Poté, co třetí díl „Bat Out Of Hell“ sklidil pouze částečný úspěch, ačkoliv se očekávalo mnohem více, zvažoval Meat Loaf konec hudební kariéry. Byl natolik zklamán, že nechtěl o dalším albu ani slyšet, protože to, co by se běžně považovalo za úspěch, byl u „Bat Out Of Hell“ skoro katastrofální propadák. Jenže tým manažerů cítil, že zpěvák je považován za legendu, což je status, z něhož se dá kapitál stále dobře vyždímat a všeobecný trend nižšího prodeje fyzických nosičů dával na srozuměnou, že doba bakchanálií druhé poloviny minulého století je nenávratně minulostí. O spolupráci s Meatem Loafem projevil zájem producent Rob Cavallo, který si udělal jméno prací na albu „American Idiot“ od Green Day, což byla všeobecně uznávaná novodobá klasika, a na to zpěvák slyšel.
Doba kolem roku 2010 melodické rockové hudbě přála a dost možná byla posledním větším rozmachem stylu, ačkoliv jeho velikost se s bývalými hédonickými časy nemohla srovnávat. Zpěvák možná cítil, že je na čase udělat ještě jednou velkou koncepční desku, a jak práce na ní postupovaly, dostával se do konceptu čím dál více. K ruce měl řadu externích hitmakerů, z doby minulé desky zůstal jen James Michael a Desmond Child, kteří (stejně jako většina ostatních) dostali prostor k vyjádření pouze v jedné skladbě. Ke spolupráci se podařilo získat velké množství umělců, včetně Jona Bon Joviho, Stevea Vaie, Briana Maye nebo frontmana The Darkness Justina Hawkinse, což přispělo k nevyrovnanosti materiálu, jenž místy působí kostrbatým a méně hitovým dojmem. „Tohle je deska, která mi zachránila kariéru,“ tvrdil po vydání Meat Loaf, ovšem o nějaký převratný zázrak nejde.
Ačkoliv se všeobecně tvrdí, že „Hang Cool Teddy Bear“ je albem na více poslechů, při nichž může vyrůst až k dokonalosti, skutečnost je mnohem prostší. Po zbytečně bombastickém a přeprodukovaném otvíráku „Peace On Earth“ se objevují dobré skladby, ale že by Meat Loaf přišel s velkými hity typu „Rock And Roll Dreams Come Through“ nebo „I`d Lie For You“, to se nestalo. Že se jako na pilotní singl vsadilo na vyloženě hloupou „Los Angeloser“ z pera Jamese Michaela, je další záporný bod, který je k výslednému hodnocení třeba připočítat. Na druhou stranu „Running Away From Me“, „Elvis In Vegas“ a „Love Is Not Real/Next Time You Stab Me In The Back" s kytarovými vklady Briana Maye a Stevea Vaie jsou velmi dobré věci a poslední jmenovaná je skoro tak dokonalá, jako kdyby měla být na druhém díle „Netopýra z pekla“. Ale v tomto ohledu je na desce jednou z mála, protože se většinou pohybujeme v lehce nadprůměrném a rutinním materiálu.
Příliš nepomohl ani zajímavý koncept alba, které je vyprávěno z pohledu padlého vojáka ležícího na bojišti na pokraji smrti, ale místo toho, aby se mu před očima mihl jeho život, objevila se před ním možná budoucnost. Nepomohla ani účast řady hvězdných hostů, neboť album jako celek příliš nefunguje. K čemu je zbytečně tvrdá „Song Of Madness“ s příspěvkem Stevea Vaie, když podobně moderní skladby Meat Loafovi neslušely ani na třetím dílu „Bat Out Of Hell“. K čemu je jinak docela příjemná balada „Did Your Ever Love Somebody“, když jí chybí vyvrcholení jako za starých časů, což je případ i „Let`s Be In Love“, která se do uší nemůže dostat ani po mnoha posleších. Nejhorší skladbou je trapná „Like A Rose“, odporná kopírka „Right For Your Rights (To The Party)“ od Beastie Boys, tedy něco, co Meat Loaf nemá zapotřebí. Skladba trochu tvrdě dokresluje určitou nemohoucnost desky.
Album kupodivu nepropadlo, ač se jednalo o nejhorší materiál za dosavadní Meat Loafovu kariéru. V době, kdy už se fyzické nosiče prakticky neprodávaly, získala zlaté ocenění, což zpěvák ocenil označením desky jako své další klasiky. To se docela mýlil, protože „Hang Cool Teddy Bear“ ve zkoušce času příliš neobstála a dá se na ní nahlížet jako na zklamání. Velký pozitivem je, že Meat Loaf na nahrávce předvedl velmi dobrý vokální výkon a pochybovačům, kteří po „Bat Out Of Hell III“ tvrdili, že jeho hlasivky jsou v koncích, dokázal opak. Jenže pouze dobrý vokální přednes desku utáhnout nemůže a pocit zklamání, který nastartovalo minulé album, se zase o něco zvětšuje.
„Hang Cool Teddy Bear“ ukázala, že v táboře Meata Loafa panuje stabilita a klid, které po celou kariéru samozřejmostí nebyly. Zpěvák si album pochvaloval, ale fanoušci byli o poznání střízlivější, ačkoliv v pozitivní ohlasy chodily z celého světa. Neodbytný pocit ale ukazovat, že Meat Loaf začíná stárnout.
|