Pro VN. - lukáš

To VN: Možná některé desky budeš znát, ale pro mě to jsou klenoty: -Angel dust - Into the dark past , Helloween - Mini LP, první desky Exciter, Blind guardian - Battalion s of fear, Follow the blind, z poslední doby - Powergod Back to attack, Savage circus - debutové album.

20. 02. 2013 23:25

to GNT - martan

"...Nejdéle kolem r. 1985/86 se speed rozdělil na trash a na powerspeed...." s tímhle bych s Tebou asi souhlasil. V pozdější době nějaký kapely míchaj speed i s progem, ale to už odmítám poslouchat.

20. 02. 2013 15:35

- vn

To: GNT muzu mit na Vas dotaz?? Docela jste me na nejakou ty speedarnu navnadil,nemohl by jste mi dat par tipu na alba??Diky =)

20. 02. 2013 13:37

- GNT

Gepa: střídat rytmy - ano, ale obvykle se to dělávalo u delších skladeb, případně šlo o střídání různých druhů rychlých temp v rychlé či pomalých v pomalé písni, případně změna tempa netrvala tak dlouho, aby to narušilo charakter daného songu. Mít na albu čtyři stejně vystavěné skladby (pomalé či středotempé sloky a refrény a speedové refrény) je skoro schválnost: měnit razantně tempa každých deset sekund je výsada progových kapel, kterou bych ji nechtěl brát, nechť si ji ponechají. Každý hudební, literární či filmový styl či žánr má své zákonitosti, které je záhodno dodržovat, když se tak neděje, vzniká občas nadčasové kvalitní dílko, většinou však dostaneme nestravitelnou míchanici.

20. 02. 2013 10:14

- GNT

Martan: nic není mimo mísu - anonce na novou desku se nesly ve znamení návratu k rychlosti, kritici psali o pěti skladbách jako o šinkanzenich (nakonec to přirovnání pasovalo jen na jednu ze zmíněných písní). Skladba Years typem refrénu připomíná refrén Eagle Fly Free, takže se lze vracet, když se chce, i desítky let dozadu - nakonec nic převratného se na nahrávkách Helloweenů a podobných kapel od let 80-tých nezměnilo, možná se mění zvuk a občas je tu inspirace z jiných žánrů (také nikterak přemoderních). Na Burning Sun se můžeme shodnout, já k tomu ještě přidávám Years. Nejdéle kolem r. 1985/86 se speed rozdělil na trash a na melodický speed či speedpower. Dnes už (kromě několika zatvrzelých recenzentů extrémních žánrů ve Sparku) trash speedem nikdo neoznačí. Jo speed part na lokálních úrovních je možná dost, ale těmi se nikdo vážně nezaobírá a nemají žádnou váhu: pokud postoupí výše, obvykle speed rychle opustí. Ale je možné, že po dvou vlnách speedu (první byla kolem let 1985-1990, druhá přišla kolem r. 2000) přijde někdy i třetí, a třeba se jí dožiju. Zatím je tenhle styl v těžkým útlumu a není se čemu divit, když není přízně medií, kritiků a obecenstva, tak se do něho pustí jen málokdo.

20. 02. 2013 10:04

oprava - martan

...tu mojí nej skladbu z této fošny jsem myslel samozřejmě Burning Sun:-)

19. 02. 2013 21:34

to GNT - martan

".. kromě Dragonforce a pár dalších extrémů (správně připomenutí Cellador) žádná speedová či powerspeedová skupina neexistuje..." Tímhle názorem si mne trošku zklamal, je třeba trošku pátrat a zjistíš, že těchto kapel je poměrně dost, ale zapomeň na Evropu:-)).....hledej kámo, stačí YouTube nebo powermetalový weby.

