Finští Depressed Mode jsou zpět. Dobré jméno si vybudovali v letech mezi 2005 - 2010, kdy vydali dvě alba, pak se na deset let rozpadli. Když se zase dali dohromady, přišel covid. A tak se třetím zářezem do diskografie „Decade Of Silence“ přichází dva roky po svém návratu. Nahrávka má nadupanou stopáž - hodinu a šest minut navíc, přitom naleznete jen devět skladeb. Většina songů má pět až šest minut, ale je tu i dvanáctiminutový kolos a pár dalších dlouhých skladeb. Styl Depressed Mode by se dal charakterizovat jako symfonický death/doom metal. Důležité je zůraznit, že polovina kapely je spjatá s melo-deathovými Mors Principum Est. Někteří bývalí členové Depressed Mode u nich zůstali i v době, kdy byl ohlášen návrat Depressed Modena scénu.
„Death Walk Amog Us“ se rozjíždí postupně, postraší vás symfonické intro a zlověstně temná atmosféra rozpoutává symfo-death metalové peklo. Úvod je ohromně epický, brutální riffy a growl jsou vystřídány čistě zpívaným refrénem. Místy si vzpomenete na postupy Septicflesh. „Death Walk Amog Us“ je jasná hitovka alba. „Endless November“ ukazuje doom metalovou tvář kapely. Symfo metalové motivy zůstávají, hudba se noří hlouběji do deprese a pomalejšího tempa. Překvapí přítomnost výrazných melodií a ženský hlas, patřící Veronice Bordacchini, známé z působení u Fleshgod Apocalypse. Hudba je temná, místy si tyká s gotikou a připomene i tvorbu již dávno neexistujících Orphanage.
Kapela se drží spíše pomalejšího doomového tempa, hudba je většinou těžká a velmi melancholická. Chvíle zjemnění přináší klavír nebo Veroničin hlas. Chytlavější pasáže přicházejí i s čistými mužskými vokály. Sem tam Depressed mode zrychlí, připraví nečekané blast beaty nebo naopak hudbu utiší a nechají vyniknout orchestrace. Zejména druhá polovina nahrávky nabídne o něco více rychlosti a energie. Deska končí dvanáctiminutovou těžkotonážní a nejpomalejší skladbou „Aeturnus“, která je emočně nejhůře stravitelná. Kapela se výrazem blíží až k funeral doomovým Shape Of Despair.
„Decade Of Silence“ poctivě provedený death/doom metal obohacuje o symfonické koření. Deska tak získává na epičnosti, protože Depressed Mode to skvěle umí s atmosférou. Ačkoliv je album na poměry žánru pestré, k čemuž pomáhají různé vokály, přece jen by neuškodilo nechat nahrávku o dobrých deset minut kratší. Velice dobré album, které nabídne pořádný metal s řádnou dávkou severské melancholie a epičnosti.
|
