Duffa McKagana rozhodně není třeba představovat. Dnes, v době kdy je znovu členem Guns N`Roses, se kterými za poslední tři roky absolvoval obří „Not In This Lifetime World Tour“, znovu vstoupil mezi naprostou rockovou smetánku. Tam sice patřil už od dob debutu GN`R „Appetite For Destruction“, ale přece jen jeho jméno postupem let, kdy nebyl členem této legendy, tak trochu zapadlo prachem. Co na tom, že vydal dvě sólová alba, byl členem další úspěšné party Velvet Revolver, vedl své Duff McKagan`s Loaded a v současné době působí v projektu Walking Papers. Nic z toho nemohlo zastínit jeho domovské působiště a McKagan už navždy (i kdyby se nestal součástí comebacku) bude tím „blonďatým basákem z Guns N`Roses“.
Možná jeho novinková sólovka „Tenderness“ přichází trochu nečekaně. Poslední opravdu vlastní album „Beautiful Disease“ stvořil na konci devadesátých let, ovšem tento počin, přestože mezi fanoušky už dávno koluje, nikdy oficiálně nevyšel. Ani debutové album „Believe In Me“, jenž ještě vyšlo v domě gunsmánie, nebylo bůhvíjaké a z komerčního hlediska se jednalo tak trochu o propadák. Navíc podle celkem zaručených zpráv Guns N`Roses v současné době točí novou desku (s McKaganem i Slashem, samozřejmě…), tak nač štěpit síly a vydávat vlastní abum. Jistě, Slash přišel loni také s další nahrávkou, vzniklou ze spolupráce se zpěvákem Mylesem Kennedym, ale Duff byl vždycky přece jen více týmový hráč.
Ovšem ani Slash, ani Duff McKagan nebyli nikdy stěžejními skladateli v Guns N`Roses (to obstarávali Axl Rose a Izzy Stradlin) a proto jejich sólovky vždy stály tak trochu za díly, které společně stvořili v domovské kapele. Navíc Duff byl vždycky v GN`R ten největší pankáč a podle toho jeho desky zněly. I když to sám McKagan vyvracel, většina fanoušků mělo za to, že novinka bude vedená v tom duchu jako dávná „Believe In Me“ nebo skvělá skladba „Seattlehead“ z „Beautiful Disease“, která se stala už dávno součástí Duffových sólových koncertů. „Tenderness“ je však úplně někde jinde. Zapomeňte na pořádně ostrý rock n`roll s punkovým akcentem, ze kterého táhne kořalka a koks na sto honů. Sám McKagan už takový není a není taková ani jeho nová deska.
„Tenderness“ je totiž v podstatě akustická nahrávka, která je sondou do duše Duffa McKagana současných dnů. Ten od divokých dob raných Guns N`Roses prošel obrovskou proměnou, zbavil se nejen drog, ale i chlastu, dodělal si vysokoškolský titul, je byznysmanem, cvičí bojová umění a vyznává zdravý životní styl. Vezměte tedy „Believe In Me“ a „Tenderness“, dejte je vedle sebe a sami uslyšíte ten obrovský rozdíl. Duff prostě vyspěl a dnes se z nálepky „blonďatého basáka z Guns N`Roses“ snaží vymanit úplně jinak. Na „Tenderness“ se z něj stal čistokrevný písničkář. „Nejvíc mě vadilo, že jsem v rámci turné k „Use Your Illusion“ procestoval celej svět,“ svěřil se před časem Duff, „a nepamatoval jsem si z toho nic. Proto jsem si „Not In This Lifetime“ užíval o to víc.“ Právě zmíněné nedávné turné GN`R bylo inspiračním zdrojem pro Duffovu novou desku.
Z „Tenderness“ je cítit zklidnění, rovnováha a přemýšlivost. Tedy věci, které by člověk od starého pankáče opravdu nečekal. Už sám pilotní singl stejného názvu se nese na velmi poklidných vlnách, sice nepostrádá jisté hitové ambice, ale klade největší důraz na vlastní prožitek. Duff sedí sám na barové stoličce a hraje na akustickou kytaru. Sám, přímo od srdce, jen pro vlastní potěšení… Se skladbami jako „It`s Not Too Late“, „Feel“ (tu McKagan věnoval svému zesnulému kamarádovi ze Seattlu Chrisu Cornellovi) nebo „Cold Outside“ se tak přiblížil svému velkému idolovi Johnnymu Thundersovi, v „Chip Away“ zase oživuje dávného ducha Rolling Stones a v „Last September“ (s roztomile přisprostlým koncem), která nepostrádá country a folkovou atmosféru vyjadřuje svůj (negativní) názor na nedávnou kampaň MeToo. Hudebně nejzajímavější je závěrečná „Don`t Look Behind You“, která graduje za použití dechových nástrojů do nečekaného konce.
Stejně nečekaná je i tahle deska. Duff s ní sice nevystoupil ze stínu Guns N`Roses (což samozřejmě ani nelze), ale ukázal, že jako umělec je v současné době mnohem variabilnější a jeho stylový záběr je natolik široký, že si dnes už může dovolit vydat desku jakéhokoliv znění. Není sice novým Brucem Springsteenem, ale rozhodně ukázal, že má na víc, než předvedl například na zmíněném debutu „Believe In Me“.
|