19. 02. 2013 21:06

- martan

Hoši, hoši, vy to tady mícháte:-) Samozřejmě že jako speed jdou označit první placky Angel Dust, Anthrax a samo i Metallicy, nicméně "powerspeed" už je jiný doušek a tam po prvních vlaštovkách jako byli např.ACCEPT, lze HELLOWEEN klidně zařadit jako průkopníky či zdokonavatele tohoto výborného stylu, který dnes kroutí v mimořádně dobré kvalitě i podstatně mladší kapely. Samo, že skladbu jako byl Ride The Sky dneska melounáři už nevytvoří, byť se málokdo chce hudebně vracet 30let zpět a když už se o to někdo pokusí, bývá to fiasko. Tohle není úplně špatná deska, ale diskuse o speedu k téhle je úplně mimo mísu. Kdybych měl vyzdvihnout za sebe nejlepší "power hit" z tohoto počinu tak asi Burning Point.

19. 02. 2013 20:55

- Tass

Už jsem to zmiňoval. Zvuk je příšerný, jako z prdele a co se stavby skladeb týče.. hrůza. Odpadní retro. Není to tam a není, jediné moderně znějící skladby jsou nabatea a asshole (druhá zmiňovaná je navíc příšerná). Ad GNT, Franta asi nepochopil, že bojuje s větrnými mlýny: ))

19. 02. 2013 19:19

- Soichiro Honda

tak myslel som hlavne to, že predsa len 320 kbps je kvalitnejšia ako napríklad 128 alebo 192 kbps.. určite neporovnávam audio vs mp3 ale aj v mp3 formátoch je ten kvalitatívny rozdiel viditelný. a spomínané nahrávky Straight Out Of Hell, Death Magnetic, Puritanical Euphoric Misanthropia a A Dramatic Turn Of Events mám všetky v originálnych audio CD a tie rozdiely sú tam neskutočné (či už domáca Hi-fi, Beats by Dr Dre, Koss Porta Pro alebo sluchadla nokia).. nepovažujem sa za nejakého audiofila, ale na kvalitný zvuk si potrpím

19. 02. 2013 15:16

to Soichiro Honda ... zvuk na - Gepa

Moderním zvukem jsem spíš myslel stavbu skladeb a aranže byť s přehnanými klávesami ale nejen to. Pokud někdo odsuzuje zvuk jako takový, tak nemůže jedním dechem dodat, že to poslouchá na mp3!!! 320kb/s to už nezachrání - jsou tam ořezané výšky a při navrstvených nástrojích je z toho monolitý hluk.

19. 02. 2013 15:01

- Soichiro Honda

Moderní zvuk?? Asi už len na Time Of The Oath a Walls Of Jericho bol horší.. Odporúčam Puritanical Euphoric Misanthropiu od Dimmu Borgir, to je proste ukážka dokonalého zvuku a pritom ten album má 12 rokov.. to čo sa deje dnes je k blití, o to smutnejšie, že skupiny ktoré na to "majú" produkujú k uzúfaniu otrasný zvuk: Helloween, Metallica, Dream Theater, Edguy atd.. (hodnotím originálne audiocd, alebo mp3 320 kbps)

19. 02. 2013 14:40

Speed and Pop - oprava - Gepa

Vloudilo se mi tam několik překlepů, ale ten hlavní opravuji: "lS Derisem se mi moc líbí vše OD Dark Ride" ... nikoli do.

19. 02. 2013 14:26

Speed and Pop :-) - Gepa

Deska je to výborná. Nicméně má svá ale... Patřím k těm, co na Hells začínali s Walls of Jericho a Keepers I+II - zaujalo mě tu někde v diskusi, že Keepeři nejsou speed :-) Inu - na to mám jiný názor. Mám rád rychlé songy, ale na současných Helloweenech se mi líbí právě to, že střídají tempa v písničce - nasadit jediný rytmus a toho se držet - jednu dvě písnička ano,a le být takové celé album, neposlouchám to. S Derisem se mi moc líbí vše do Dark Ride. Rostou s každým albem. Už minulá deska byla silná, ale tehdy podle mě, jedny z nejzdařilejších a nejrychlejších věcí nandali do bonusů. Tady ne. Album Straight Out Of Hell je nadupané melodiemi i rychlými tempy (byť ne v celé písničce). Recenze je dost přesná. Nabatea je výborný otvírák s hezkým kytarovým motivem, ale brzdí jí refrén. Trochu mě na tomto albu zklamal skladatelsky Gerstner - velmi slabá balada; "Asshole" - text se k 'dýním' prostě nehodí a hudebně taky nic moc a "Live Now!" dost inklinuje k popu. Což je asi obecně nejslabší stránkou alba. Přes rychlá tempa, kytarové rify se tu na můj vkus až příliš podbarvuje klávesami. Ale jinak album doporučuji. Moderní zvuk. 9/10

