Belgičtí Worlds Beyond vznikli v roce 2018 a dva roky poté vydali debut „Symphony Of Dawn“, ale jinak se kolem nich nic moc nedělo. Nyní přichází nová hudba. Druhá deska dostala název „Rhapsody Of Life“ a zaujmout by mohla příznivce symfonického metalu se zpěvačkou v čele. Novinka obsahuje jedenáct songů a má více než padesát minut.
Většinou se jedná o poměrně přímočaré skladby s jednoduchou strukturou, ale dojde i na komplexnější kousky.
Úvodní „Familiar Skies“ má dostatek metalové energie. Tempo je svižné, riffy nijak zvlášť nenadchnou, ale fungují dobře, stejně jako symfonická atmosféra songu. Nad tím vším stojí hlas zpěvačky Valerie, která zpívá velmi dobře, ale tím pochvala končí. Její hlas nepatří k nejpříjemnějším a její projev je prakticky stále stejný. Hlas má výrazný (ne nezaměnitelný), bohužel ne natolik chytlavý, aby si na něj člověk nemusel chvíli zvykat. Mimo to se jedná o solidní otvírací skladbu, která rozproudí krev v žilách. To dovede i „Unwind Our Story“ s rockovější strukturou. Povedl se refrén, kapela šikovně pracuje s momenty, kdy na chvíli zastaví, aby vynikly sborové zpěvy, a poté se znovu rozehraje. Worlds Beyond využívají housle a orchestrace, s nimiž to naštěstí nijak nepřehání.
„Sleepless Dreams“ je dlouho pouze klavírní a houslovou baladou, která se ke konci více rozjede. Melodie není dostatečně výrazná či originální, aby více zaujala. Valeriin zpěv působí jednotvárně a tak song stojí ve stínu prvních dvou.
„Breaking Free“ má hopsavou rytmiku a jedná se o fajn rock/metalový kousek. Jenže je to naprosto průměrná skladba, kterou mohla nahrát kterákoliv jiná kapela z tohoto ranku.
Je nutné ocenit využití houslí, které je nejenom vkusné, ale hudbu kapely povznáší výš. Skvěle si rozumí s kytarou a tyhle dva nástroje tvoří povedené harmonie. Skupina jako by se bála více přiostřit nebo zrychlit. Většina skladeb je ve stejném nebo podobném rytmu. Sem tam kapela přijde s dobrými nápady a pokusy zahrát něco překvapivého. To se daří například u „The Moment“, která je dlouho instrumentální a hudební nápad rozvijí postupně. Housle a kytara hrají prim, stejně jako pěkná melodie. Tohle je jednoznačně vyčnívající kousek celé nahrávky.
Titulní song desku uzavírá a připraví posluchači desetiminutový zážitek. Dramatické klávesy v úvodu trochu klamou, hudba tak nepokračuje a když se má skladba rozjet, úplně zabrzdí. Nevhodně působí mluvené slovo, povedly se sbory a pěkný houslový motiv. Celkově ale nemá člověk dojem, že by poslouchal epickou desetiminutovou skladbu.
„Rhapsody Of Life“ přináší slušnou porci průměrného symfonického rocku a metalu (toho až tolik není). Worlds Beyond mají ve svém středu šikovného houslistu, ale jeho nástroj vše nezachrání. Kapela hraje dobře, a pokud máte rádi jednoduchý a typický symfo-metal se zpěvulí (byť ta nepatří k přednostem kapely), pak byste mohli být spokojeni. „Rhapsody Of Life“ to ale na vyšší než průměrnou známku nevytáhne.
|
