Aleš BRICHTA - Legendy 2
Jsem překvapená, že album dostává takový hejt....

Aleš BRICHTA - Legendy 2
... poznámka: Out in the Fields nie je song od...

Aleš BRICHTA - Legendy 2
Kravina na kvadrát! Výplod šílence, debilní...

Aleš BRICHTA - Legendy 2
Album coververzí „Legendy 2“ dodnes vnímám značně...

Aleš BRICHTA - Legendy 2
První album, kde jsem si říkal, že má Brichta...

Ola HALÉN (HALÉN, INSANIA) - Nedokážu zpívat o dracích, bojovnících a podobných věcech (English version below)
Hezký rozhovor!

CRUACHAN - The Living and the Dead
Album je boží a skladba "The Living" je epochální

BURZUM - Fallen
Další z výborných a dokonale odpočinkových desek...

Aleš BRICHTA - Legendy 2
Arakainovské Legendy z roku 1995 měli tehdy...

Aleš BRICHTA - Legendy 2
Zbytečné album - to sedí. Ale pár dobrých skladeb...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



komentáře k článku DREAM THEATER - Parasomnia


6/10 (v rámci DT) - Laďo

Po otrasnom prešľape "The Astonishing" a nevyraznom debute jednoznačne najslabší album DT. Doska, ktorá je až na krásnu baladu "Bent a Clock" uplne zbavená emocií, neraz vykráda známe motivy z minulosti, je bez chuti, zapachu a obsahuje suverénne najhoršiu "dlhú" skladbu v ich historií - "The Shadow Man Incident". Také "Count of Tuscany", "Octavarium" či "Illumination Theory" sú iná liga, možno i iná súťaž. Album, ktory zrejme vznikol iba akymsi jammovanim a pozliepanim napadov k sebe. Album, kde chybajú vzdušnejšie aranžmá, atmosféra a najmä silné piesne. Najzaujímavejšou vecou je teda na "Parasomnia" návrat M.Portnoya, a to je žiaľ na kaliber DT málo. Dúfal, že pätica taktiež prehodnotí odohranie celej novinky na ďalšom turné, také 2-3 veci stačia až až

18. 02. 2025 17:41

- orre

9/10!

18. 02. 2025 15:46

Návrat jako hrom - David Svoboda

Ztráta Mikea v roce 2010 nebyla pro DT prohrou ( desky s Mistrem Manginim mám až na tu odpornou zhovadilost jménem The Astonishing moc rád, přičemž u mě osobně vedou desky z let 2010 a hlavně 2013). Problém je ten, že se hlavní podíl skladatelského procesu bohužel přesunul na toho klávesového masturbátora Rudesse a DT zapomněli, že jsou i o kytarách, base a bicích. Desky DT jsou vždy dlouhé, propacované a náročné na poslech, ale vždycky měli všechny atributy toho, aby se člověk nenudil. A to se teď opět vrátilo. Návrat Mistra Portnoye je pro DT jako vědro živé vody. Takhle dobrou desku jsem slyšet chtěl, a přiznám se, že jsem v to nedoufal. Závěrem dávám hodnocení 10/10 za to, že se vrátili DT, které jsem vždy Miloval a jsem rád, že je ta Láska zpátky.

18. 02. 2025 7:57

1

Přidat komentář

Jméno:
Email:
Předmět:
Komentář:
Ochrana proti spamu: Název dnešního dne (bez diakritiky, malým písmem)


 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.18434 sekund.