9/10 - DAN

Je škoda, že tu píše toliko konzervativních posluchačů, protože právě Freedom Call si to absolutně nezaslouží. Je to kapelka, která i přesto, že vydala opravdu luxusní fošny, tak se mě zdá, že je spíše opomíjená. Gamma Ray, Edguy, Helloween či Stratovarius mají dvě tři revoluční power desky, které je dostaly poměrně vysoko. Kapely nemají problém hrát na velkém fest podiu s Prime Timu a to přesto, že už ty zlaté časy jsou pryč. FC se do těchto vod nikdy nepodívaly a veškeré koncerty si musí domlouvat v podstatě sami a lítají hlavně po Německu či střední Evropě. I přesto jejich stil je v podstatě stále stejný nebo podobný. Trošku skepse šlo cítit možná na předchozí desce, ale na aktuálce to v podstatě je vše vynahrazeno. Borci si na nic nehrají, vše berou s nadsázkou a hudbou se jen baví. Sami si ze sebe dělají srandu a nehrají si na machýrky tipu Manowar či Nightwish. Nová deska je zábavná, speedová, melodická a dost šťavnatá. Pokud někdo nepochopil srandu v Hero on Video nebo Rockin Radio tak vás celkm lituju, protože pak nemáte smysl pro hůmor. Tato deska, protože byl předvedena bez zbytečných keců a bylo jen slíbeno, že bude plná pozitivní nálady naprosto splina očekávání, ba co víc v mnohém překvapila. Proto redaktoři dávají tak vysoké hodnocení a já s němi souhlasím. A je mi úplně šumák, že texty jsou primitivní jak dětské říkanky...aspoň si je můžu popěvovat spolu s kapelu a nedostává se mi výpadkům paměti. A o tom to je...Já tuhle kapelu ani neberu jako metalovou, ale prostě takový zábavový rock...takový hodně lepší Kabáti :D Na klasické heavy metalové prvky jsou tu jiné kapely a tak to taky beru ;-) Parádní deska, bravo :-)

17. 03. 2012 10:50

9/10 - Anonim

Musim souhlasit s redaktory. Zatim jsem to slyšel jen párkrát, ale už od prvního poslechu mě tahle deska neskutečně baví. Jasně, není to sice nejlepší album v historii kapely, ale i tak je to povedená a zábavná deska.

14. 03. 2012 19:32

- Veronika

Negativní ohlasy dobře, ale to srovnávání s Gamma Ray a Helloween nechápu.

14. 03. 2012 8:08

Freedom Call - b.wolf

jsem vždycky nějak míjel (tyhle tisící klony Hell´s a GR fakt nemusím), ovšem nedávno jsem si s kámošem měnil pár CD a půjčil jsem si celou DGF. Když to shrnu, tak výstižně to napsal Soichiro-první čtyři fošny jsou špica, po Circle... je to hodně velký sešup. Novinku jsem poslouchal týden a je to slabota. Hrůzy jako Hero On Video, Rockin´Radio nebo (jak trefně poznamenal Tassadar) pitchovina 66 Warriors (huh, fuj) už víckrát nemusím. Kde se do prdele ztratil ten švih a feeling prvních placek?... čístá koule 5/10

14. 03. 2012 7:32

- kiiky

Mám pocit, že prekonať prvé 3 albumy, alebo sa k nim aspoň priblížiť, sa im už nikdy nepodarí. No podľa mňa je tento oproti minulým veľké zlepšenie. A naživo to znie všetko skvele. No keď začali skladbou \\\"66 Warriors\\\", mala som chuť sa otočiť a odísť.

13. 03. 2012 20:06

- GNT

Stepan: nikdo nechce album lyrických balad, pokud bych sám za sebe měl napsat, co od FC chci, pak je to alespoň odlesk optimistické (nikoli však juchavé) nálady, kterou překypovala první 3 alba. Řeknu-li to pateticky a pocitově, ranní FC "volali po svobodě a boji za svobodu v nějaké lepším světě" a jejich hudba to perfektně vyjadřovala (a člověk se s tím mohl ztotožnit), dnešní FC si chtějí jen bezstarostně užívat a juchat od rána do noci (tak na mě poslední album působí).

