My Dying Bride zná každý, kdo se o metal trochu zajímá, i když třeba anglickou legendu doom metalu zrovna nemusí. Tohle jméno značí jistotu, že posluchač dostane kvalitní porci melancholie. Nelze od nich čekat nějaké velké experimenty, spíš se člověk těší, jak moc se nové album povede. Novinka „A Mortal Binding“ je již čtrnáctou řadovkou. má osm skladeb a stopáž pětapadesát minut. Prostě pořádná porce doomu.
„Her Dominion“ na nic nečeká a okamžitě rozběhne death /doomovou mašinérii. Záhrobní riffy doprovázené houslemi zní perfektně, stejně jako zvrat, když hudba přestane hrát a poprvé zazní growl. Skladba je značně tvrdá a My Dying Bride se zdají být plni energie (jak to jen u doom metalu jde). Aaronův hlas chvílemi ani nepoznáte. Je fajn, že zkouší stále nové hlasové polohy, jeho growl je chorobný a běžného posluchače by nejspíš zahnal někam do kouta. „Thornwyck Hymn“ upoutá úvodním brutálním riffem a zpočátku zní poměrně svižně. Aaron poprvé předvede i svůj čistý zpěv. Hudebně je to žánrová klasika, která nepřekvapí, ale housle nadchnou téměř v každém momentu. Prostředek skladby patří dost dlouhému houslovému sólu, které následuje sólo kytarové. Velice zajímavý song, který vám bude znít dlouho v hlavě. „The 2nd Of Three Bells“ kombinuje tvrdost, melodie i trochu gotiky.
Vrcholem poměrně vyrovnané desky je jedenáctiminutový opus „The Apocalyptist“. Nekompromisní bicí, tvrdé riffy, kvílivé kytary, housle, nechybí různé hudební zvraty a stále se něco děje v mantinelech death/doom metalu, takže nečekejte nějaké ohromné rytmické eskapády. Song po celou dobu udrží vaši pozornost a jednoduše baví. „A Starving Heart“ patří k nejjemnějším momentům na albu. Úvod nechá posluchače trochu odpočinout, ale song se příjemně poslouchá i nadále. Devítiminutová „Crushed Embers“ se ponoří do funeral doomového bahna a nechá vás se v něm na závěr desky pořádně vymáchat.
„A Mortal Binding“ je velice semknutá a vyrovnaná kolekce písní. My Dying Bride nepřekvapili a natočili klasické death / doomové album. Přesto je odlišné od předchozích. Velkou roli mají housle a to je dobře, protože zní parádně. Kapela o něco přitvrdila a kdo má rád Aaronův growl, užije si ho do sytosti. Slabinou může být absence výrazného hitu, skladby nejsou tolik zapamatovatelné jako v minulosti. Jako celek se album poslouchá náramně. Výsledkem je výborná nahrávka, která by neměla ujít pozornosti žádného fandy doom metalu.
|