- Hellhammer

Jazzko to napsal naprosto výstižně a můžu jen podepsat...

28. 01. 2014 20:05

Satyricon překvapil! - jazzko

Zkusil jsem si pustit poslední desku Satyricon, navnaděn recenzí, zvědavý po hlasité kritice fanouškovské obce. Nutno na začátek říct, že Satyricon jsem poslouchal od vydání Nemessis až po Now, Diabolical. Poté jsem se, pro celkově stagnující metalovou scénu, která už mě neměla příliš čím obohatit a z mého pohledu jenom opakovala již opakované, zcela odklonil k hudebním žánrům, které s metalem nemají zhola nic společného, avšak které mi umožnily můj další hudební vývoj. Kapely jako Satyricon, Emperor, Dimmu Borgir, CoF, Immortal, Enslaved a mnozí jiní, na které si z hlavy třeba už ani nevzpomenu, to vše byla jména, která se v mé hudební aparatuře v devadesátých letech, ale i v novém miléniu, objevovala velmi často. Nyní, po osmi letech, jsem zvědavě sáhnul po novince od Satyricon. Satyricon jsou na první poslech umírněnější, pomalejší, čitelnější a jaksi hladší. Ta tam je zběsilé tempo z Extravaganzy, zmizel nádech středověku z Nemessis Divina, postrádám i rockovou přímočarost z Volcana či z Diabolical. Kapela patrně měla vždy za cíl neustrnout na stejném místě a snaha o jakýsi posun v celkovém hudebním vyznění je s přihlédnutím k věku tvůrčího dua Satyr-Frost z mého pohledu zcela pochopitelná a logická. Jinak se na hudbu (ale celkově na jakýkoliv jiný druh umění) dívá člověk kterému je 20 let a jinak ten, kterému je už více než čtyřicet. Syrovost, rychlost a technickou složitost nahrazuje důraz na přednes tónu a hra s barvami zvuku. Rozumím tedy klidným pasážím i rozhodnutí pro analogovou nahrávku (která mimochodem na kvalitní aparatuře zní opravdu velmi dobře). Pánové už nemají potřebu dokazovat, že jsou schopni nadzvukových sypaček a extrémní syrovosti (to ostatně stále jsou), byť i na této desce kdo chce, ten tam i tyto aspekty bez problémů najde. Milovníci extrémní řežby se už hold musí poohlédnout někde jinde. Na chvilku bych se pozastavil při tolika propírané kontroverzní skladbě Phoenix. Je pro mně opravdu překvapením, že jí nazpíval někdo jiný, a že vůbec došlo k rozhodnutí použít čistý vokál. Satyrův hlasový projev přitom považuji za snad to nejlepší a nejďábělštější, co jsem v tomto úzce profilovaném žánru kdy slyšel. Phoenix ale není špatnou skladbou a rozhodně nesdílím názor (patrně většinový), že by byla skladba nazpívaná ležérně, či snad zcela odfláknutá. Naopak, mám pocit, že se dotyčný zpěvák do skladby opravdu snažil položit a v rámci svých hlasových možností vydal ze sebe maximum. Že v žánru jako takovém (a klidně i v celém metalu) zcela chybí opravdu kvalitní zpěváci (čest výjimkám jako třeba Anneke z ex The Gathering), to je holý fakt, avšak na druhou stranu, metalová hudba nikdy nebyla tím správným prostorem pro opravdové zpěváky, ti se realizují ve zcela jiných hudebních žánrech a je to tak naprosto v pořádku. Skladba Phoenix tak pro mně zůstává zajímavým oživením desky a byť bych nechtěl, aby byla třeba taková deska celá, jako jednotlivá skladby vsazená do celku mi přijde více než povedená. Satyricon dozráli do dospělosti a pokračují tak tam, kde je to z mého (ale snad hlavně z jejich) pohledu logické. Rozhodně se jedná o správný krok a za sebe jsem rád, že se Satyricon odmítá zařadit do obrovské haldy kapel, které hrají 20 let stejnou hudbu s minimem invence a s totální rezignací na jakýkoliv hudební progres. Satyricon mě tedy i po dvaceti letech pořád baví.. :)

28. 01. 2014 15:00

- Aldys

Phoenix je výborná věc ,-)

16. 11. 2013 12:49

Upřímně- - b.wolf

black jsem nemusel a nijak mě ty "sypanice" jak říká kolega, nezaujaly ... až do alba Volcano. Novinku jsem slyšel jenom 2x a musím říct, že se mně líbí. Zatím 9/10

9. 11. 2013 11:48

- Veronika

Tady musím zas jednou naprosto souhlasit. Vynikající věc. :)

8. 11. 2013 18:44

- Venca

Nová fošna je pecka, ale Volcano u mě vítězí na celé čáře :-)

8. 11. 2013 14:01

- Pepsi Stone

Now, Diabolical pro mě byla dosud nejlepší deska Satyricon, ale teď je to tahle. Teď je jasný, kdo blacku vládne

8. 11. 2013 11:51

- Fenris 13

Pepsi Stone: Jj, stačí se zaposlouchat třeba do Tro og Kraft - zdánlivě jednoduchá skladba, ale když se do toho ponoříš, tak se tam toho děje tolik! Hymna jak sviňa. A kdo označuje Fénixe za bezduchý popík...stačí se zaposlouchat do Frostovo bicích, to žádný pop není :-) Miluju Nemesis Divina, Rebela i Now, Diabolical, ale tohle album u mně pomalu ale jistě šplhá na nejvyšší příčku.

8. 11. 2013 10:17

- Pepsi Stone

Fenrisd: Přesně tak. Na první poslech ničím z diskografie Satyricon nevyčnívá, ale když se poslouchá častějc, roste do obludných rozměrů.

8. 11. 2013 8:14

- Fenris 13

Výborná deska, s každým dalším poslechem roste. Takhle hraje sebevědomá kapela která nemá zapotřebí se podbízet a prostě si užívá. A ta radost je z toho slyšet.

8. 11. 2013 7:55

- Soichiro Honda

Prečo mám pocit že počúvam najlepší album satyrákov?

8. 11. 2013 0:09

- Pepsi Stone

I když k Bathory jí ještě kousek chybí...

7. 11. 2013 21:43

- Supermartonátor

Vydařená deska. Kapela, která má stále co říci a zní nezaměnitelně.

7. 11. 2013 19:30