13. 03. 2012 12:37

souhlas - Stepan

Souhlasim s redaktory, to album mi taky prijde jako zatracene dobre. Nemuzem cekat, ze Freedom Call najednou prijdou s albem plnym lyrickych balad, ne? :-) Podle meho soudu je to skutecne mozna jejich nejlepsi album. Uz se tesim na MoR! :-)

13. 03. 2012 12:08

- vn

6,5/10

12. 03. 2012 23:35

happy happy - vn

Prijde mi jako bych si objednal sve oblibene jidlo v cizi restauraci a cekal co mi prinesou.. Tak nejak jsem dostal to co jsem chtel,ale nekde jinde to umeji lepe a cerstveji!!!Urcite,ale nelamu hul..stale se da sahnout po the circle of life :D

12. 03. 2012 23:33

to adrian - Soichiro Honda

Drsnejšie povedané, ale máš celkom pravdu. Tie triviálne postupy mi dosť vadia, minule som náhodne nostalgicky narazil na hudbu môjho detstva, čili Peter Nagy a deti a hned ma napadlo, ze keby sa to zahralo v metalovom štýle, môžeme mať nový album Freedom Call.. preháňam? Tak si pustite prvé dva Freedom Callovské albumy.. ten rozdiel v kompozícií je neskutočný (a pritom sa stále jedná o ultrarýchly, ultramelodický power metal). Viete prečo? No lebo Zimmerman a Gerstner. Kto zložil za posledné roky najlepší hit Gamma ray - Rise? Zimmerman. Alebo si predstavte dýňovské Who Is Mr. Madman, či My Sacrifice v štýle Freedom Call.. no nezdvihli by už len tieto skladby úroveň tohto albumu o dosť vyššie? Ako nechápte ma zle, o nejaké extra veľké sklamanie nejde, na to sme tu mali odborníkov zo Skylark, ale nejde ani o nič poriadne a tá impotencia je počuť vo všetkom. Text: Goodbye bad times, bang, bang for a good time.." to ako o čom to je? Klip? Však to už aj partia Chrisa Boltendahla v sukni a s valaškou za opaskom pôsobí serióznejšie.. hudobne tie isté postupy, opakovanie po minulých albumoch, vykrádanie.. tých pár dobrých skladieb to bohužial nepreváži.. Skoda, celkovo zhrnuté je ten album ako koláč po záruke,- sladký možno ešte je, ale dobre vám z neho asi nebude... samozrejme moj názor a myslel som si, že som v tomto ojedinelý, ked som počul len chvály, no ako vidím, dosť ludí má podobný názor..

12. 03. 2012 20:25

- adrian

9 bodu, to je vtip??? Nijak zvlast jsem se na tuhle desku netesil (dva predchozi nesmysly poskytly dostatecny cas na vystrizliveni) a bohuzel ani nebylo na co. Od Circle Of Life (mimochodem vynikajici deska) nejsou schopni napsat dobre album. Nevim, co se s nima stalo :-( Odchod Daniela bohuzel kapelu radne oslabil (ten novej moula je ve srovnani s nim uplna nula, po vsech strankach). Neni to ani metal, ani hard rock, ani rock ... nebavi me to. Par songu je relativne dobrych, ale jen prihlednu - li k jejich soucasne forme. Zadny poradny refrem, zadna vylozene chytlava melodie, jen radoby odlehcene trivialni stupidni songy, ktere by daly dohromady i deti v materske skolce. Nevim, co se v kapele stalo po COL, ale dneska jsou Freedom Call pouze karikaturou a slabym odvarem jejich zlatych casu. Nostalgicky vzpominam na Stairway to Fairyland, tehdy bylo jeste nebe modre ...

