15.10.2018
ALDARIA
Norský uměleck Frode Hovd, který loni nadělil ..více

15.10.2018
SLIPKNOT
Přestože se spekuluje, že pro Coreyho Taylora je už ..více

14.10.2018
GUARDIANS OF TIME
Už je pět dní budou čekat příznivci norských ..více

14.10.2018
INFINITA SYMPHONIA
INFINITA SYMPHONIA zlákali ke spolupáci na chystaném albu ..více

12.10.2018
Marius DANIELSEN
Druhá část powermetalové opery Nora Mariuse Danielsena ..více

12.10.2018
DIVINE ASCENSION
Novinkové album australských progresivců DIVINE ASCENSION ..více






DRAGONLORD - Dominion
(y) ..

DRAGONLORD - Dominion
Môj názor je ten, že Formation (9/10) je návra ..

AMORPHIS - Queen Of Time
Fantastické album. Nestává se často, aby kapel ..

DRAGONLORD - Dominion
Ja by som veľmi nechválil ani Formation. S The G ..

DRAGONLORD - Dominion
Poslední je vyloženě tuctový thrash! Porovnej ..

DRAGONLORD - Dominion
Není to kdo ví co, ale deska mě baví rozhodně ..

DRAGONLORD - Dominion
Je to slaboučké. Raději se věnuj Testament Eri ..

DORO - Fear No Evil
...je hrozná sr..čka. Nesnese srovnání s nič ..

RATT - Invasion Of Your Privacy
Nevím přátelé, mně tato kapela proti hair (gl ..

DORO - Fear No Evil
Jenže hlas nezachrání všechno a u Doro to plat ..




Za poslední měsíc:
HELLOWEEN - Máme v kapele šest skladatelů. Nápadů na novou desku bude dost!
4670x

ALKEHOL - Sudová přitažlivost
2541x

GRAVE DIGGER - The Living Dead
907x

CRUADALACH - Raised By Wolves
841x

DRAGONY - Masters Of The Multiverse
821x

KILMARA - Across The Realm Of Time
800x



21.10.2018
ROBERT JON & THE WRECK (USA), Melouni..
Praha, Klub Vagon, začátek od:21:00, vstupné: 299,-

23.10.2018
Red Baron Band Psycho Doors Revival Revolver 66 (USA/CZ)..
Praha 1, klub Vagon, Národní třída 25, začátek od:20.30, vstupné: 150

02.11.2018
DARKFALL (AT), WARBELL (PL), INNERSPHERE, INNER SANCTUM (DE), RAW..
PRAHA - MODRÁ VOPICE, začátek od:18:30, vstupné: 180



článků celkem: 6579
recenzí: 5353
reportů: 532
rozhovorů: 362













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


QUICKSAND - Interiors

Když tehdy na konci osmdesátých let začínali, byli to fanoušci Poison a Mötley Crüe. Když ale v roce 1993 debutovali albem „Slip“, jejich muzika už zněla odlišně. Byla poučena společnými koncerty s Helmet, White Zombie, Anthrax, Fugazi a Rage Against The Machine, byla mnohem rvavější. Vstřebala tenkrát do sebe vlivy newyorské hardcorové scény, příchuť tehdy všudypřítomného grunge a melancholie alternativního rocku. Najednou začali být Quicksand žádaným zbožím. Zájem o ně se ještě zvýšil, když vydali výborné album „Manic Compression“ a z čistě zištných důvodů vyrazili na turné s The Offspring. To jim nakonec podrazilo nohy, když během cesty eskalovaly vnitřní rozpory, které pak vedly k rozpadu. V době, kdy Quicksand měli skutečně slušně našlápnuto…

K reunionu došlo sice docela brzy, už dva roky po rozpadu, ale čas tehdy ještě neuzrál. Kapela se pustila do natáčení nového alba, ovšem to nikdy nedokončila a v roce 1999 bylo po všem. Zdálo se, že už definitivně. Ovšem člověk míní a Walter Schreifels mění. Roku 2012 znovu svolává starou partu s nabídkou na několik koncertů. Ty údajně šlapaly povážlivě dobře, ovšem když se začalo v roce 2016 mluvit o nové desce, nikdo to nebral moc vážně. Jenže teď už doba dozrála. Konec minulého roku proto přinesl comebackové dílo „Interiors“ První společnou desku po dvaceti letech.

