Co se týče postavy Zodiaca Mindwarpa a jeho kapely The Love Reaction, tak se přiznám, že pro mě byla vždycky velkou neznámou. Samozřejmě jejich největší hit „High Priest Of Love“ jsem ve své době zaregistroval, ale nikdy mě tvorba tohoto podivína neoslovila natolik, že bych ji cíleně vyhledával. Proto emisi novinky „We Are Volsung“ jsem zachytil víceméně jen náhodně. Po jejím poslechu je jasné, že u Zodiaca se za těch dvacet let, co se poprvé prodral na výsluní, nic nezměnilo. Stále se jedná o úderný motorkářský rock n´roll trochu střihlý temnotou Alice Coopera a Glenna Danziga.
Svého času se říkalo, že Zodiac Mindwarp hodně ovlivnil Kodymovy Wanastovi Vjecy, ovšem když byste tyhle dvě kapely postavili vedle sebe, zjistíte, že je to trochu jinak. Zodiac hodně čerpá z rock n´rollového odkazu šedesátých let. Daleko samozřejmě nemá k motorkářské hymně „Born To Be Wild“, ale ani k tvorbě takových Motörhead. V jejich zvuku slyšíme i počátky Nové vlny britského heavy metalu, ale i rebelský postoj Sunset Boulevardu osmdesátých let, těch natupírovaných a fucky kolem sebe házejících kapel.
Jedna věc je jasná. Zodiac Mindwarp umí napsat pořádnou vypalovačku jako je „We Ride“, „White Trash“ nebo úvodní „Stark Von Oben“, ovšem na to aby dosáhli první ligy, jim přece jen pár věcí chybí. Zodiac svou kapelu táhne pořád jedním směrem bez ohledu na to, jestli je to dobře nebo ne. Absolutně se odmítá přizpůsobit jakýmkoliv komerčním vlivům, které by jeho tvorbu mohly i obohatit a katapultovat jeho kapelu o úroveň výše. Odmítá se také přizpůsobit době, takže stále hraje jako v osmdesátých letech.
„We Are Volsung“ můžeme přirovnat například k nedávno recenzované „The World Is Yours“ od stylově úzce spřízněných Motörhead. Oproti novince Lemmyho party je „We Are Volsung“ sice více barvitější, obsahuje více výrazných skladeb, ovšem není tak charismatická a tak zvukově ukotvená. Ve výsledném hodnocení se proto na obě desky dívám úplně stejně. Rozhodně to není zklamání, ovšem že by se jednalo o převratné nahrávky, které by rotovaly v mém přehrávači od rána do večera, to tedy ani náhodou.
|