12. 03. 2012 19:20

- GNT

To je zajímavý - poprve za celou dobu, co se tu občasně vyskytnu v komentářích se v tak 80-90 % shodnu s Tassadarem. Ano to "happy" stylu či přístupu je až příliš, až to vadí. Možná, že s Zimmermanem by album bylo "vážnější" a v dobrém slova smyslu pompézní, takto je "přerockováno" (a i já volám spolu s Tassadarem: "ať jde Bay se svým rokenrolem to prdele!" Příšerné texty souvisí právě s tím příklonem k rocku, většina textů, majících nějakou souvislost s životním stylem hudebníků či fanoušků je strašná, ještě, že neumím tak dobře anglicky, abych si to při poslechu uvědomoval. Ano deska je dlouhá, skladeb je příliš moc, 10-11 by jich bohatě stačilo, to byl problém i minulého alba. Nejhorší skladby - 66 bojovníků a Rockový radio. A nějaká ta pozitiva: vrátila se kytarová sóla, snad v téměř v každém kousku nějaké to sólo, minule byla sóla je v 5 věcích ze 14 (nebo 12, když pominu nějaká ta "midtra"). Snaha o progres byla omezena (snad jen jinak dobrou Terra Liberty hyzdí jakási progres pasáž ve slokách, skladba pak působí jako slepenec speedu a FC podoby progresu či snahy o něco tvrdšího). Snad v každé písni na albu je minimálně jedna chytlavá pasáž. Tempově se celé album utápí spíše ve středním či středně rychlém tempu (snad je tato rychlost vhodná pro rockovější kusy, nevím, ale poslouchat za sebou 4-5 skladeb ve středním tempu je trochu únavné), speedu si užijeme tak ve 2 až 4 skladbách, trochu rychlejší je pak i Rock stars. Na bývalé věrozvěsty melodického speedu a 14 skladeb je tu prostě málo rychlosti, ale to se dá konstatovat u každého alba od Circle of Life včetně. S porovnání s prvními třemi alby (každé je u mě v průměru za 10) bych musel dát tak 5-6 bodů, s přihlednutím k dnešku a určitě slabosti pro tuhle kapelu dávám slabých 8 (ale s výstrahou). Rada do budoucna - méně skladeb, ale delších a epičtějších, nebát se extrémních tempových poloh (více speedu a balad), vzpomenout se na fungujicí koncept "úniku do svobodných světů a říší" (raději texty o trpaslících a dracích než o životu rockera či metalového bojovníka - dodnes jsem nepochopil, co to ten "metal warrior" je, kde žije a za co vlastně bojuje), trochu více vážnosti do hudební stránky skladeb, optimismus prvních tří alb nebyl nutně veselý, mezi "bojem za či o svobodu" a opmistickou vírou v budoucnost v něj. lepším světě a "veselostí" není rovnítko. Ostatně textový koncept prvních 3 alb by se do dnešní doby státem organizované ekonomické likvidace (zatím) normálních lidí více než hodil.

12. 03. 2012 15:54

7/10 - Tassadar

Obrovské nadšení redaktorů upřímně moc nechápu. Zpočátku ve mně album vyvolávalo dost rozpačitý dojem a ačkoliv se to s opakovanými poslechy zlepšilo, určité rozčarování se nevytratilo. 1) Zimmerman je pryč a z desky to jde sakra cítit. Většina skladeb vyznívá hodně volně, zábavně, vzdušně.. bohužel, tyto aspekty jsou tu natěsnané v takové koncentraci, až je to špatně. Je cítit, že si to Chris skládal prakticky celé sám.. /teď jen hádám, možná kecám/. 2) A tohle dost souvisí s prvním bodem -> PŘÍŠERNÉ texty. Kýčovitá pompa mi nikdy nevadila, u FC tuplem ne, ale po stránce lyriky /ne hudební/ jsou věci jako rockstars nebo hero on video stručně a jasně příšerné. Bang bang? Brr.. 3) Deska je moc dlouhá. Natahovat to přes hodinu se mi zdá jako naprostá zbytečnost, kdyby se tak 3 skladby vykoply, album by působilo mnohem úderněji. Co se jednotlivých skladeb týče, tak za nejlepší kusy považuji první dvě, pak singlovku Hero on video, Power and glory a nejlepší věc na albu s názvem Killer gear /pro FC paradoxně dost netypická věc/. Celkem zajímavě působí i titulní věc /trošku připomíná výpravnou The quest z druhého alba/, oproti tomu bych oželel zoufale plytké pičoviny 66 warriors /kurva, třetí FC skladba se slovem Warriors v názvu, kdo se v tom má vyznat../ a rocking radio /hnus/. Pak se tu ještě dají najít přímé vykrádačky starších hitů /Valley of kingdom -> Ocean, Sun in the dark -> Blackened sun.. a tohle považuji až za drzost, nahrát téměř identickou skladbu s TÉMĚŘ IDENTICKÝM NÁZVEM!!!, která předloze nesahá ani po paty/, pár klasickým FC skladeb, které baví, ale nějak nevytrhnou /Terra liberty, space legends, eternity/ a Back into the land of light. Na tuhle skladbu jsem se opravdu těšil, původní Land of light je moje nejoblíbenější FC skladba vůbec.. a byl jsem zklamán. Zklamalo mě to snad ještě více, než nový ipad.. S původní zemí světla naprosto nesrovnatelná patlanina. Achjo. Album mě celkově baví, ale předchozí se mi zdálo lepší. Ať jde Chris s tím svým "rokenrólem" do prdele..

