Pánové z Fleshless mají s aktuálním kotoučkem před stylovou konkurencí jednu převelikou výhodu – nenesou totiž na trh kůži svoji, nýbrž (jak již titul napovídá) jakousi úplně cizí… Ano, s jídlem roste chuť – nebohého fanouška již kapele nestačí pouze dokopat k imitování smyslové smrti či ho prachsprostě sežrat, ale ještě má být chudák nemilosrdně anihilován kvůli své vlastní pokožce. To jsou věci… Vzhledem k tomu, že Fleshless jsou pojmem veskrze zavedeným, mohl jsem si dovolit obětovat pár úvodních několik řádek na nicneříkající řečičky, no a teď si můžem konečně říct, o co tady běží.
Pokud si před poslechem aktuálního počinu právě zpytovaného komba nostalgicky pustíte pro srovnání starší tvorbu ještě s instantním bubeníčkem, jistě záhy bez váhání mocně kývnete, že s někdejším příchodem živého masa za bicí soupravu se efektivita výsledného drcení zvýšila o pořádný kus. Navíc čtveřice za poslední disky roste i zvukově – speciálně tohle album mocně nakopává výstavní šťavnatý sound, který dělá z „To Kill For Skin“ až vývozní záležitost. Už zatězkávací zkouška „Contract Of Blood“ (natočen i videoklip) dokazuje, že tahle deska je hlavně o pro Fleshless klasické hráčské preciznosti podporované hutnou řízností materiálu. Kompozice staví víc než kdy předtím na větší melodice a propracovanosti podpořené salvou Vitysových škopků. O nějakém vyměknutí však nemůže být ani řeč, pánové se prostě jen vycepovali po instrumentální a skladatelské stránce zas o kousek výš. Vláďův vokál je tentokrát jaksi odproštěn od jeho obvyklého prasátkovského kviku, toho je užito spíše sporadicky jako koření. Jinak doznal smrtokovový „zpěv“ zpřehlednění a větší srozumitelnosti při zachování poctivých hlubších chrochtacích rejstříků.
„T.K.F.S.“ nabízí řadu nosných momentů – největší nápor mají určitě první dvě regulérní skladby (deska je uvozena krátkým intrem a outrem) a závěrečná položka. Našlapaná „Sanguinica“ je asi nejkomplexnější song desky se řadou tempových změn, velmi flexibilně složený kus. „To Kill For Skin“ zase žije svou chytlavou melodikou, kterážto je pro desku signifikantní, aby pak sešlápla brzdu a rochnila se ve valivém tempu vygradovaném v odpíchnutý závěr. Zajímavě valivě začíná i „Final Cut“, v přímém protikladu je ostrý, až HC riff následující „Lifedrain“. Žádný stereotyp se opravdu nekoná. Jinak lyrické náplně se zmocnil oblíbený poeta Chymus a Jarda Kouba, kromě sociálně-politických záležitostí (viz protiamerický „Contract…“) přišla k duhu samozřejmě i osvědčená splatter témata (titulní song). Vesele goreový přebal od maestra akademika Lhoty nastoluje svými typickými postavičkami milou atmosféru kombinace stylovosti a nadhledu, v druhé řadě pak dělá reklamu osvědčeným šicím strojům Singer. Až nějaký takový vyrochníte u babičky na půdě, budete alespoň vědět, z jakého materiálu na něm šít :o)
Závěrečné resumé bych pojal v zásadně pozitivním duchu – sound výborný, melodika chytlavá, drcení vkusné. Nezdravě žlutavá sbírka „To Kill For Skin“ je pro mě jednak jedním z kvalitativně nejvyspělejších počinů z dílny Fleshless, druhak i jedním z nejlepších alb tuzemské produkce, jež se během roku 2005 urodily. Bravo, jen tak dál…
|
