Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Ať si kdo chce co chce říká, vnímal jsem to jako...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Nejlepší název by pro to album byl "King for 1000...

SHINEDOWN - Planet Zero
Bude prosím recenze na Three Days Grace -...

VICIOUS RUMORS - The Devil`s Asylum
S recenzí plně souhlasím , minulá deska mně hodně...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Určitě v tom byl marketing. Je to výborná deska...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Ok, díky za vyjasnění. Tím mi ten název dává...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Není to tak dávno, co Weikath jasně vyjasnil...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Měli jsme ještě několik otázek, které se týkaly...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Díky za tohle interview. Akorát když přišla řeč...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
I když nejsem žádný skalní fanoušek Helloween,...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




THE LURKING FEAR - Death, Madness, Horror, Decay

Oč jsou At The Gates melodičtější a vznosnější, o to více jdou The Lurking Fear do špíny a undergroundu. Takto jednoduše by se dal charakterizovat rozdíl mezi kapelami, v jejichž čele stojí zpěvák Tomas Lindberg, který psal nesmazatelné dějiny melodičtější odnože švédského death metalu, ale podílel se také na utváření britského grindcorového undegroundu v řadách šílenců Lock Up. Jsou to dvě odlišné tváře extrémního metalu, ovšem Lindberg dokáže obě velmi slušně spojit. Důkazem toho jsou The Lurking Fear, kteří tvoří takřka dokonalý průsečík mezi At The Gates a Lock Up, přičemž si zachovávají vlastní tvář. Ta není originální, hodně toho dluží klasickému oldschool death metalu, ale alespoň The Lurking Fear odlišuje od dalších Lindbergových kapel.

Debut „Out Of The Voiceless Grave“ udělal kapele slušné jméno. Deathmetalový uragán s texty inspirovanými hororovou poetikou amerického spisovatele H.P. Lovecrafta si stylové fanoušky našel a to díky hudbě, kterou debut nabízel, ale i díky renomé, které kapele dávalo její složení. To se rekrutuje z ostřílených mazáků deathmetalové scény, Lindberga doplňuje jeho spoluhráč z At The Gates Adrian Erlandsson, kytarová dvojice Jonas Stålhammar (The Crown) a Fredirk Wallenberg (Skitsystem) a basista Andrease Axelssona (Disfear, Edge Of Sanity), což jsou muzikanti jako řemen, navíc s letitým zkušenostmi, které jsou vždy k nezaplacení. O podobných sestavách (ač ukotvených v jednom velmi sevřeném stylu) se tvrdívá, že nemohou natočit špatnou desku. Je tomu tak i v případě The Lurking Fear, jejich tvorba splňuje skutečně přísnější kritéria. Na druhou stranu také v drtivé většině případů nedokáží podobně složené superskupiny překvapit. A to je také případ The Lurking Fear…

I proto je znění „Death, Madness, Horror, Decay“ očekávatelné. Deska dopadla přesně tak, jak dopadnout měla. Je hřmotná, zvukově monstrózní (až z ní místy bolí uši, což je u death metalu v pořádku), dravá a dokonce i pestrá. Posluchači může vyrazit dech hned úvodní trojice skladeb. Hororové intro v otvíráku „Abyssal Smile“, přejde v dalších minutách do rychlopalného grindcorového tempa v „Death Reborn“ a „Cosmic Macabre“, ale to je naštěstí jen jedna z tváří kapely. Ta nejméně zajímavá. The Lurking Fear se k ní vrátí i v několika dalších skladbách (ve slušných „Ageless Evil“ a „One In Flesh“, či v trochu horší „In A Thousand Horrors Crowned“), ale v jiných stáčí kormidlo jinam, do epičtějších a dramatičtějších vod, což je největší deviza díla.

Vše začíná ve „Funeral Abyss“, v níž kapela nabírá pomalé doommetalové tempo, nepropustnou houšť riffů prosvětlují tóny čisté kytary a kapela rázem získává na rozmanitosti. Atmosféra inspirovaná ranými Black Sabbath se rázem dá krájet a posluchače přitahuje stále a stále více k sobě. Podobně koncipovaná je titulní „Death, Madness, Horror, Decay“, kde Lindbergův hlas nabírá blackmetalové manýry, umocňované znovu mrazivou atmosférou severských hvozdů. Tomuto nasazuje korunu závěrečná „Leech Of The Aeons“, uvozená předpotopním zvukem kláves, které střídají ponuré kytarové riffy, opět prodírající se zapáchající sludgemetalovou bažinou, které postupně dostávají skladbu do středního tempa. To The Lurking Fear sluší. Ještě působivější je druhá polovina skladby, ve které se kytaristé pustí do nenápadných vyhrávek, až hypnoticky se opakujících a mizících do ztracena. Je to výborná tečka za deskou, která má své mouchy (ve zbytečně grindových skladbách), ale i své nezpochybnitelné vrcholy.

The Lurking Fear nejsou tak skvělí jako At The Gates, ale své opodstatnění mají. Stejně jako z debutu, tak i z novinky je cítit potenciál, že by kapela mohla růst. Zde je zužitkováván o trochu více než na debutu, ale ještě ho dost zbylo na příští album. Pro The Lurking Fear je cesta k větší dramatičností a epičností rozhodně ta pravá.

Jan Skala             


FB THE LURKING FEAR

YouTube ukázka - Cosmic Macabre

Seznam skladeb:
1. Abyssal Slime
2. Death Reborn
3. Cosmic Macabre
4. Funeral Abyss
5. Death, Madness, Horror, Decay
6. Architects Of Madness
7. In A Thousand Horrors Crowned
8. Kaleidoscopic Mutations
9. Ageless Evil
10. One In Flesh
11. Restless Death
12. Leech Of The Aeons

Sestava:
Tomas Lindberg - zpěv
Jonas Stålhammar - kytara
Fredrik Wallenberg - kytara
Andreas Axelsson - baskytara
Adrian Erlandsson - bicí

Rok vydání: 2021
Čas: 38:08
Label: Century Media
Země: Švédsko
Žánr: death metal

Diskografie:
2017 - Out Of The Voiceless Grave
2021 - Death, Madness, Horror, Decay

Foto: archiv kapely


Vydáno: 05.01.2022
Přečteno: 864x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.01172 sekund.