19. 02. 2013 14:20

- GNT

Fr. Šafr: s posledním komentem nemám v podstatě rozpor. Já nevolám po celospeedových albech a napsal tu už mnohokrát. Když bude u speedový či powerspeedový kapely 1/3 až 1/2 alba speedová (a je to podle mě zcela normální a logický požadavek, po deathový kapele také budete chtít death), pak nemám problém s ničím, snad jen s dramaturgii alb, protože bývá zvykem narvat vše rychlejší do první poloviny nahrávky). Pokud není Helloween powerspeedová parta, pak kromě Dragonforce a pár dalších extrémů (správně připomenutí Cellador) žádná speedová či powerspeedová skupina neexistuje. Unarmed a Chameleon (možná i Pink Bubbles ...) neobsahují žádný speed, v případě Unarmed je zbytečné to řešit, tam šlo o záměr, podobné to bylo i s Chameleonem. Master of Rings má jednu kompletní speedovku (Když nastaly deště, teď si nepamatuji přesný angl. název, a jednu poloviční - Still We Go). Abych uvedl příklad kapely a alba, kde je potřebná vyváženost a přitom je tu speed (a nefragmentový) a je to ještě v pořádku dramaturgicky: Wisdom a album Judas, speedové jsou tu 3-4 skladby z deseti, v pořádku jsou i refrény, žádné řvaní či jednoslovné výkřiky, žádný úlet do progresu či jinam (ale to bych v jednom dvou případech v pohodě snesl). A když progres speedové album, potom Nova Era od Angry. Ale takových "vyvážených alb je pomálu. Takže se dočkáme např. od ReinXeed takřka plnospeedového alba Higher, aby ho následovalo spíše středně tempé Majestic a pak se historie opakuje, plnospeedový 1912 a potom pomalejší Theater ... . Edguy - poslední dvě alba jsou silně úpadková, jestli by to zachránil speed, to si nejsem jistý. Sonata Arctica - to už neřeším, Kakko se proti speedu několikrát silně vymezil, tak ať si dělá, co chce. Freedom Call - poslední album je speedové pouze ve dvou položkách ze 14, v 2-3 dalších skladbách se tu a tam zaspeeduje, takže žádný návrat k prvním třem album (ale ani ona nebyla celospeedová, speedovek tu bylo tak 4-5 na albu) se nekoná. Příklon k rocku, progresu či občasně i keltských a folkovým vlivům udělal z Freedom Call grupu, která je schopna "uspokojit" takřka každého melodika. Bohužel se mi ta jejich současná image rockových bavičů nelíbí. Daleko raději se je viděl v poloze hledačů svétů svobody (koneckonců na každém z prvních třech alb je motiv poutníka), kdy hráli hudbu optimistickou nikoliv však "veselou". Končím tenhle koment tím, že všechny zmíněné kapely se ve svých počátcích kromě speedu zabývaly téměř vším tím, čím se zabývají dnes. Jediný rozdíl oproti minulosti je bohužel jen ten, že z té škály vyňaly speed, vše ostatní zůstalo. Nevím, možná je pro bubeníky moc vysilující hrát rychle, myslím, že Kotipelto v něj. rozhovoru uvedl, že speed činí staršímu bubeníkovi potíže. Ale nejsme bubeník, takže to neposoudím.

19. 02. 2013 13:08

- J....

..ne ne. Toto album, aj ked som sa snazil, mimo...

