Situace je jasná. Foo Fighters jsou ostře sledovanou kapelou od svých začátků. Dave Grohl byl sice tím nejméně viditelným členem Nirvany, ovšem po jejím konci se situace otočila. Jak dopadl Cobain, ví všichni, Novoselic se po krachu projektu Sweet 75 uchýlil k politice, aby v ní nakonec žádnou velkou díru do světa neudělal. A Grohl tak obratně mohl přebrat prapor. Postupem let udělal ze svých Foo Fighters (původně zamýšlených jako one man sranda projekt) hvězdy první kategorie a proto je v současné době stále pod ostřížím zrakem celého rockového světa. A proto se také na novinku „Concrete And Gold“ čekalo už dost netrpělivě, ba dokonce nevrle. Grohl sem tam přilil oleje do ohně, například tím, že na desce bude hostovat největší popová hvězda planety. Jméno se ale dlouho tajilo.
Nakonec po různých typech Grohl oznámil, že to bude Justin Timberlake, což nakonec fanoušky ale nechalo klidnými. Ti se spíše soustředili na singl „Run“, který Foo Fighters vypustili do světa 1. června, a který svým entuziasmem sliboval velké věci. Měl v sobě všechno, pro co se Foo Fighters stali velkou kapelou. Měl žhavou melodiku, měl neopakovatelnou atmosféru minulé desky „Sonic Highways“, kterou nakonec vzali na milost jak kritici, tak fanoušci a především ukrýval v sobě animální Grohlův řev, jaký nebyl ke slyšení už dlouho. Rytmické zvraty a skvělá kytarová sóla pak už působily jako velmi příjemný bonus.
Ne náhodou „Run“ (po vcelku nicneříkajícím intru „T-Shirt“) novinku „Concrete And Gold“ otvírá. Vpád do alba je to tedy grandiózní. Pak přichází (podle Grohla nejočekávanější, podle fanoušků spíše trpěný) Timberlake v sedmdesátkovém retru „Make It Right“, vcelku nevýrazné kompozici, která si při asistenci takové hvězdy zasloužila mnohem větší lesk a výraznější aranže. Timberlake tedy zazpívá, nenedchne, neurazí a skladba vylétne druhým uchem ven. Energie se pomalu vytrácí. Druhý singl "The Sky Is A Neighborhood" sází spíše na jakýsi barový, najazzlý pop rock, kde sice Grohl předvádí něco ze svého entuziasmu a velmi slušný refrén s pěkně přibustrovanými kytarami dokáže po prvotním pozorném povytažení obočí skladbu zachránit. To se dá říct i o „La Dee Da“, startující zmučeným kytarovým riffem a Grohlovým zpěvem prohnaným „přes krabičku“, ale naštěstí trojice kytar seká strojově přesné riffy a Grohl v refrénu opět šílí jako v divočejších částech singlové „Run“.
Ovšem s následující „Dirty Water“ je vidět, že začíná být zle. Foo Fighters jako kdyby ztráceli energii (ta se vrátí ještě v dobré, stadionové „Arrows“) a pomalu i zabředávali do vlastní nemohoucnosti přijít s další skutečně dobrou skladbou. Druhá polovina desky, s výjimkou zmíněné „Arrows“ tak působí až neskutečně mdlým dojmem, že se až posluchač diví, že tohle hraje stejná kapela, která před šesti lety dokázala přijít s naprosto osvěžující kolekcí „Wasting Light“ nebo před třemi lety uměla posluchače přikovat k přehrávači prostřednictvím neopakovatelné atmosféry „Sonic Highways“. Všechno z toho tady totiž chybí.
Foo Fighters neztratili cit pro své specifické melodie. Ty jsou tady stále, ovšem jsou podávány s razancí stárnoucích kmetů, na kterých je cítit, jak rychle jim ubývají síly. Počínaje skladbou „Happy Ever After (Zero Hour)“ začíná kapela doslova tápat a utápí se v podivném mlžném oparu průměrného pop rocku, která nezachrání ani hostující megalegendární Paul McCartney z The Beatles, který si v „Sunday Rain“ zahrál na bicí a s kapelou pak při násleších nové desky pobyl několik chvil ve studiu. Možná vzpomínali na to, jak jednorázově při jakémsi oživení Nirvany zastoupil místo Kurta Cobaina… (mimochodem na youtube jsou ukázky, jak se bývalý Beatle popasoval s Cobainovým odkazem, ale to už je úplně jiný příběh…)
Ten alba „Concrete And Gold“ není zrovna dvakrát veselý. Velká očekávání se desce nedaří splnit a když skončí závěrečná, utrápená a kompozičně docela nešikovná titulní věc, je nutné si přiznat, že tahle deska se Grohlovi a jeho partě příliš nepovedla. Když totiž vedle ní působí i současní Bon Jovi jako velmi vzrušující a docela cool parta, je u seattleských skutečně něco špatně.
|