Meat Loaf se toužil ještě jednou dotknout největších vrcholů a k těm vedla cesta jediná, skrze další díl „Bat Out Of Hell“. Od dvojky uplynulo třináct let a Meat Loaf cítil, že mu sil ubývá, bylo mu skoro šedesát a to byl nejvyšší čas pustit se znovu (a naposledy) do takového projektu. Kontaktoval Jima Steinmana, který o věc projevil zájem, ovšem záhy mu překážku přes cestu vystavily zdravotní problémy v podobě těžkého infarktu. Oba měli v kapse jednu z nejlukrativnějších smluv v hudebním byznysu, ale v roce 2004 bylo podle Meat Loafa jasné, že Steinmanův zdravotní stav nedovolí, aby se skladatel projektu zúčastnil. Zpěvák učinil podle svých slov velmi sobecké rozhodnutí a přizval další autory, kteří měli doplnit torzo, které předtím slíbil dodat Steinman. Vše vypadalo dobře, dostavil se slavný hitmaker Desmond Child, skladatelka Diane Warren i dvojice Nikki Sixx/James Michael, která se osvědčila u minulé desky „Couldn`t Have Said It Better“, a vše se znovu rozběhlo.
Brzy se však ozval právnický tým Jima Steinmana, který se pokusil projekt zhatit. „Jimův zdravotní stav je vynikající. Není důvod, proč by se neúčastnil na projektu. Před čtyřmi lety měl vážné zdravotní problémy, ale v posledních několika letech je naprosto zdravý. Jeho zdraví by nijak neovlivnilo zapojení do dalšího dílu „Bat Out Of Hell“, uvedl Steinmanův manažer David Sonenberg, který podal k soudu žalobu, jejímž prostřednictvím chtěl práce na albu zastavit. K soudu dal věc i Meat Loaf a vypadalo to, že se vše zhroutí jako domeček z karet. Nakonec došlo k domluvě a producent alba Desmond Child dostal dispozici sedm Steinmanových skladeb, které však nebyly žádnými novinkami. V pěti případech šlo o skladby napsané původně pro jiné umělce, kteří neměli s konceptem „Bat Out Of Hell“ nic společného a ve dvou šlo o dosud nevydané skladby, určené spíše pro divadelní zpracování.
Tato skutečnost, stejně jako to, že se na „Bat Out Of Hell III: The Monster Is Loose“ podílela řada dalších umělců, přispělo k nesoudržnosti projektu, kvůli čemuž je třetí díl Netopýrů suverénně nejhorší. Skrze Steinmanovy skladby, kterou jsou tahounem desky, existuje spojitost s předchozími dvěma díly, ovšem zainteresovanost řady jiných skladatelů a kecalů koncept rozmělňuje. Album startuje skladbou „The Monster Is Loose“ z dílny pánů Childa, Sixxe a Michaela, při vší úctě k nim je ale nutné konstatovat, že horší otvírák vybrat nešlo, protože skladba, opatřená kytarovou prací Johna 5 (Mötley Crüe, ex-Marilyn Manson), nejvíce připomíná nemohoucnost a nezáživnost dnešní tvorby Mötley Crüe, a požadovanou bombastičnost na ní obstarávají pouze výbuchy symfonična v takřka neposlouchatelném hlukovém balastu.
Katastrofální úvod vylepší Childova „Blind As A Bat“, skvělé „It`s All Coming To Me Now“ a „Bad For Good“ (se sólovým příspěvkem hostujícího Briana Maye), stejně jako bombastická balada „Cry Over Me“, které z desky dělají mnohem poslouchatelnější záležitost a navozují pocit, že od Meata Loafa znovu posloucháte něco výjimečného. Po nich přijde zase pád a zjištění, že i mistr Steinman se někdy utne, protože „In The Land Of The Pig, The Butcher Is King“ je možné považovat za odpad takové úrovně, která nemá na tak bedlivě sledovaném díle co dělat. Podobně je na tom i filmová „If It Ain`t Broke Break It“, která rovněž ukazuje, že ne vždy má Steinman svou hodinku. Slušnější formu prezentují childovky „Alive“, „If God Could Talk“ a „What About Love“, ačkoliv je znát, že zdánlivě nevyčerpatelná Desmondova studnice také občas narazí na suché období, zejména v „Alive“.
Desce se nedá upřít, že má velké finále. Muzikálová „Seize The Night“ je klasická Steinmanova desetiminutová miniopera a je tím typem skladby, který dělal jeho spolupráci s Meatem Loafem výjimečnou. Překrásná balada „The Future Ain`t What It Used To Be“ dostává potřebnou dávku patosu a bombastična, které jí původní verze Steinmanova projektu Pandora`s Box poskytnout nemohla. „Cry To Heaven“ udělá dojemnou tečku, jakýsi potřebný dovětek za deskou, ovšem patetickým podáním podtrhuje trochu rozpačitý dojem z díla, které nejvíc uškodila nesoudržnost, pokud by manažeři i oba kohouti (Meat Loaf a Steinman) udrželi nervy na uzdě, mohla být výsledkem třetí, naprosto ojedinělá a výjimečná záležitost. Takhle je výsledkem pouze dobrá deska.
Zklamání z ní bylo mezi fanoušky velké. Očekávaly se milionové prodeje, ačkoliv internet už začal ukrajovat z koláče hudebního byznysu stále větší kousek, ale to zůstalo výrazně za očekáváním. Propad je spravedlivý, protože deska působí lehce odfláknutým dojmem, což se v případě materiálu, který má přímou souvislost se dvěma staršími díly „Bat Out Of Hell“, tolerovat nedá. Na albu jsou místa, která se za výjimečná dají považovat, ale koncept už výjimečný není.
|