9/10 - rublik05
Já a Linkin Park jsme vždy měli poměrně složitý vztah. Odjakživa mě více oslovovala jejich raná nu metalová tvorba, novější výtvory jsem vesměs spíše protrpěl, avšak z úcty k nim jsem plně respektoval směr, jakým se, bohužel, vydali. Po tragické smrti zpěváka Chestera Benningtona kapela zcela logicky ohlásila svůj konec, čímž se uzavřela jedna kapitola této nesmírně populární a vlivné skupiny. Od té doby proběhlo médii a sociálními sítěmi nemálo spekulací ohledně případného reunionu, nové hudby či potenciálních vystoupení. Členové kapely se však omezili jen na neurčité zkazky, budoucnost tedy byla značně nejistá. Přesto si Linkin Park mimo zrak veřejnosti a médií postupně připravovali půdu pro svůj velký comeback, jenž se oficiálně uskutečnil na začátku září letošního roku, kdy byla oficiálně představena nová zpěvačka Emily Armstrong z losangeleské hardrockové party Dead Sara. Zároveň bylo také oznámeno datum vydání nového alba, jež dostalo název „From Zero“. Po dlouhých sedmi letech tedy došlo k tolik očekávanému znovuzrození, na které jsem se fakt hodně těšil. Tento pocit se ještě umocnil poté, co jsem si poslechl nový singl „The Emptiness Machine“, který mě totálně rozsekal a vystřelil až někam do vesmíru. Stále jsem ale měl v hlavě určité obavy, zda to přeci jen bude ono, nicméně veškeré mé obavy se okamžitě rozplynuly s dalším zveřejněným singlem „Heavy Is the Crown“. I následné singly, pomalejší „Over Each Other“ a říznější „Two Faced“ mě utvrdily v tom, že Emily Armstrong byla geniální volba, vše do sebe zapadlo na jedničku, Emily je ve všech hlasových polohách naprosto úžasná, s Mikem Shinodou se skvěle doplňují, kapele to šlape jak už dlouho ne. Mimo dříve zveřejněné singly jsou na desce ke slyšení další neméně povedené pecky. Patrně nejtvrdší položka, punkem načichlá „Casualty“ či svižná „IGYEIH“ řežou jak dobře nabroušená pila, „Stained“ a „Good Things Go“ jsou zase uvolněnější, popovější. Jediné vyloženě slabé místo spatřuji v „Overflow“. Tady jsem se absolutně nechytal, přišlo mi, že žánrově tato píseň do alba vůbec nezapadá, anebo jsem si možná jen vzpomněl na předchozí, mnou tolik neoblíbené desky. Linkin Park s „From Zero“ navazují přesně tam, kde svého času s „Meteorou“ skončili. Jejich avizovaný návrat ke kořenům, tj. do jejich počáteční nu metalové éry, se povedl opravdu na výbornou, udělali mi ohromnou radost. Novinka se už teď může zařadit k jejich nejlepším počinům, kterou jen potvrdili svou neotřesitelnou pozici a u mnohých fanoušků (včetně mé maličkosti) si tak velice pravděpodobně napravili reputaci. Klobouk dolů, tomu říkám návrat se vší parádou. The Legend is Back.
29. 11. 2024 6:09
|