Samozřejmě, že Quicksand nikdy neurčovali styl. Pro své debutové album si tenkrát vzali všechno, co je tehdy na scéně uchvátilo, přidali k tomu pár zkušeností z undergroundu, z čehož nakonec vzešel zajímavý post-hardcorový mix. Přesně tím se tahle newyorská čtveřice prezentuje i teď, v době kdy sice už podobná hudba totálně vyšla z módy, ovšem právě proto může být uvěřitelnější než v době svého vzniku. Trendy se s ní teď už honit nedají a proto nezbývá, než jí hrát od srdce. To je na „Interiors“ docela cítit. Z celého alba je totiž znát, že přípravy kapelu bavily, že ještě nevyprchala chuť do společného hraní, přestože má dvaadvacet let zpoždění.

Quicksand nikdy nebyli žádní hitmakeři a klasickým stadionovým kusům se vyhýbali co možná největším obloukem. U nich šlo vždycky hlavně o atmosféru jako takovou a tu neztrácí ani jejich novinka. Že se u nich změnilo pramálo, je jasně slyšet hned od úvodního sekaného riffu „Illuminant“, kdy se kapela noří do vln, které kdysi dávno na umění povýšili například Jane`s Addiction. I Schreifelsův hlas nabírá více jistoty a suverenity, aniž by ztratil cokoliv ze svého mladického projevu. Jistý v kramflecích je i v silném refrénu a to nejen v úvodní, zmíněné „Illuminant“, ale i v dalších věcech, z nichž nejvýrazněji zní zmutovaná punkovka „Under The Screw“, titulní „Interiors“, která se v uvozovkách dá pasovat na největší hit celého alba a sabbathovským riffem uvedená „Fire This Time“, kde zaujme grungeový refrén s roztřesenou kytarou.

Vybírat záchytné momenty je u tohoto alba docela těžké. Jedná se totiž o vzácně vyrovnanou kolekci, které nehrozí sice žádné velké vzestupy, ale už vůbec ne nepředvídatelné pády do kvalitativních hlubin. To si Quicksand dovedli ohlídat u svých prvních dvou alb, umí to, a ještě s větším nadhledem, i dnes. Proto i dva nepojmenované předěly na desce dávají smysl, když se jim povede navodit patřičnou atmosféru před dalšími skladbami. Ta vygraduje v závěrečné, podmanivé „Normal Love“, kdy už každému jasně dojde, že Quicksand nepotřebují žádné komerční berličky k tomu, aby dokázali natočit dobrou desku.

„Interiors“ je tedy comeback, který se vydařil. Nikdo vlastně už s touhle kapelou nepočítal, nikdo si na ně vlastně ani moc nevzpomněl. Oni ale docela rázně bouchli do stolu a předložili desku, která se může rovnat svému letitému předchůdci „Manic Compression“ a která jim dává docela dobré vyhlídky do budoucnosti.

Pepsi Stone             


www.quicksandnyc.com

YouTube ukázka – Illuminant

Seznam skladeb:
01. Illuminant
02. Under The Screw
03. Warm And Low
04. >
05. Cosmonauts
06. Interiors
07. Hyperion
08. Fire This Time
09. Feels Like A Weight Has Been Lifted
10. >>
11. Sick Mind
12. Normal Love

Sestava:
Walter Schreifels - zpěv, kytara
Tom Capone - kytara
Sergio Vega - baskytara
Alan Cage - bicí

Rok vydání: 2017
Čas: 41:05
Label: Epitaph Records
Země: USA
Žánr: post-hardcore

Diskografie:
1993 - Slip
1995 - Manic Compression
2017 - Interiors

Foto: archiv kapely


Vydáno: 21.01.2018
Přečteno: 594x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2018     RSS - články

stránka byla načtena za 0.161 sekund.