- Quirinus

Mne to veľmi sadlo. Dokonca až tak, že napriek tomu, že na Bandcampe to DA ponúkajú na stiahnutie zdarma, kúpil som si to. Áno, ladička je miestami nepekne evidentná, produkčne tiež žiadna sláva, ale ten drzý vokál, špinavý zvuk a výborné melódie si ma získali. A čímsi je evidentné, že to nie je Škandinávia, takže mi to príde aj uveriteľnejšie. Paráda.

20. 11. 2024 9:35

- Jan Skala

Dneska už nejde natáčet alba jako Cherry Pie, Look What The Cat... nebo Girls Girls Girls, ta doba je už úplně někde jinde. Naposledy, kdy jsem čekal renesanci stylu bylo někdy kolem roku 2010, ale během dvou, tří let to zcela vyšumělo. Crashdiet dnes už za moc nestojí, o Reckless Love ani nemluvě, Vains Of Jenna se rozpadli a Crazy Lixx, jak jsi správně poznamenal, jdou s kvalitou taky dolů.

19. 11. 2024 15:25

- Jan Skala

Dneska už nejde natáčet alba jako Cherry Pie, Look What The Cat... nebo Girls Girls Girls, ta doba je už úplně někde jinde. Naposledy, kdy jsem čekal renesanci stylu bylo někdy kolem roku 2010, ale během dvou, tří let to zcela vyšumělo. Crashdiet dnes už za moc nestojí, o Reckless Love ani nemluvě, Vains Of Jenna se rozpadli a Crazy Lixx, jak jsi správně poznamenal, jdou s kvalitou taky dolů.

19. 11. 2024 15:25

- Jonathan Gray

Na Spotify mají celých 5 (slovy pět) posluchačů a chybí tam ta závěrečná skladba. Co na to říká moje zkušené ucho? Je to docela dobré demo a někdo jako Beau Hill by s tím mohl něco udělat. Jako finální produkt to neodbstojí, ač se to poslouchá docela pěkně. Je třeba se smířit s tím, že glam/sleaze scéna je na úbytu. I kdyby vyšla dnes sebelepší deska, bude tomu chybět ta osmdesátková doba, kdy byli všichni free a oddávali se radovánkám plných drog, alkoholu a sexu. A co si budeme, spousta tehdejších ikonických alb, vznikla právě z tohoto způsobu života. Dnes drží jakž takž glam/sleaze vlajku Crazy Lixx, ale jejich desky mají také sestupnou tendenci kvality. Jejich novodobý vrchol Ruff Justice stejně víc pomrkával po Sheffieldu, než po Sunset Stripu. Nicméně Rexon udělal dvě skvělé desky pro Chez Kane. Pustil jsem si i novinku Nasty Ratz a po výborné Second Chance se jede také na sestupné křivce. Vlastně ta deska je tak prostá kvalitních nápadů, že před 40 lety by po nich neštěkk ani pes. Co je platné, že to mixoval nějakej masér z oboru ve Švédsku? Má to nabombenej sound a uvnitř je prázdno. Z domácí scény jsem zvědavej na novou desku Limetall s Rambouskem u kytary a docela dobrým zpěvákem z Jokers. Snad něco udělaj. Ve finále jsem si musel spravit chuť Vaiovou deskou Gash. To je kvalita!

17. 11. 2024 22:54

- Jan Skala

Já to nikde nevyštrachal, přišlo na redakční mail. Nejprve mě zaujalo přirovnání k Shotgun Messiah nebo Spread Eagle, tak jsem si řekl, že b si to vezmu i přes Savapipovo upozornění, že se jedná o hroznou sračku. Jak zázrak mi to nepřijde, tak tak strašný to taky není :-)))

15. 11. 2024 19:00

- ToPi

Ty jo, kde jso to vyštrachal? Evidentně nějaký domácí projekt, na youtube visí pár týdnů a dle počtu zhlédnutí jsme to zatím slyšeli jen já, kolega Guns a kámoš, kterému jsem poslal odkaz. Jinak, nebýt Gunsova příspěvku v diskusi, tak by mě to minulo, článek jsem původně vynechal. Každopádně se to moc pěkně poslouchá, osmdesátkový rock, opravdu bez hitových refrénů, a přesto dost podmanivý. Zítra cestou autem to pustím konečně pěkně nahlas.

10. 11. 2024 18:35

- Guns

Za mě překvapení jak prase. Konečně výborný Heavy/Glam, kde nejde nutně jen o podbízivé refrény jako se to v tom to žánru a nejen v něm pořád dělá a více nesnesitelnější. Jako Ty Crashdiet, Crazy Lixx či nová deska našich Nasty Ratz to je hnus. Nemám nic proti líbivějším věcem, když se dokáží udělat nějak vkusně. Tohle je pořádný Glam. Sice nepřináší nic nového a chuť udělat trochu soudobější hudbu zde není, ale mě to vůbec nevadí. Dobrého Glamu není nikdy dost. A kdybych měl odpovědět na to co Pepsi psal v poslední větě prvního odstavce, tak silně nesouhlasím. Popravdě kdybych nevěděl, že je to novinka, tak bych si v klidu myslel, že je to třeba konec osmdesátek. Ty bicí, kytary, zpěv to je prostě slast. Celkový zvuk je výborný a krásně i dunivý. Ne jak kolikrát bývají tak plochý. Celá nahrávka je výborná. Jako popravdě zní více uvěřitelněji než třeba L.A. Guns s Traciim. Nenajdu slabé místo. Jako jen s podstaty věci ji nedokáží dát 10/10, ale 9/10 s klidným svědomím. Tohle jsem potřeboval a přišel jsem na tom jen díky této recenzi, takže velmi moc děkuji. Jinak v těch písní cítím třeba také Ratt a to hlavně ve výborné Electric Junkie, kde zpěv Scotta připomíná Pearciho i hudbou je to Ratt jak z prvních desek.

9. 11. 2024 10:01