Tahle čtyřka jednoduše ví, jak na to. Už dlouho jsem neslyšel tak zábavnou grindovou fošnu. CRITICAL MADNESS jasně dokazují, že tahle hudba není jen pro pár otrlých jedinců. Kdo totiž nemá stylové zábrany, tak při některých peckách svojí nohou jistě zhurta poklepe. Nedá se to totiž nazvat jinak, než parádní jízdou...
Největší sílu vidím v tom, jak krásně materiál šlape. Nejsem příznivec grindu, kde od začátku do konce létají třísky od paliček. Občasné zvolnění nikdy neuškodí. Za vše jmenujme výbornou „Homohermaphrodite“. To jsou CRITICAL MADNESS ve své nejpreciznější podobě. Takových momentů je na desce habaděj. Škoda jen, že se občas vloudí naprosto průměrná vycpávka. Většinou se jedná o ty největší řežby. Klidně bych takové skladby z repertoáru vyřadil a svojí pozornost věnoval hopsavým a veselým peckám, které jdou kapele evidentně od ruky. Těším se, až se vypravím na nějaký jejich koncert. Úplně vidím ten rozdováděný kotel.
„Killable“ nesmí chybět ve sbírce žádného šílence. Nahrávek, které vybočují z řady, tady moc nenalezneme. Právě proto považuji tuhle fošnu za jedno z největších překvapení tohoto roku. Ve svém žánru zatím nejsilnější nahrávka, se kterou jsem měl letos nějaké dočinění.
|
