AEON GODS - King of Gods

Vzhledem k tomu, že italská firma Scarlet Records bere pod svá křídla kdekoho, nevkládal jsem velké naděje ani do její nové akvizice, německé powermetalové party Aeon Gods. Navíc mě začíná lehce iritovat rádoby tajuplná image, kdy se hudebníci schovávají za přezdívky a stylizované masky, což je případ i této kapely. Je ovšem pravda, že singly, které vydání desky předcházely, nezněly vůbec špatně a daly pádný důvod ke koketerii s debutem, jenž dostal do vínku honosný titul "King of Gods". ..více

[recenze]

[06.12.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

TO/DIE/FOR - All Eternity

Dávnou statistiku o tom, že Finsko je zemí s největší mírou sebevražd v Evropě, trochu nabourávají zprávy z posledních let, dle kterých se daří výši tohoto nelichotivého údaje snižovat. I tak asi rovnice Finsko = tíživá melancholie z mysli lidstva jen tak snadno nevymizí. A proto není divu, že i v hudbě je toto spojení bráno za přirozené, a je fakt, že některé finské kapely mu staví dobrý základ. Byť se To/Die/For asi nikdy neocitnou v čele pomyslného žebříčku nejpůsobivějších smutnilů, je fakt, že chytlavou melancholií je jejich hudba prosycená ..více

[recenze]

[05.12.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]

MAYHEM - Deathcrush

Co se vám vybaví, když se řekne Mayhem? Tedy ještě lépe THE TRUE MAYHEM... Obrovský kult? Nafouklá hromada sraček? Kapela, bez které by black metal nepřežil, nebo jen parta průměrných muzikantů, kteří si pověst vybudovali na kriminálních činech? Tahle parta je asi všechno zmíněné dohromady, přestože požívá silné kultovní postavení jako snad žádná jiná metalová formace. Jenže všechno spolu souvisí a faktem je, že Mayhem svého postavení nedocílili ani tak skrze hudbu, ..více

[recenze]

[05.12.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

BODY COUNT - Merciless

Každé nové album amerického gangu Body Count můžeme považovat za jakýsi barometr, který informuje o sociálním stavu světa. Agresivní kritikou naplněné texty sytily stejnojmenný debut z roku 1992 i všechny další studiovky. A protože se společnost po lidské stránce zase nikam neposunula, bylo plno materiálu i na aktuální desku, která atmosféru nenávisti indikuje už titulem "Merciless" a přebalovým art-motivem, na němž se role nemilosrdného exekutora ujal samotný Ice-T...více

[recenze]

[04.12.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

ENSIFERUM - Winter Storm

Finové Ensiferum patří mezi kapely, jež mají vlastní, nezaměnitelný a okamžitě rozpoznatelný výraz, kterého se zuby nehty drží už od debutového alba, a pravděpodobně mu zůstanou věrni až do konce hudební kariéry. Novinka „Winter Storm“ stejně jako všechny předchůdkyně přináší agresivní, svižný a bojově laděný folk metal s důrazem na silné melodie. V textech kapela vypráví fantasy příběh, který popisuje konflikt dvou znesvářených národů. Jeho autorem je baskytarista Sami Hinkka...více

[recenze]

[04.12.2024]

[Moloch]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

DAWN OF DESTINY - IX

V příštím roce německá pětice Dawn Of Destiny slaví dvacetiny a letos vydala deváté album s nepříliš nápaditým názvem „IX“. V aktuální sestavě nahrála i předchozí album a nebýt několikaleté pauzy navrátilce Veitha Offenbächera, jehož na čas zastoupil Felix Gebhart, oslavila by i jednu dekádu působení v neměnném složení. Máte-li tušení, že takhle suchopárný úvod není náhoda, která přišla sama od sebe, trefili jste hřebíček na hlavičku. S úrovní nahrávek Dawn Of Destiny to vždycky bylo jak na houpačce - žánrově bochumská pětice překvapit nemůže, ..více

[recenze]

[03.12.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

MARILYN MANSON - One Assassination Undxer God - Chapter 1

Pro Marilyna Mansona nebyly poslední roky ty nejlepší. Že umělecky strádá, ví fanoušci už delší dobu, když se na konci milénia vyčerpal triumvirátem „Antichrist Superstar“, „Mechanical Animals“ a „Holy Wod (In The Shadow Of The Valley Of Death)“, nikdy se k takové kvalitě desek už nedokázal vrátit a ačkoliv natočil slušné kusy „The Golden Age OF Grotesque“ či „The Pale Emperor“, většinu času pouze paběrkoval. Obvinění ze sexuálně motivovaného násilného chování od několika žen,..více

[recenze]

[03.12.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

SLADE - The Amazing Kamikaze Syndrome

Očekávalo se, že deska „Till Deaf Do Us part“ vrátí Slade zpět do hry, ale vykázala mizernější výsledky než „We`ll Bring The House Down“ a pohlaváři z vydavatelství RCA začínali být trochu rozpačití z rozhodnutí zlanařit britskou čtveřici mezi kmenové kapely. Když nevyšlo ani chystané turné s Bobem Segerem, vypadalo to, že Slade si budou muset hledat nového vydavatele. Bubeník Don Powell přiznal zaječí úmysly, neboť se chtěl připojit k AC/DC, kteří hledali náhradu za Phila Rudda. ..více

[recenze]