19. 02. 2013 13:01

To: GNT - František Šafr

Tak v tom případě nevím, proč klasický speed metal řešíte zrovna zde. Již od druhého alba "Keeper Of The Seven Keys, Part 1", kde byly skladby jako "A Little Time" či "Future World", se nedá mluvit jako o speed metalu. A tak se to s Helloween vleče dodnes. Na každém albu (kromě "Chameleon", "Master Of The Rings" a "UnArmed") se da najít nějaká svižná speedovka, ale Helloween nejsou speed metalovou partou a hrajou skladby, které jsou (podle nich) dobré. A neřeší, jestli je to heavy, thrash apod. Když to vezmu podle sebe, tak kdybych byl hudebníkem, tak by mě absolutně nebavilo nahrát na každé album jen samé rychlé skladby s dvěma pomalými. Album by nudilo a další a další desky by se podobaly jako vejce vejci. Stačí si poslechnout debut americké kapely "Cellador", kde zní téměř každá skladba skoro stejně. Já mám také rád speed metal a skladby jako "Babylon" (Edguy) - "Learning To Fly", "Black Diamond" (Stratovarius) - "Black Dragon", "Prophet Of The Last Eclipse" (Luca Turilli) - "Chalice Of Agony", "Wastelands" (Avantasia) a další, jsou pro mě to nejlepší k poslechu a mám přímo husí kůži, když si je pustím na plné volume, ale nedivím se kapelám jako Helloween, Freedom Call, Edguy, Sonata Arctica..., že mimo rychlejší pecky se začaly více věnovat více i heavy věcem (občas až hard rockovým). Sice zrovna u Edguy mě to trochu mrzí, protože tím mizí i kvalita (dle mého názoru), ale chápu, že nechtějí pořád dokola hrát speed, protože se tam moc nových věcí vymyslet nedá.

19. 02. 2013 12:35

- GNT

vn: Dragonforce - dvě střednětempé skladby a sedm speedových na jednom albu, to je stále ještě naprosto nadprůměrné speedové zastoupení na jednom albu. I na minulých deskách DF byla jedna skladba baladou a většinou i jedna další lehce "progresivní", která jela i v jiných tempech a polohách (např. na debutu Disciples Babylon - teď nevím, zda je to přesný název). Ale už jsem zaznamenal náznaky, že se chce kapela posunout jinam, v každém případě půjde o zpomalení. A protože jsou dnes DF asi jedinou větší speed kapelou, bude jejich přerod v cosi jiného znamenat faktický konec žánru. Jo jsou tu ještě Pathfinder, ale i ti můžou podlehnout okolnímu vývoji a jít někam jinam.

19. 02. 2013 6:46

- GNT

Několikrát jsem psal, že nejsem omezen jen na speed, poslouchám mraky kapel různých žánrů (kdo chce může si to v diskusích dohledat, už se mi to nechce vypisovat), ve sbírce mám asi tisíc různých cédeček. V posledních letech ale u mě, především z psychických důvodů, vítězí speed - když to řeknu s nadsázkou, speed mě drží naživu, je pro mě něco jako povzbuzující drogou. Já nevolám po plnospeedových albech, kde by bylo 100% kvapíků, naopak mám rád pestrost, ale když už speed, tak zcela jasně, ne nějaké hokus pokus typu World of War či Church Breaks Down (tj. pomalý sekaný prog či nu metal v kombinaci se speedovými refrény). Když to ještě řeknu jinak, raději tři jasné speedové věci na albu (jako třeba na Gamblingu) než trochu speedového koření v každé druhé skladbě. Zdá se, že s tímto názorem jsem ojedinělý, fajn, já to beru, vy si pamatujte, že jsem si výše zmíněného problému povšiml (asi jako jediný) a že jsem řekl, že to může být pro budoucnost speedu zničující - už dnes je problém na nových nahrávkách najít opravdu speedovou skladbu. Ale protože to nebude kromě mě nikomu vadit, tak jsem si zřejmě "třepil hubu" nadarmo, mohl jsem mlčet a mít klid. Každá věc či jev má svou životnost, možná že speed končí. Až se to stane, asi budu na pohřbu sám, alespoň soudě dle reakcí v tomto komentáři.

19. 02. 2013 6:38

- vn

No jako muzikanti k tomu pristupuji jinak,kdyz se uz jak rikas klasicke speedove kapely rozhoduji tak casto k prog prechodum.Tak na tom asi neco bude.Vzpominam si na jeden rozhovor,kde Weiki rikal,ze je zvedavy jak dlouho vydrzi Dragonforce hrat ortodoxsne speed.No a prave posledni deska uZ je krokem jinam,ne?

19. 02. 2013 6:31