné finanční situaci, která Lennymu bránila v natáčení ve velkých profesionálních studiích.

Úvodní „I Can Feel it“ přivodila zmasakrovaným zvukem, prohnaným „přes krabičku“, starým fanouškům docela obstojný šok, ale její výhodou byla typická wolfovská melodika a práce s vypjatými vokálními linkami. Mít tahle skladba normální zvukovou a produkční podobu, mohla by klidně stát vedle starých, osvědčených čísel. Rušivým elementem jsou i naprogramované bicí, které vyžírají ze skladby živočišnost a přirozenost, a jejich podivné (v té době moderní) plechové nazvučení ukazuje další slabinu desky. To naprosto zabilo i po kompoziční stránce velice dobrou věc „Mother“. Poslouchat ji s odstupem času je vcelku utrpení, protože radost z dobrých nápadů a naléhavého refrénu přehlušuje nepatřičné využití moře samplovaných zvuků, působících laciným dojmem a podezřením ze zbytečného honění se za trendy.

Je to případ i některých dalších skladeb, protože „Didn`t Understand“, „America“ a „Do You Dare“ mají dávnou sílu a velmi dobré nápady, ale vše je skryté pod nánosy zbytečných zvuků, účelové špinavosti a zahuhlanosti. Jsou zde ale dvě skladby, shodou okolností obě balady, kterých se buď tento trend nedotkl, nebo v nich tolik nevadí. Jednou z nich je akustická „Forever“, která dokáže desku v její polovině rozzářit a posluchači nalije trochu optimismu do žil. Druhou je o něco zatěžkanější „Darling“, která využívá podladěné kytary, ale překrývá jimi Wolfův hlas, přednášející zajímavé melodie, pouze v rozumné míře. To je cesta, kterou se Kingdom Come na albu mohli vydat, ovšem rozumný kompromise se Lennymu najít nepodařilo.

S „Independent“ se dočasně stali Kingdom Come pouze Wolfovým projektem, ale nezůstalo jen u studiové báze. Na jaře roku 2003 se zpěvák obklopil nájemnými muzikanty a vydal se s nimi na turné. Podle ohlasu se jednalo spíše o rozporuplné koncerty, Kingdom Come byli zmítáni neklidem ohledně vlastní identity. Značku se však Lennymu i přes špatné období podařilo udržet naživu.

www.lennywolf.com

YouTube ukázka - Mother

Seznam skladeb:
1. I Can Feel It
2. Mother
3. Tears
4. Didn`t Understand
5. Forever
6. Need A Free Mind
7. America
8. Religion Needs No Winner
9. Darling
10. Do You Dare
11. Easy Talkin` Hardline

Sestava:
Lenny Wolf - zpěv, kytara, baskytara, klávesy, programování

Rok vydání: 2002
Čas: 47:51
Label: Ulftone
Země: Německo
Žánr: hard rock/industrial rock

Diskografie:
1988 - Kingdom Come
1989 - In Your Face
1991 - Hands Of Time
1993 - Bad Image
1995 - Twilight Cruiser
1997 - Master Seven
2000 - Too
2002 - Independent
2004 - Perpetual
2006 - Ain`t Crying For The Moon
2009 - Magnified
2011 - Rendered Waters
2013 - Outlier

Související články

Foto: archiv kapely