[02.12.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

HORIZONT - Úhel pohledu

Horizont z Luhačovic jsou zatím nepříliš známá kapela, ale to se může klidně brzo změnit. Skupina po osmi letech vydala debutové album „Úhel pohledu“ a stylem zapadá mezi moderní rockové a metalové kapely, přičemž tvrdostí se nacházejí někde mezi těmito dvěma styly. Jejich hudba je poměrně přímočará a soustředěná především na silné refrény. Horizont si zakládají na tom, aby každá skladba dostala maximální péči, ostatně i to uváděli jako jeden z důvodů, proč debut vyšel až nyní...více

[recenze]

[02.12.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

IMPELLITTERI - War Machine

I don`t know why we all can`t live in peace
Here comes the war machine

Bojová témata byla v metalu vždycky oblíbená, ovšem v době, kdy je pojem válka skloňován mnohem častěji, než by se asi komukoliv normálně uvažujícímu o osudu světa zdálo, může být název alba „War Machine“ poněkud dvojsečný. Chris Impellitteri, který si se svou stejnojmennou úderkou připíše zanedlouho na hřbet už čtvrtý křížek, ..více

[recenze]

[01.12.2024]

[Savapip]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Chris IMPELLITTERI (IMPELLITTERI) - Tahle kapela je jako válečný stroj

Chris Impellitteri se vrací po šesti letech, což je jeho nejdelší pauza za celou kariéru. Možná trochu vynucená covidovou pandemií, ale na výsledku v podobě desky „War Machine“ se nijak moc nepodepsala. Kytarista je na album náležitě pyšný, což je znát i z prohlášení, že se jedná o jeho nejlepší desku, ale i z toho, že na bubenickou stoličku usadil jednoho z nejlepších hráčů žánru Paula Bostapha. Chris o něm prozradil, že Bostaph čerstvě opustil kapelu Kerryho Kinga a chystá se ..více

[rozhovory]

[01.12.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

CEMETERY SKYLINE - Nordic Gothic

Budeme-li hledat album, které by letos mohlo kandidovat na největší překvapení roku, do osudí se zcela jistě dostane projekt Cemetery Skyline (není na místě zatím hovořit o kapele, vzhledem k tomu, že se pětice muzikantů zatím tváří, že živá vystoupení sice budou, ale spíš jako výjimečná záležitost – uvidíme, jak dlouho jim tohle přesvědčení vydrží). Překvapivých je na něm několik složek – sestava, styl i osobité uchopení žánru. ..více

[recenze]

[30.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

MOGGS MOTEL - Moggs Motel

Konec UFO, který je, zdá se, definitivní, proběhl docela podivně, neboť zpěvák Phil Mogg kapelu už opustil s odkazem na zdravotní problémy. Je mu šestasedmdesát, na nějaký neduh má nárok, jeho přístup však spoluhráče, mezi nimiž byl i bubeník Andy Parker, který to s Philem táhl celou dobu, trochu zaskočil. Ještě více překvapující je, že Mogg kariéru nepověsil na hřebík, jak původně deklaroval, ale postavil si novou kapelu, do jejíhož názvu vetkl své jméno...více

[recenze]

[30.11.2024]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

VOODOO CIRCLE - Hail To The King

„Voodoo Circle se nesnaží zamaskovat své vlivy a vědomě následují stopy ikonických kapel“. Pokud se oficiálně zaštítíte podobným prohlášením, alespoň částečně otupíte zlé jazyky, které by měly potřebu otloukat vám o hlavu, že po slavnějších kolezích pokukujete příliš okatě. Ale u Alexe Beyrodta a Voodoo Circle pošilhávání po Whitesnake či Rainbow stejně nikoho nepřekvapí (a snad ani nepohorší). Alex před lety objevil ideálního parťáka, frontmana Davida Readmana..více

[recenze]

[29.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

LINKIN PARK - From Zero

To, co ještě před nedávnem vypadalo jako čirá utopie, je skutečností. Linkin Park jsou zpět a dokonce s novou deskou, která si klade za cíl konkurovat nejlepším dílům, ačkoliv je jasné, že vrcholu, jakého dosáhl debut „Hybrid Theory“ a s odřenýma ušima i následující „Meteora“ nemůže být už dosaženo. Nejen proto, že Linkin Park jsou už jinou kapelou. Nemají ve svém středu zesnulého Chestera Benningtona, po jehož sebevraždě se zdálo, ..více

[recenze]

[29.11.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

Jack RUSSELL - For You

Začátek milénia nebyl pro Great White ani Jacka Russella nejlepší dobou. Kapela byla v koncích, když ji opustili skoro všichni členové, Jack lepil sestavu, jak to šlo, i jeho osobní život byl v troskách. Procházel rozvodem, zemřel mu otec a až po uši spadl do starých návyků, ať už se jednalo o drogy nebo alkohol. Kapele a managementu Great White oznámil, že odchází na sólovou dráhu. Ne tak, jako v roce 1995, kdy natočil „Shelter Me“, ale tentokrát bez berliček kapely a bez jakékoliv účasti jejích členů. ..více

[recenze]

[28.11.2024]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

RISK - Turpitude

Hanebnost? No dobrá, jestli to tak vnímáte… Název pátého (a posledního) alba Risk je dvojsečný – v kontextu celé diskografie kapely je užití pojmu „Turpitude“ částečně na místě, pokud se Mikušově partě dalo v průběhu intenzivní životní pětiletky něco na jednotlivých albech vyčítat, je „Turpitude“ jakýmsi přehledem toho, co se kapele ne úplně vydařilo. Ztratila se sranda a živočišnost prvních desek, ztratila se atmosféra desky „The Reborn“. Nápady byly značně vylouhované, na Heimiho Mikuse jako by po dvaceti letech na scéně ..více

[recenze]

[28.11.2024]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 4,5/10]