12. 03. 2012 14:21

Souhlas s recenzi - Tomasino

Naprostý souhlas s recenzí od obou. Takový happy metal je přesně to co fanoušek od Freedom Call čeká. Ano je pravda, že Hero on Video a s ním singl spojený je trošku přešlap, ale to je jediná negativní tvář desky. Navíc bych řekl, že tím, že šly více dopředu kytary na úkor kláves, tak je deska více metalová, než ostatní. Kdyby toto album bylo debutové, tak věřím, že by mělo daleko větší ohlas, protože vždy je těžší překonávat sami sebe. Za sebe dávám 9 bodíků, protože vytvořit 14 skvělých skladeb na takové vysoké melodické frekvenci, tak aby se neopakovaly melodie z předchozích alb nebo od jiných interpretů je zatraceně těžké. Navíc zde najdeme spoustu parádních nápadů. Naprostá lahůdka je pro mě barevná Crimson Down, která nabídne v podstatě všechno, dále pak do popu se vznášející Back in to the light, a temnější Eternity ze které se vyklube tak sladký refrén až to srdce trhá. Na desku bych ještě přidal nálepku "Pozor vysoce nakažlivé" Teď už se těším na jejich vystoupení na Masters of Rock, protože v kombinaci s jejich největšími hity to bude parádní happy metalový zážitek.

12. 03. 2012 14:11

- Kuba

Mě tohle album baví, mile mě překvapili. A některý ze skladeb jsou jedny z největších hitů kapely viz. 66 Warriors

12. 03. 2012 13:48

- Soichiro Honda

Freedom Call mali už aj lepšie, ale aj horšie dosky. Kvalitu prvých štyroch albumov to nedosahuje, naopak, posledné dva to prekonáva..Doska mi však nerobí takú radosť (a ani po niekolkonásobnom posluchu) ako by mala. Prečo? Nuž, za celú históriu tejto skupiny už odišiel druhý vynikajúci skladateľ, po Gerstnerovi to vzdal aj Zimmerman. Na zvuku a technike bicích sa to neprejavuje, ten odpich ostal, ale je jasne počuť, že kapela už viac nazerá do svojej minulosti, než aby razila jasnú cestu vpred. Zborové U-O-O-O je síce pekné, ale dať ho sloh a refrénov skoro každej piesne? To už je dosť otravné.. A nechápem ako sa bezkonkurenčne najhoršia pieseň na albume (a nebyť pár vecí z Dimensions tak aj najväčší prúser kapely) Hero On Video mohla stať singel.. Trápny text, lacný videoklip, hudobná impotentnosť, myslím, že keby som nepoznal minulú tvorbu kapely, tak ako prvoposlucháč sa k tomuto albumu ani nepriblížim. Je to taký Freedom Callovský štandart, celkom fajn rýchlosť, príjemné melódie (na moj vkus niektoré až príliš ejchuchu, ale už mám vkus trochu inakší, ako v dobe Circle Of Life) je tu pár naozaj dobrých kúskov - Crimson dawn, Valley Of Kingdom, Rockin Radio, alebo 66 Warriors (áno Hammerfall, Manowar a iná zberba, takto sa pracuje s touto témou :) ). Album je to teda fajn, ale nemám potrebu sa k nemu nejako často vracať, ani ma neposadil na prdel, všakáno, skor to je štandart, ktorý sa dal očakávať. Albumom roka sa pre mna určite nestane, to by tento rok musel byť naozaj zúfaly, no ked vidím tie ohlasované mená, tak si myslím, že toho roku budú aj lepšie veci..;-) Hodnotenie: 6,5 (Legend Of Shadowking - 6, Dimensions - 5, Circle Of Life - 7,5, Eternity - 8, Crystal Empire - 10, Starway To Fairyland - 9,5)

12. 03. 2012 12:49