Tak vám zase jednou nevím... OKROZOM jsou další ze zástupu českého heavy metalu, který je sice řemeslně slušně zvládnutý, žel nápadově již o něco méně. Z průměru se ho snaží vytáhnout zpěvandule Veronika Savincová, jejíž hlas je mi velmi sympatický, ale občas mi k hudbě zbylé čtveřice příliš nesedí (hlavně v první skladbě „Každý jednou skočí“). A když se do toho ještě přidá naprosto zbytečně vulgární text typu „že je prostě všechno v hajzlu“, tak to trošku víc zaškodí. Nejsem žádný cíťa, podobné texty beru v hudbě, kam se to hodí, ale z úst pěkné a melodicky zpívající zpěvačky? Tudy cesta nepovede... Možná by vedla po dávno ozkoušené a jistotu zajišťující (jak zvláštní spojení, hehe) angličtině, která mě přesvědčila ve trojce „Saiting On Sea Sorrow“. Sice by kapela ztratila určitý punc, ale světový jazyk přece jenom nikoho neurazí (až na ortodoxní vlastence).
CD obsahuje pouze čtyři skladby, které ale k vytvoření určité představy postačují. Úvodní „Každý jednou skočí“ sice doplácí na již zmiňovaný text, ale jinak se jedná o slušnou heavy věc. Jako rozjezd dobrý, ale zbylé kousky jsou přece jenom lepší. Otřepanou a pěknou melodií začíná dvojka „Brzy může být pozdě“. Tady se nejvíce ozývá sólová kytara, skladba sama o sobě je pomalejší, což nejvíce sedí zpěvačce. Oproti první věci je frázování naprosto v pohodě a nepůsobí rušivě. Líbí se mi, jak si se svým hlasem pohrává. Když opět přežiji nějaké obraty (svině a tak), tak je tahle skladba velmi dobrá. „Sailing On Sea Of Sorrow“ je ploužák a jak jsem zmínil na začátku, je nazpíván v angličtině. Posluchače pak zbytečně nerozptyluje text, takže si užívá zbytek a ačkoliv se nejedná opět a zase o něco nového, musím přiznat, že se to poslouchá velmi příjemně. Poslední song „Prázdné duše“ je stavěný podobně jako dvojka „Brzy může být pozdě“. Kapela se zbytečně nehrne do závratných rychlostí, což je podle mě jedině dobře. Verča by si měla uhlídat hlavně výšky, ve kterých to skřípe, ale věřím, že se to časem vychytá.
Nic nového na obzoru, žádný frontální útok na českou metalovou scénu, ale přesto pohodová a příjemná nahrávka. Po prvním poslechu jsem byl poměrně unuděn a OKROZOM jsem hodil do pytle naprosté průměrnosti. S přibývajícími poslechy jsem však na chuť přicházel stále víc. Poslouchá se to dobře, tak o co jde?
|
